Policie v Berlíně rozpustila akci odpůrců opatření proti covidu-19, přesto se protestovalo

Policie v Berlíně rozpustila demonstraci odpůrců opatření proti šíření nového koronaviru, účastníci totiž nedodržovali dostatečné rozestupy a většina z nich neměla roušku. Informuje o tom agentura DPA. Podle policie se v centru Berlína sešlo několik desítek tisíc lidí, jejich naplánovaný průvod ale musel skončit dříve, než se dal do pohybu. Přesto se na mnoha místech metropole protestovalo, odpůrci vlády dokonce prorazili bariéry u Říšského sněmu.

Osud demonstrace byl dlouho nejasný. Berlín ji před několika dny zakázal, což organizátoři označili za politické rozhodnutí. Radnici totiž ovládá koalice sociálních demokratů, postkomunistické levice a ekologická strana Zelení, za protesty pak stojí spíše příznivci pravice.

Zákaz nakonec zvrátil soud, který ale nařídil řadu hygienických opatření, hlavně dodržování dostatečných rozestupů a nošení roušek.

Policie na Twitteru uvedla, že neměla jinou možnost než shromáždění rozpustit, protože „žádná z dosavadních opatření nevedla k dodržování (hygienických) nařízení“. Na protest dohlížely asi tři tisíce strážců pořádku.

Navzdory rozpuštění se demonstrovalo

Navzdory rozpuštění velkého pochodu městem se v Berlíně nakonec na mnoha místech demonstrovalo. Policie nejprve mluvila o osmnácti tisících účastníků, později ale odhad navýšila na několik desítek tisíc.

Na sociálních sítích se objevily falešné zprávy o 8,5 milionu účastníků, o několika staticících až milionech mluvil i šéf durnyské AfD Bernd Höcke, napsal web deníku Die Welt. Podle něj se podobné nadsazené odhady objevily už při demonstraci z 1. srpna. Tehdy se objevovaly zprávy o víc než milionu demonstrujícíh odpůrců vládních opatření, i když ve skutečnosti se jich sešlo několik desítek tisíc.

V sobotu se podle odhadu úřadů nakonec sešlo v hlavním městě 38 tisíc lidí. Zhruba tři sta protestujících policie zadržela.

Několik stovek odpůrců vládní koronavirové politiky se večer pokusilo dostat do budovy Říšského sněmu (Reichstag), ve které sídlí jedna z komor parlamentu, Spolkový sněm. Demonstranti prorazili zábrany a dostali se až na schody před vchodem do historické budovy. Policii se je po čase podařilo vytlačit. Podle agentury DPA měli někteří protestující černo-bílo-červené říšské vlajky, které používá extremistická skupina Říšští občané.

Ministr vnitra Horst Seehofer incident u Říšského sněmu odsoudil. „Budova Říšského sněmu je působištěm našeho parlamentu a tím i symbolickým centrem naší svobodné demokracie,“ uvedl. Zneužití budovy ze strany extremistů označil za „nesnesitelné“.

Protestu se účastnili odpůrci opatření i extremisté

Demonstraci svolala stuttgartská iniciativa Querdenken 711. Sama není podle televize ZDF extremistická, ale na svých akcí trpí i přítomnost antisemitů či pravicových extremistů. K účasti na demonstraci vyzývali i politici pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD).

Na protest dorazili lidé z různých skupin. V davu se objevovalyvlajky Německa, Spojených států či Ruska, zástavy někdejší Německé říše i duhové vlajky tolerance. Někteří účastníci měli trička nebo vlajky se symboly typickými pro německou krajní pravici. Web deníku Die Welt ale napsal, že podle pozorovatelů byli extremisté v menšině. 

Řada příchozích si připravila transparenty s nápisy „Láska, mír a spravedlnost“ či „Pravda a právo“. „Děláme to pro naše děti,“ řekla jedna z demonstrantek k důvodům, proč přijela do Berlína. V ruce držela ceduli s nápisem „Naše děti jsou nedotknutelné“ a parkem Tiergarten mířila k Braniborské bráně.

„Svoboda, to je to hlavní. Nikdo nám nemůže nic diktovat,“ řekl další demonstrant, který už u Braniborské brány postával. V pozadí za ním stál kamion s citátem Mahátmy Ghándího „Budoucnost závisí na tom, co uděláme v současnosti“.

Dorazili farmáři i příznivci císařství

Nedaleko bulváru Unter den Linden si zřídili tábor farmáři nespokojení s agrární politikou, hned vedle pochodovala skupina lidí, která se transparentem dožadovala odchodu kancléřky Angely Merkelové.

Před budovou Reichstagu, která je sídlem Spolkového sněmu, se usadila skupina odpůrců nynějšího uspořádání Německa. „Spolková republika Německo je nelegálním útvarem,“ řekla jedna z žen, která držela vlajku někdejšího Pruska. Nelegálnost spolkové republiky vysvětluje tím, že podle ní stále platí ústava Německého císařství z roku 1871. Zájemcům vysvětluje, jaké kroky je nutné učinit k suverenitě. Jedním z nich je nechat se odhlásit z pobytu u spolkových úřadů. Hned také dodala, že aby se předešlo problémům, je pak nutné se znovu přihlásit, tentokrát jako právnická osoba.

Další skupiny demonstrantů se ještě před rozpuštěním akce shromáždily u nedalekého sídla kancléřky Merkelové. Naopak před zámkem Bellevue, který je oficiální rezidencí německého prezidenta, žádný protest nebyl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zvažují vyslání až deseti tisíc vojáků na Blízký východ, píše WSJ

Americké ministerstvo obrany zvažuje, že vyšle až deset tisíc dalších vojáků do oblasti Blízkého východu. Chce tak rozšířit možnosti prezidenta USA Donalda Trumpa v konfliktu s Íránem. Informoval o tom v noci na pátek SEČ list Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje z Pentagonu. Šéf Bílého domu přitom v posledních dnech hovoří o údajně produktivních rozhovorech a velmi dobrém vývoji mírových jednání a s Íránem.
před 3 hhodinami

USA odkládají útoky na íránské elektrárny o dalších deset dní, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že na „žádost íránské vlády“ odkládá útoky na íránské elektrárny o dalších deset dní do pondělí 6. dubna do 20:00 (úterý 7. dubna 2:00 SELČ). Jednání s Teheránem podle něj pokračují a vyvíjejí se velmi dobře navzdory zprávám v médiích, které označil za nepravdivé.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

EU zavede celounijní poplatek na malé zásilky, zasáhne čínské prodejce

Za zboží obsažené v malých zásilkách, které přichází do zemí Evropské unie (EU), by se měl nově platit celounijní manipulační poplatek. Vyplývá to z dohody o reformě celního kodexu EU, které dosáhly Evropský parlament a Rada EU zastupující členské státy. Krok zasáhne zejména čínské on-line prodejce Shein nebo Temu. Výši poplatku stanoví Evropská komise (EK), členské státy ho začnou vybírat nejpozději od 1. listopadu 2026.
před 7 hhodinami

Írán zřejmě kontroluje Hormuzský průliv pomocí mýtného systému, píše Handelsblatt

Írán zřejmě kontroluje Hormuzský průliv pomocí mýtného systému. S odkazem na zjištění listu zaměřeného na námořní dopravu Lloyd´s List o tom píše web deníku Handelsblatt.
před 8 hhodinami

Ochranáři v Německu pokročili se záchranou uvázlé velryby

Ochranáři na severu Německa se ve čtvrtek opět pokoušeli vyprostit velrybu, která na začátku týdne uvázla na mělčině u města Timmendorfer Strand. Dva bagry začaly odstraňovat písek z okolí kytovce, aby mu tak umožnily odplavat do hlubší části zátoky, uvedla agentura DPA. Práce ale večer musely ustat, pokračovat budou znovu v pátek. I tak se přes den podařilo velrybě dostat se několik metrů blíže k hlubší vodě, napsal deník Bild. Snahy o vyproštění mladého keporkaka poutají velkou pozornost německých médií.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Teheránu zněly opět výbuchy, Izrael oznámil útoky na vojenské závody

V Teheránu ve čtvrtek pozdě odpoledne SEČ opět zněly výbuchy, uvedly agentury. Íránská metropole už skoro celý měsíc čelí úderům amerických a izraelských sil. Izraelská armáda uvedla, že za poslední den zasáhla několik vojenských závodů.
před 9 hhodinami

Europoslanci podpořili rychlejší vracení migrantů bez práva na azyl

Europoslanci ve čtvrtek podpořili nové návratové nařízení, které doplňuje migrační a azylový pakt. Nová pravidla mají zajistit rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Nařízení má rovněž usnadnit vznik návratových center pro migranty v zemích mimo Evropskou unii. Evropský parlament rovněž podpořil obchodní dohodu mezi EU a USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Soudce v USA odmítl zrušit obvinění proti Madurovi kvůli sporu o právní poplatky

Americký soudce odmítl zrušit obvinění z drogové trestné činnosti proti sesazenému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho ženě Cilii Floresové kvůli sporu o právní poplatky, píší agentury. Obhájci zamítnutí případu požadovali s odůvodněním, že americká vláda dvojici znemožňuje využít peníze venezuelské vlády na obhajobu. Maduro s Floresovou byli na čtvrtečním soudním slyšení v New Yorku přítomni.
před 10 hhodinami
Načítání...