Policie v Berlíně rozpustila akci odpůrců opatření proti covidu-19, přesto se protestovalo

Policie v Berlíně rozpustila demonstraci odpůrců opatření proti šíření nového koronaviru, účastníci totiž nedodržovali dostatečné rozestupy a většina z nich neměla roušku. Informuje o tom agentura DPA. Podle policie se v centru Berlína sešlo několik desítek tisíc lidí, jejich naplánovaný průvod ale musel skončit dříve, než se dal do pohybu. Přesto se na mnoha místech metropole protestovalo, odpůrci vlády dokonce prorazili bariéry u Říšského sněmu.

Osud demonstrace byl dlouho nejasný. Berlín ji před několika dny zakázal, což organizátoři označili za politické rozhodnutí. Radnici totiž ovládá koalice sociálních demokratů, postkomunistické levice a ekologická strana Zelení, za protesty pak stojí spíše příznivci pravice.

Zákaz nakonec zvrátil soud, který ale nařídil řadu hygienických opatření, hlavně dodržování dostatečných rozestupů a nošení roušek.

Policie na Twitteru uvedla, že neměla jinou možnost než shromáždění rozpustit, protože „žádná z dosavadních opatření nevedla k dodržování (hygienických) nařízení“. Na protest dohlížely asi tři tisíce strážců pořádku.

Navzdory rozpuštění se demonstrovalo

Navzdory rozpuštění velkého pochodu městem se v Berlíně nakonec na mnoha místech demonstrovalo. Policie nejprve mluvila o osmnácti tisících účastníků, později ale odhad navýšila na několik desítek tisíc.

Na sociálních sítích se objevily falešné zprávy o 8,5 milionu účastníků, o několika staticících až milionech mluvil i šéf durnyské AfD Bernd Höcke, napsal web deníku Die Welt. Podle něj se podobné nadsazené odhady objevily už při demonstraci z 1. srpna. Tehdy se objevovaly zprávy o víc než milionu demonstrujícíh odpůrců vládních opatření, i když ve skutečnosti se jich sešlo několik desítek tisíc.

V sobotu se podle odhadu úřadů nakonec sešlo v hlavním městě 38 tisíc lidí. Zhruba tři sta protestujících policie zadržela.

Několik stovek odpůrců vládní koronavirové politiky se večer pokusilo dostat do budovy Říšského sněmu (Reichstag), ve které sídlí jedna z komor parlamentu, Spolkový sněm. Demonstranti prorazili zábrany a dostali se až na schody před vchodem do historické budovy. Policii se je po čase podařilo vytlačit. Podle agentury DPA měli někteří protestující černo-bílo-červené říšské vlajky, které používá extremistická skupina Říšští občané.

Ministr vnitra Horst Seehofer incident u Říšského sněmu odsoudil. „Budova Říšského sněmu je působištěm našeho parlamentu a tím i symbolickým centrem naší svobodné demokracie,“ uvedl. Zneužití budovy ze strany extremistů označil za „nesnesitelné“.

Protestu se účastnili odpůrci opatření i extremisté

Demonstraci svolala stuttgartská iniciativa Querdenken 711. Sama není podle televize ZDF extremistická, ale na svých akcí trpí i přítomnost antisemitů či pravicových extremistů. K účasti na demonstraci vyzývali i politici pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD).

Na protest dorazili lidé z různých skupin. V davu se objevovalyvlajky Německa, Spojených států či Ruska, zástavy někdejší Německé říše i duhové vlajky tolerance. Někteří účastníci měli trička nebo vlajky se symboly typickými pro německou krajní pravici. Web deníku Die Welt ale napsal, že podle pozorovatelů byli extremisté v menšině. 

Řada příchozích si připravila transparenty s nápisy „Láska, mír a spravedlnost“ či „Pravda a právo“. „Děláme to pro naše děti,“ řekla jedna z demonstrantek k důvodům, proč přijela do Berlína. V ruce držela ceduli s nápisem „Naše děti jsou nedotknutelné“ a parkem Tiergarten mířila k Braniborské bráně.

„Svoboda, to je to hlavní. Nikdo nám nemůže nic diktovat,“ řekl další demonstrant, který už u Braniborské brány postával. V pozadí za ním stál kamion s citátem Mahátmy Ghándího „Budoucnost závisí na tom, co uděláme v současnosti“.

Dorazili farmáři i příznivci císařství

Nedaleko bulváru Unter den Linden si zřídili tábor farmáři nespokojení s agrární politikou, hned vedle pochodovala skupina lidí, která se transparentem dožadovala odchodu kancléřky Angely Merkelové.

Před budovou Reichstagu, která je sídlem Spolkového sněmu, se usadila skupina odpůrců nynějšího uspořádání Německa. „Spolková republika Německo je nelegálním útvarem,“ řekla jedna z žen, která držela vlajku někdejšího Pruska. Nelegálnost spolkové republiky vysvětluje tím, že podle ní stále platí ústava Německého císařství z roku 1871. Zájemcům vysvětluje, jaké kroky je nutné učinit k suverenitě. Jedním z nich je nechat se odhlásit z pobytu u spolkových úřadů. Hned také dodala, že aby se předešlo problémům, je pak nutné se znovu přihlásit, tentokrát jako právnická osoba.

Další skupiny demonstrantů se ještě před rozpuštěním akce shromáždily u nedalekého sídla kancléřky Merkelové. Naopak před zámkem Bellevue, který je oficiální rezidencí německého prezidenta, žádný protest nebyl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 7 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 8 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 12 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo další dokumenty o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý zveřejnilo doposud největší sadu dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, informují média. Jedná se o více než jedenáct tisíc souborů, mezi kterými jsou soudní záznamy, e-maily, výstřižky z novin, fotografie, zvukové sobory a stovky videí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Soud nařídil vládě USA navrátit Venezuelany vyhoštěné podle válečného zákona

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa musí umožnit návrat skupiny Venezuelanů, které bez řádného procesu deportovala ze Spojených států do věznice v Salvadoru na základě válečného zákona, rozhodl americký federální soudce James Boasberg. Podle soudce jim musí být umožněno u soudu v USA své vyhoštění napadnout. Skupina vězněných se v létě dostala na základě dohody se Salvadorem do Venezuely.
před 14 hhodinami
Načítání...