Policie v Berlíně rozpustila akci odpůrců opatření proti covidu-19, přesto se protestovalo

Policie v Berlíně rozpustila demonstraci odpůrců opatření proti šíření nového koronaviru, účastníci totiž nedodržovali dostatečné rozestupy a většina z nich neměla roušku. Informuje o tom agentura DPA. Podle policie se v centru Berlína sešlo několik desítek tisíc lidí, jejich naplánovaný průvod ale musel skončit dříve, než se dal do pohybu. Přesto se na mnoha místech metropole protestovalo, odpůrci vlády dokonce prorazili bariéry u Říšského sněmu.

Osud demonstrace byl dlouho nejasný. Berlín ji před několika dny zakázal, což organizátoři označili za politické rozhodnutí. Radnici totiž ovládá koalice sociálních demokratů, postkomunistické levice a ekologická strana Zelení, za protesty pak stojí spíše příznivci pravice.

Zákaz nakonec zvrátil soud, který ale nařídil řadu hygienických opatření, hlavně dodržování dostatečných rozestupů a nošení roušek.

Policie na Twitteru uvedla, že neměla jinou možnost než shromáždění rozpustit, protože „žádná z dosavadních opatření nevedla k dodržování (hygienických) nařízení“. Na protest dohlížely asi tři tisíce strážců pořádku.

Navzdory rozpuštění se demonstrovalo

Navzdory rozpuštění velkého pochodu městem se v Berlíně nakonec na mnoha místech demonstrovalo. Policie nejprve mluvila o osmnácti tisících účastníků, později ale odhad navýšila na několik desítek tisíc.

Na sociálních sítích se objevily falešné zprávy o 8,5 milionu účastníků, o několika staticících až milionech mluvil i šéf durnyské AfD Bernd Höcke, napsal web deníku Die Welt. Podle něj se podobné nadsazené odhady objevily už při demonstraci z 1. srpna. Tehdy se objevovaly zprávy o víc než milionu demonstrujícíh odpůrců vládních opatření, i když ve skutečnosti se jich sešlo několik desítek tisíc.

V sobotu se podle odhadu úřadů nakonec sešlo v hlavním městě 38 tisíc lidí. Zhruba tři sta protestujících policie zadržela.

Několik stovek odpůrců vládní koronavirové politiky se večer pokusilo dostat do budovy Říšského sněmu (Reichstag), ve které sídlí jedna z komor parlamentu, Spolkový sněm. Demonstranti prorazili zábrany a dostali se až na schody před vchodem do historické budovy. Policii se je po čase podařilo vytlačit. Podle agentury DPA měli někteří protestující černo-bílo-červené říšské vlajky, které používá extremistická skupina Říšští občané.

Ministr vnitra Horst Seehofer incident u Říšského sněmu odsoudil. „Budova Říšského sněmu je působištěm našeho parlamentu a tím i symbolickým centrem naší svobodné demokracie,“ uvedl. Zneužití budovy ze strany extremistů označil za „nesnesitelné“.

Protestu se účastnili odpůrci opatření i extremisté

Demonstraci svolala stuttgartská iniciativa Querdenken 711. Sama není podle televize ZDF extremistická, ale na svých akcí trpí i přítomnost antisemitů či pravicových extremistů. K účasti na demonstraci vyzývali i politici pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD).

Na protest dorazili lidé z různých skupin. V davu se objevovalyvlajky Německa, Spojených států či Ruska, zástavy někdejší Německé říše i duhové vlajky tolerance. Někteří účastníci měli trička nebo vlajky se symboly typickými pro německou krajní pravici. Web deníku Die Welt ale napsal, že podle pozorovatelů byli extremisté v menšině. 

Řada příchozích si připravila transparenty s nápisy „Láska, mír a spravedlnost“ či „Pravda a právo“. „Děláme to pro naše děti,“ řekla jedna z demonstrantek k důvodům, proč přijela do Berlína. V ruce držela ceduli s nápisem „Naše děti jsou nedotknutelné“ a parkem Tiergarten mířila k Braniborské bráně.

„Svoboda, to je to hlavní. Nikdo nám nemůže nic diktovat,“ řekl další demonstrant, který už u Braniborské brány postával. V pozadí za ním stál kamion s citátem Mahátmy Ghándího „Budoucnost závisí na tom, co uděláme v současnosti“.

Dorazili farmáři i příznivci císařství

Nedaleko bulváru Unter den Linden si zřídili tábor farmáři nespokojení s agrární politikou, hned vedle pochodovala skupina lidí, která se transparentem dožadovala odchodu kancléřky Angely Merkelové.

Před budovou Reichstagu, která je sídlem Spolkového sněmu, se usadila skupina odpůrců nynějšího uspořádání Německa. „Spolková republika Německo je nelegálním útvarem,“ řekla jedna z žen, která držela vlajku někdejšího Pruska. Nelegálnost spolkové republiky vysvětluje tím, že podle ní stále platí ústava Německého císařství z roku 1871. Zájemcům vysvětluje, jaké kroky je nutné učinit k suverenitě. Jedním z nich je nechat se odhlásit z pobytu u spolkových úřadů. Hned také dodala, že aby se předešlo problémům, je pak nutné se znovu přihlásit, tentokrát jako právnická osoba.

Další skupiny demonstrantů se ještě před rozpuštěním akce shromáždily u nedalekého sídla kancléřky Merkelové. Naopak před zámkem Bellevue, který je oficiální rezidencí německého prezidenta, žádný protest nebyl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

KLDR poprvé potvrdila vyslání vojáků na pomoc Rusku ve válce

Vládce Kremlu Vladimir Putin vyjádřil vděčnost vůdci Severní Koreje Kim Čong-unovi za účast vojáků KLDR v bojích v ruské Kurské oblasti proti ukrajinské armádě. Pchjongjang tvrdí, že tak přispěl k vyhnání ukrajinských vojsk z ruského území, píší agentury s odvoláním na státní média KLDR. Moskva hlásí, že její armáda vytlačila z Kurské oblasti všechny zbývající ukrajinské vojáky. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj však v neděli sdělil, že ukrajinští vojáci v Kurské a Bělgorodské oblasti dál bojují.
05:52Aktualizovánopřed 5 mminutami

Španělsko částečně obnovuje dodávky proudu po blackoutu

Celé pevninské Španělsko postihl v pondělí kolem 12:30 výpadek proudu, zastavilo se metro v Madridu či Barceloně, přerušen byl i provoz na železnici. Příčina blackoutu není známa a zatím není jasné, kolik lidí je dotčeno. Podle portugalské společnosti REN za ní stojí vzácný meteorologický jev. Obnovení dodávek elektřiny potrvá šest až deset hodin, oznámila před 15:00 podle médií energetická společnost Red Eléctrica. V některých oblastech se dodávky již začaly vracet. Výpadky zaznamenali také v Portugalsku a v některých částech Francie.
13:48Aktualizovánopřed 9 mminutami

Mrtvých po výbuchu v Íránu je už přes šedesát

Na nejméně 65 stoupl počet mrtvých po sobotním výbuchu v největším íránském obchodním přístavu u města Bandar-Abbás, uvedla íránská státní média. V neděli úřady informovaly o nejméně čtyřiceti mrtvých a více než dvanácti stech raněných. Příčina neštěstí je předmětem vyšetřování.
před 1 hhodinou

Volba nového papeže začne 7. května

Volba nové hlavy katolické církve začne 7. května, rozhodla v pondělí generální kongregace kardinálů, potvrdil to vatikánský mluvčí Matteo Brunii. Takzvané konkláve vybere nástupce Františka, který zemřel 21. dubna ve věku 88 let a v sobotu byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě.
před 5 hhodinami

Policie ve Francii kvůli útokům na věznice zadržela 25 lidí

Francouzská policie ráno podnikla po celé zemi rozsáhlé razie, které souvisejí s nedávnými útoky na věznice. Policisté zadrželi 25 lidí, informovala agentura AFP. Zatčené ze zásahu, který začal v šest hodin ráno, ohlásila AFP z pařížského regionu, Marseille, Lyonu a Bordeaux.
08:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Výdaje na zbrojení rostly loni nejrychleji od konce studené války

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 9,4 procenta na 2,72 bilionu dolarů (téměř šedesát bilionů korun). Zaznamenaly tak nejprudší meziroční nárůst přinejmenším od konce studené války, počátkem devadesátých let minulého století. Nejvíc vynakládají na zbrojení USA, Čína a Rusko. Informoval o tom Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
před 7 hhodinami

Prokuratura obvinila podezřelého z útoku ve Vancouveru z vraždy

Kanadská prokuratura obvinila z několikanásobné vraždy muže, který v sobotu ve Vancouveru najel autem do davu na pouličním filipínském festivalu, čímž zabil jedenáct lidí a více než dvacet dalších zranil. Podle vyšetřovatelů je možné, že proti němu vznesou další obvinění, napsala agentura AP. Terorismus jako motiv činu policie už v neděli vyloučila, uvedla ale, že muže znala z minulosti kvůli jeho psychickým problémům.
07:39Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Orbánova vláda čelí obvinění z nelegálních dotací pro provládní média, píší FT

Vláda maďarského premiéra Viktora Orbána čelí obvinění z nelegálních dotací ve výši více než jedné miliardy eur (25 miliard korun) pro provládní média, píší Financial Times (FT). Obvinění dle listu dále navyšuje obavy, že státní podpora je využívána k posílení moci maďarského vůdce. Dvě tamní média – list Magyar Hang (Maďarský hlas) a ještě další, který si přál zůstat v anonymitě – FT potvrdily, že v pondělí v této souvislosti podají stížnost Evropské komisi.
před 8 hhodinami
Načítání...