Policie v Berlíně rozpustila akci odpůrců opatření proti covidu-19, přesto se protestovalo

Policie v Berlíně rozpustila demonstraci odpůrců opatření proti šíření nového koronaviru, účastníci totiž nedodržovali dostatečné rozestupy a většina z nich neměla roušku. Informuje o tom agentura DPA. Podle policie se v centru Berlína sešlo několik desítek tisíc lidí, jejich naplánovaný průvod ale musel skončit dříve, než se dal do pohybu. Přesto se na mnoha místech metropole protestovalo, odpůrci vlády dokonce prorazili bariéry u Říšského sněmu.

Osud demonstrace byl dlouho nejasný. Berlín ji před několika dny zakázal, což organizátoři označili za politické rozhodnutí. Radnici totiž ovládá koalice sociálních demokratů, postkomunistické levice a ekologická strana Zelení, za protesty pak stojí spíše příznivci pravice.

Zákaz nakonec zvrátil soud, který ale nařídil řadu hygienických opatření, hlavně dodržování dostatečných rozestupů a nošení roušek.

Policie na Twitteru uvedla, že neměla jinou možnost než shromáždění rozpustit, protože „žádná z dosavadních opatření nevedla k dodržování (hygienických) nařízení“. Na protest dohlížely asi tři tisíce strážců pořádku.

Navzdory rozpuštění se demonstrovalo

Navzdory rozpuštění velkého pochodu městem se v Berlíně nakonec na mnoha místech demonstrovalo. Policie nejprve mluvila o osmnácti tisících účastníků, později ale odhad navýšila na několik desítek tisíc.

Na sociálních sítích se objevily falešné zprávy o 8,5 milionu účastníků, o několika staticících až milionech mluvil i šéf durnyské AfD Bernd Höcke, napsal web deníku Die Welt. Podle něj se podobné nadsazené odhady objevily už při demonstraci z 1. srpna. Tehdy se objevovaly zprávy o víc než milionu demonstrujícíh odpůrců vládních opatření, i když ve skutečnosti se jich sešlo několik desítek tisíc.

V sobotu se podle odhadu úřadů nakonec sešlo v hlavním městě 38 tisíc lidí. Zhruba tři sta protestujících policie zadržela.

Několik stovek odpůrců vládní koronavirové politiky se večer pokusilo dostat do budovy Říšského sněmu (Reichstag), ve které sídlí jedna z komor parlamentu, Spolkový sněm. Demonstranti prorazili zábrany a dostali se až na schody před vchodem do historické budovy. Policii se je po čase podařilo vytlačit. Podle agentury DPA měli někteří protestující černo-bílo-červené říšské vlajky, které používá extremistická skupina Říšští občané.

Ministr vnitra Horst Seehofer incident u Říšského sněmu odsoudil. „Budova Říšského sněmu je působištěm našeho parlamentu a tím i symbolickým centrem naší svobodné demokracie,“ uvedl. Zneužití budovy ze strany extremistů označil za „nesnesitelné“.

Protestu se účastnili odpůrci opatření i extremisté

Demonstraci svolala stuttgartská iniciativa Querdenken 711. Sama není podle televize ZDF extremistická, ale na svých akcí trpí i přítomnost antisemitů či pravicových extremistů. K účasti na demonstraci vyzývali i politici pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD).

Na protest dorazili lidé z různých skupin. V davu se objevovalyvlajky Německa, Spojených států či Ruska, zástavy někdejší Německé říše i duhové vlajky tolerance. Někteří účastníci měli trička nebo vlajky se symboly typickými pro německou krajní pravici. Web deníku Die Welt ale napsal, že podle pozorovatelů byli extremisté v menšině. 

Řada příchozích si připravila transparenty s nápisy „Láska, mír a spravedlnost“ či „Pravda a právo“. „Děláme to pro naše děti,“ řekla jedna z demonstrantek k důvodům, proč přijela do Berlína. V ruce držela ceduli s nápisem „Naše děti jsou nedotknutelné“ a parkem Tiergarten mířila k Braniborské bráně.

„Svoboda, to je to hlavní. Nikdo nám nemůže nic diktovat,“ řekl další demonstrant, který už u Braniborské brány postával. V pozadí za ním stál kamion s citátem Mahátmy Ghándího „Budoucnost závisí na tom, co uděláme v současnosti“.

Dorazili farmáři i příznivci císařství

Nedaleko bulváru Unter den Linden si zřídili tábor farmáři nespokojení s agrární politikou, hned vedle pochodovala skupina lidí, která se transparentem dožadovala odchodu kancléřky Angely Merkelové.

Před budovou Reichstagu, která je sídlem Spolkového sněmu, se usadila skupina odpůrců nynějšího uspořádání Německa. „Spolková republika Německo je nelegálním útvarem,“ řekla jedna z žen, která držela vlajku někdejšího Pruska. Nelegálnost spolkové republiky vysvětluje tím, že podle ní stále platí ústava Německého císařství z roku 1871. Zájemcům vysvětluje, jaké kroky je nutné učinit k suverenitě. Jedním z nich je nechat se odhlásit z pobytu u spolkových úřadů. Hned také dodala, že aby se předešlo problémům, je pak nutné se znovu přihlásit, tentokrát jako právnická osoba.

Další skupiny demonstrantů se ještě před rozpuštěním akce shromáždily u nedalekého sídla kancléřky Merkelové. Naopak před zámkem Bellevue, který je oficiální rezidencí německého prezidenta, žádný protest nebyl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump pomoc odmítal, v Saúdské Arábii ale USA údajně využívají ukrajinskou technologii

Americká armáda zavedla v minulých týdnech na své letecké základně v Saúdské Arábii ukrajinskou technologii proti dronům, uvádí agentura Reuters s odkazem na pět lidí obeznámených s touto záležitostí. USA tak podle nich reagují na íránské útoky, které na základně mimo jiné zničily nebo poškodily několik letadel. Americký prezident Donald Trump přitom dříve tvrdil, že Washington od Kyjeva žádnou pomoc nepotřebuje.
před 1 hhodinou

Ruské útoky v Oděse zabily dva seniory a zranily patnáct lidí

Seniorský pár v noci na pátek zemřel při ruském útoku na Oděsu, informovala ukrajinská Státní služba pro mimořádné informace (DSNS) a městská vojenská správa. Dalších patnáct lidí je zraněných. Ruské bezpilotní letouny zasáhly ve městě obytné domy, civilní infrastrukturu i nákladní loď mířící do přístavu.
před 2 hhodinami

VideoNa spolkové úrovni ke spolupráci s AfD nedojde rychle, říká německý sociolog

Se současnou spolkovou vládou kancléře Friedricha Merze je v současnosti spokojených jen patnáct procent Němců. Ukazují to dubnové průzkumy. Naproti tomu sílí podpora pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Země už sedm let ekonomicky neroste a nedaří se to vyřešit, popsal v Událostech, komentářích německý sociolog Steffen Mau. Předjímá ale, že na spolkové úrovni nedojde rychle ke spolupráci s AfD, demokratické strany to odmítají. Na mapě jsou dle něj stále patrné rozdíly mezi Západním a Východním Německem – například ve vývoji ekonomiky, příjmech, počtu migrantů či výdajích na výzkum. AfD je na Východě dvakrát silnější než na Západě a volí ji zejména mladí lidé, dodává. Rozhovorem provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Voják USA se podílel na zajetí Madura, zároveň sázel na jeho pád. Obvinili ho

Americký voják ze speciálních jednotek, který se na začátku ledna podílel na zajetí a únosu venezuelského vládce Nicoláse Madura do Spojených států, byl obviněn ze zneužití tajných informací o této misi k vlastnímu obohacení o 400 tisíc dolarů (asi 8,3 milionu korun), které vyhrál sázkami na sesazení venezuelského vůdce. Informaci přinesly agentury AP a Reuters s odvoláním na federální úřady.
před 3 hhodinami

VideoLetecký průmysl má potíže. Aerolinie ruší některé spoje, na jiných zdražují

Kvůli omezením ve vzdušném prostoru v oblasti nedávných bojů i zablokování Hormuzského průlivu se začíná mluvit o největší krizi letecké dopravy v historii. Nedostatek paliva se už nyní projevil zrušením desítek tisíc letů. Zároveň vede k prudkému růstu cen letenek. Experti varují, že ani mír nebude znamenat brzké ukončení hlubokých potíží. Například německá Lufthansa oznámila největší rušení letů za mnoho let, další společnosti ji následují. Zatímco rušení se týká především krátkých linek, největší zdražení zase zpravidla těch na dlouhé vzdálenosti. Letní zájezdy se už nyní v některých případech turistům prodražují. A eurokomisař pro energii a bydlení Dan Jorgensen uvedl, že problém s leteckým palivem je nyní nejpalčivější. Nedostatek může v Evropě nastat už za pět či šest týdnů.
před 5 hhodinami

AFP spekuluje o pozvánce Ruska na floridský summit G20

Agentura AFP s odkazem na zdroj z Bílého domu tvrdí, že Rusko obdrží pozvánku na summit zemí G20. Ten se bude konat v prosinci na Floridě. List Washington Post s odkazem na představitele administrativy Donalda Trumpa napsal, že prezident má v úmyslu pozvat na schůzku v Miami i šéfa Kremlu Vladimira Putina. Trump uvedl, že o pozvánce pro Putina neví a že pochybuje, že by ruský vládce přijel, i když by to dle něj bylo „přínosné“. Moskva se k možné Putinově účasti na summitu přímo nevyjádřila.
před 6 hhodinami

Příměří mezi Izraelem a Libanonem se prodlouží o tři týdny, oznámil Trump

Desetidenní příměří mezi Libanonem a Izraelem, které mělo původně vypršet v pondělí, se prodlouží o další tři týdny, oznámil americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social po druhém kole mírových jednání představitelů obou zemí, které se ve čtvrtek konalo v Oválné pracovně ve Washingtonu. Podle agentury AFP šéf Bílého domu zdůraznil, že je vysoká šance, že bude dosaženo míru ještě letos. Vzájemné údery mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hizballáh mezitím pokračovaly i ve čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Mám všechen čas světa.“ Trump chce uzavřít dohodu s Íránem jen tehdy, když to bude dobré pro USA

Spojené státy uzavřou dohodu s Íránem jen tehdy, pokud to bude dobré pro Washington, americké spojence a zbytek světa. Na své sociální síti Truth Social to ve čtvrtek napsal americký prezident Donald Trump, který zároveň varoval Teherán, že mu dochází čas.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...