Tisícům Čechů v Británii hrozí, že nedostanou status usedlíka. Chybí jim platné doklady

3 minuty
Události ČT: Tisíce Čechů mají po brexitu problémy
Zdroj: ČT24

Tisícům Čechů ve Velké Británii hrozí, že nestihnou požádat o status usedlíka po brexitu a budou se muset vrátit. Chybí jim platné doklady a jejich děti nemají ani české rodné listy, protože se narodily na ostrovech a rodiče je nezapsali na české matrice. Situaci ještě zhoršila pandemie koronaviru, kvůli které musely česká ambasáda a konzulát téměř na čtvrt roku odsunout objednané schůzky.

Například dvaapadesátiletá Renata, která žije deset let na severu Anglie, s žádostí o status usedlíka uspěla. Zbytek její rodiny ale řeší neplatné doklady.

„Na ambasádách jsou dlouhé čekací doby, takže když si sjednáme nějakou schůzku, tak to může trvat i půl roku, třičtvrtě roku,“ přibližuje česká Romka žijící ve městě Bradfordu. Další dva měsíce pak podle ní trvá, než jsou doklady hotové. 

„Mám tady všechny děti, jsme tady celá rodina, takže by to bylo určitě špatné, kdyby se někdo z nich musel… (vrátit). To bychom se pak museli vrátit všichni,“ konstatuje Renata.

Starosta České obce v Leedsu: Vrátit by se mohlo až jedenáct tisíc lidí

Loni otevřený generální konzulát v Manchesteru kvůli tomu rozšířil otevírací dobu a přijal posily. České ministerstvo práce a sociálních věcí přímo do zranitelných komunit vyslalo Renátu Plachetkovou, která pomáhá s vyřizováním dokladů kvůli brexitu.

„Pokud nebudou mít vyřešený status usedlíka, budou se muset navrátit zpátky do České republiky, a toho se právě ty rodiny obávají,“ podotýká Plachetková, která působí jako ministerský rada v Leedsu. 

Brexit představuje pro české i britské úřady stále větší bolehlav. Podle expertů hrozí, že se kvůli chybějícím dokumentům budou muset do vlasti vracet tisíce Čechů, a to hlavně Romů.

Ředitel české školy v Leedsu Tomáš Kostečka zná osobně stovky českých rodin. O status usedlíka často nežádají, protože nemají v pořádku české doklady. „Největším problémem je to, že občané neřeší svoji situaci, nemají v pořádku doklady, nezažádali dosud o status usedlíka, a to právě proto, že nemají ten osobní nebo cestovní doklad,“ vysvětluje Kostečka. 

„V tom nejlepším případě očekáváme, že se navrátí tři a půl tisíce osob, v tom nejhorším případě očekáváme, že se navrátí přes jedenáct tisíc českých občanů,“ doplňuje Kostečka, který je i starostou České obce v Leedsu.

Romové si stěžují na diskriminaci v Česku i v Británii

V Bradfordu žijící Renata, která pracuje v balírně, se z Anglie vracet nechce. Pro děti chce lepší vzdělání, v Česku si stěžuje na diskriminaci. „Máš peníze, tak jdeš bydlet, ale v Čechách to tak není. Tam můžeš mít peníze, ale řeknou: jsi cikán, tak my je nechceme. Cikány nechceme,“ říká Renata.

V Anglii chce zůstat i přesto, že jednání s britskými úřady je podle ní zdlouhavé. „Když se chcete kamkoliv objednat, čekáte strašně dlouho. Když máte nějaký problém a někam zavoláte, nikoho to nezajímá, neřeší to. Na tohle je to tady špatné,“ dodává obyvatelka Bradfordu.

Realita v Bradfordu je mnohem složitější. Policie dostává trestní oznámení, že Romové jsou oběťmi vyhrožování a podvodů ze strany některých pronajímatelů pákistánského původu. „Vyhodila mě z domu v dešti se čtyřmi dětmi,“ říká o své bývalé domácí slovenská Romka Margita. Také ona se ale nechce vracet. „V Anglii je to lepší, na Slovensku je to bída, není tam práce, děti se tam nemají tak jako tady. Školy jsou lepší tady než na Slovensku,“ míní. 

Čeští Romové často žijí v chudinských čtvrtích. Byty a domy jsou nevyhovující, nápravy se ale mohou jen těžko dovolat. „Britská strana, ať už úřady, nebo policie, není nakloněná tomu, aby pomáhala českým krajanům. Častokrát se setkávám s tím, že nemají ani tendenci k tomu, aby pomáhali českým krajanům v nouzi, a chtějí se jich nepřímo zbavit,“ říká Plachetková.

Úřady v Bradfordu to popírají. „Chceme se ujistit, že všichni naši občané z EU a jejich rodiny u nás získají právo žít a pracovat. Vysoce si jich ceníme,“ napsala Rada bradfordského distriktu v prohlášení pro ČT. Město Bradford vzkázalo, že s policií potírá veškeré formy diskriminace a netoleruje žádné nenávistné projevy v jednom z etnicky nejrůznorodějších měst Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanci EU se sešli kvůli celním hrozbám USA ohledně Grónska

V Bruselu začalo narychlo svolané jednání velvyslanců států Evropské unie konané v reakci na oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o zvýšení cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Pokud se potvrdí zvýšení cel, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje protiekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak.
14:25Aktualizovánopřed 9 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 1 hhodinou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 4 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...