Bezpečnostní složky v Evropě zadržují čím dál častěji velké zásilky drog a v rámci drogového problému roste význam kokainu, uvedlo v úterý ve své každoroční zprávě Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). Ačkoli zpráva hodnotí primárně uplynulý rok, věnuje se také letošnímu dopadu pandemie covidu-19 na drogovou scénu, kterou virová nákaza podle expertů změnila.
„V celé Evropě se v roce 2020 v různé míře zaváděla omezující opatření, která jsou v mírových dobách nevídaná, včetně uzavírání služeb, hranic, omezení práva shromažďování a svobody pohybu. Tato situace měla okamžitý dopad na řadu projevů chování spojených s užíváním drog a na nabídku drog, jakož i na poskytování zdravotní péče a některé činnosti v oblasti prosazování práva,“ uvádí zpráva.
Opatření proti šíření koronaviru v podobě udržování sociálního odstupu zprvu přerušila dodávky drog na místní trhy a pouliční prodej, což zvýšilo cenu omamných látek. Nicméně tento stav neměl podle zprávy dlouhého trvání a s rozvolněním opatření se drobný prodej drog začal obnovovat.
Spotřebitelé a dealeři se rovněž přemístili na on-line trhy, hlavně na běžně nedostupné části internetových sítí, takzvaném darknetu, a na sociální média a začali také využívat balíkové doručovací služby. „Je možné, že jakmile se tyto změny v chování uchytí, tak přetrvají,“ podotýká zpráva.
Pandemie narušila cesty kurýrů
Pandemie rovněž zřejmě narušila cesty kurýrů, kteří pašují drogy v letecké nebo veřejné dopravě. Naopak prakticky neměla vliv na pašování v rámci námořní dopravy. Rovněž se nezdá, že by v Evropě vážně postihla výrobu syntetických drog a pěstování konopí.
Zpočátku se rovněž objevily náznaky klesajícího zájmu o drogy, jako je MDMA, známá jako extáze, nebo kokain, které se nejčastěji užívají na společenských akcích, jež byly zrušené. Na druhou stranu se objevily zprávy o nárůstu zájmu o novější látky, například benzodiazepiny, což mohl způsobit nedostatek více etablovaných drog.
V některých zemích zřejmě právě kvůli výpadku dodávek drog také více lidí vyhledalo pomoc. To vytvořilo ještě větší tlak na služby poskytující pomoc drogově závislým, které na začátku pandemie musely řešit problém, jak v rámci omezení pokračovat v činnosti. Povedlo se jim to mimo jiné díky inovacím, například pomocí telemedicíny.
Situace je stále nestabilní, tvrdí autoři
„Následné uvolnění nebo zrušení některých opatření v oblasti veřejného zdraví vytvořilo podmínky pro návrat k situaci před pandemií. Avšak v době vypracovávání této zprávy je situace nadále nestabilní,“ podotýkají autoři analýzy. V obecné rovině podle nich řada otázek zůstává nezodpovězená, například zda a jak rychle dojde k návratu k situaci, jež panovala na konci roku 2019.
V analýze za loňský rok EMCDDA například uvádí, že bezpečnostní složky v Evropě stále častěji zadržují velké zásilky drog. Nárůst počtu zadržení velkého množství kokainu či hašiše přepravovaných po moři pak vyvolává obavy z infiltrace organizovaného zločinu do legitimních dodavatelských řetězců, přepravních tras a velkých přístavů.
Zpráva zaznamenávající i dlouhodobější trendy a situaci v předešlých letech, dále uvádí, že v Evropě roste význam kokainu, a zároveň se zvyšuje jeho čistota. V roce 2018 bezpečnostní složky zadržely historicky největší množství této drogy (181 tun). O rok dříve to bylo 138 tun. Kokain je na evropském trhu stále vysoce dostupný a objevuje se více i v zemích, kde se dříve běžně nevyskytoval, například ve východní Evropě.
Nejběžněji používanou drogou je stále konopí
EMCDDA rovněž dochází k závěru, že předávkování drogami stále častěji souvisí se stárnutím populace. V letech 2012–2018 se zvýšil počet předávkování ve věkové skupině nad padesát let o 75 procent. Svědčí to o tom, že tento problém je stále více spojen se staršími a dlouhodobými uživateli.
Podle odhadů v roce 2018 v EU zemřelo nejméně 8300 lidí na předávkování drogami, obdobné množství lidí zemřelo i o rok dříve. Většina smrtelných předávkování souvisí s opioidy, především s heroinem.
Nejběžněji užívanou drogou v Evropě zůstává konopí. A podle EMCDDA, která monitoruje drogovou situaci v Evropě už 25 let, okusilo alespoň jednou v životě nějakou nelegální drogu odhadem 96 milionů dospělých Evropanů.
