Evropa podle Berlína už pro USA nesmí být bezbranným chráněncem

Evropa už nesmí být pro Spojené státy bezbranným chráněncem, ale silným partnerem, prohlásila v úterním projevu o bezpečnosti ve světě německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová, která ovšem zároveň zdůraznila, že bez NATO a USA se Evropa neobejde. O větším evropském podílu na péči o transatlantické spojenectví opakovaně v posledních dnech hovořila i německá kancléřka Angela Merkelová.

Německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová
Zdroj: ČTK Autor: Michal Kamaryt

„Chceme, aby Evropa byla silným a rovnocenným partnerem, a ne chráněncem, který není schopen se bránit,“ řekla Krampová-Karrenbauerová. „Nový americký prezident Joe Biden musí vidět a vnímat, že přesně o to usilujeme,“ uvedla. Za důležité proto považuje, aby Evropané nastupující Bidenově vládě předložili společnou nabídku.

Ideu strategické autonomie Evropy ale považuje za přelud. „Bez NATO a bez USA nemůžeme v Evropě zajistit bezpečnost, stabilitu a blahobyt,“ dodala.

Ze strany Německa vidí ministryně tři klíčové body. Zahrnují posílení obranyschopnosti díky zvýšení armádního rozpočtu i přes krizi vyvolanou koronavirem, jasné přihlášení se ke sdílení jaderných kapacit NATO a vytvoření společné agendy Evropy a USA vůči Číně v oblastech společných zájmů.

Třicet let po skončení studené války si je třeba podle Berlína uvědomit situaci ve světě. „S koncem studené války historie neskončila. Mír nezavládl. Naše bezpečnost, náš blahobyt a naše mírové soužití jsou zcela vážně ohroženy,“ řekla Krampová-Karrenbauerová. Problémem ale je, že na potíže a výzvy Evropa nehledí stejně. „Například na Rusko se dívá jinak Riga a Stockholm a jinak Paříž s Římem,“ poznamenala.

Evropa přitom podle Krampové-Karrenbauerové potřebuje společnou politiku nejen v bezpečnostních otázkách, ale i v hospodářství, rozvoji a zahraniční politice.

Krampová-Karrenbauerová v úterý hovořila i o budoucnosti amerických vojáků v Německu. Rozmístěno jich je zde zhruba 36 tisíc, ale dosluhující republikánský prezident Donald Trump nařídil kontingent snížit o třetinu. Zdůvodnil to tím, že Německo dostatečně nepřispívá na obranu, protože jeho vojenský rozpočet je nižší než dvě procenta HDP dohodnutá v rámci NATO jako závazek, který má být splněn do roku 2024.

Stahování amerických vojáků z Německa možná Biden ještě přehodnotí

Stahování, které ještě nezačalo, Trumpův demokratický nástupce Joe Biden podle německé ministryně možná přehodnotí. Během volební kampaně američtí demokraté hovořili o prověření těchto plánů. „Existuje tak přinejmenším šance, že plány budou změněny,“ uvedla s tím, že Washington může americké vojáky ponechat na základnách v Německu ve stávajícím počtu, nebo jejich stažení výrazně omezit.

V roce 2019 vydalo Německo na obranu 1,57 procenta HDP, o rok dříve to bylo 1,36 procenta. Zda se Německo dostane do roku 2024, jak státy NATO slíbily, na zmíněná dvě procenta výkonu ekonomiky, není jisté. Berlín totiž ještě loni hovořil o tom, že mety dosáhne až na počátku 30. let.

Podmínku dvou procent neplní většina států NATO včetně Česka. V příštím roce by ČR do zbrojení mohla investovat 1,46 procenta HDP. Podle zářijového prohlášení ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) se ale země ani přes zvyšování výdajů ke dvěma procentům do roku 2024 nedostane.