Policie v Berlíně rozpustila akci odpůrců opatření proti covidu-19, přesto se protestovalo

Policie v Berlíně rozpustila demonstraci odpůrců opatření proti šíření nového koronaviru, účastníci totiž nedodržovali dostatečné rozestupy a většina z nich neměla roušku. Informuje o tom agentura DPA. Podle policie se v centru Berlína sešlo několik desítek tisíc lidí, jejich naplánovaný průvod ale musel skončit dříve, než se dal do pohybu. Přesto se na mnoha místech metropole protestovalo, odpůrci vlády dokonce prorazili bariéry u Říšského sněmu.

Osud demonstrace byl dlouho nejasný. Berlín ji před několika dny zakázal, což organizátoři označili za politické rozhodnutí. Radnici totiž ovládá koalice sociálních demokratů, postkomunistické levice a ekologická strana Zelení, za protesty pak stojí spíše příznivci pravice.

Zákaz nakonec zvrátil soud, který ale nařídil řadu hygienických opatření, hlavně dodržování dostatečných rozestupů a nošení roušek.

Policie na Twitteru uvedla, že neměla jinou možnost než shromáždění rozpustit, protože „žádná z dosavadních opatření nevedla k dodržování (hygienických) nařízení“. Na protest dohlížely asi tři tisíce strážců pořádku.

Navzdory rozpuštění se demonstrovalo

Navzdory rozpuštění velkého pochodu městem se v Berlíně nakonec na mnoha místech demonstrovalo. Policie nejprve mluvila o osmnácti tisících účastníků, později ale odhad navýšila na několik desítek tisíc.

Na sociálních sítích se objevily falešné zprávy o 8,5 milionu účastníků, o několika staticících až milionech mluvil i šéf durnyské AfD Bernd Höcke, napsal web deníku Die Welt. Podle něj se podobné nadsazené odhady objevily už při demonstraci z 1. srpna. Tehdy se objevovaly zprávy o víc než milionu demonstrujícíh odpůrců vládních opatření, i když ve skutečnosti se jich sešlo několik desítek tisíc.

V sobotu se podle odhadu úřadů nakonec sešlo v hlavním městě 38 tisíc lidí. Zhruba tři sta protestujících policie zadržela.

Několik stovek odpůrců vládní koronavirové politiky se večer pokusilo dostat do budovy Říšského sněmu (Reichstag), ve které sídlí jedna z komor parlamentu, Spolkový sněm. Demonstranti prorazili zábrany a dostali se až na schody před vchodem do historické budovy. Policii se je po čase podařilo vytlačit. Podle agentury DPA měli někteří protestující černo-bílo-červené říšské vlajky, které používá extremistická skupina Říšští občané.

Ministr vnitra Horst Seehofer incident u Říšského sněmu odsoudil. „Budova Říšského sněmu je působištěm našeho parlamentu a tím i symbolickým centrem naší svobodné demokracie,“ uvedl. Zneužití budovy ze strany extremistů označil za „nesnesitelné“.

Protestu se účastnili odpůrci opatření i extremisté

Demonstraci svolala stuttgartská iniciativa Querdenken 711. Sama není podle televize ZDF extremistická, ale na svých akcí trpí i přítomnost antisemitů či pravicových extremistů. K účasti na demonstraci vyzývali i politici pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD).

Na protest dorazili lidé z různých skupin. V davu se objevovalyvlajky Německa, Spojených států či Ruska, zástavy někdejší Německé říše i duhové vlajky tolerance. Někteří účastníci měli trička nebo vlajky se symboly typickými pro německou krajní pravici. Web deníku Die Welt ale napsal, že podle pozorovatelů byli extremisté v menšině. 

Řada příchozích si připravila transparenty s nápisy „Láska, mír a spravedlnost“ či „Pravda a právo“. „Děláme to pro naše děti,“ řekla jedna z demonstrantek k důvodům, proč přijela do Berlína. V ruce držela ceduli s nápisem „Naše děti jsou nedotknutelné“ a parkem Tiergarten mířila k Braniborské bráně.

„Svoboda, to je to hlavní. Nikdo nám nemůže nic diktovat,“ řekl další demonstrant, který už u Braniborské brány postával. V pozadí za ním stál kamion s citátem Mahátmy Ghándího „Budoucnost závisí na tom, co uděláme v současnosti“.

Dorazili farmáři i příznivci císařství

Nedaleko bulváru Unter den Linden si zřídili tábor farmáři nespokojení s agrární politikou, hned vedle pochodovala skupina lidí, která se transparentem dožadovala odchodu kancléřky Angely Merkelové.

Před budovou Reichstagu, která je sídlem Spolkového sněmu, se usadila skupina odpůrců nynějšího uspořádání Německa. „Spolková republika Německo je nelegálním útvarem,“ řekla jedna z žen, která držela vlajku někdejšího Pruska. Nelegálnost spolkové republiky vysvětluje tím, že podle ní stále platí ústava Německého císařství z roku 1871. Zájemcům vysvětluje, jaké kroky je nutné učinit k suverenitě. Jedním z nich je nechat se odhlásit z pobytu u spolkových úřadů. Hned také dodala, že aby se předešlo problémům, je pak nutné se znovu přihlásit, tentokrát jako právnická osoba.

Další skupiny demonstrantů se ještě před rozpuštěním akce shromáždily u nedalekého sídla kancléřky Merkelové. Naopak před zámkem Bellevue, který je oficiální rezidencí německého prezidenta, žádný protest nebyl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 15 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 17 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...