Češi při vstupu do Británie už nemusí podstupovat izolaci. Řecko naopak cestovní opatření zpřísňuje

S cestami z České republiky do Velké Británie už není spojena povinnost absolvovat po vstupu na území ostrovního státu čtrnáctidenní izolaci. Anglie, Wales, Skotsko i Severní Irsko v pátek uvolnily cestovní omezení přijatá v boji proti koronaviru pro cestující z Česka a desítek dalších zemí. Opatření platilo plošně od 8. června, seznam zemí s výjimkou bude britské ministerstvo zahraničí průběžně přehodnocovat. Naopak Řecko zavádí od 14. července povinnost předložit negativní test na covid-19 pro všechny turisty, kteří do země přicestují přes pozemní hranici.

V Anglii, Walesu a Severním Irsku podle BBC nově nemusejí s povinnou karanténou počítat lidé přicházející z 59 zemí včetně Austrálie, Francie, Itálie, Německa, Polska, Španělska nebo Turecka. Slovensko na seznamu není, stejně jako Spojené státy.

Britská vláda uvádí, že preventivní opatření odpadá, pokud člověk cestuje přímo z některé ze zemí na seznamu a v předchozích dvou týdnech nenavštívil žádný z rizikovějších států. Mezi ty bylo na poslední chvíli zařazeno Srbsko, které se v posledních dnech potýká s nárůstem počtu nových případů nákazy koronavirem.

Mírně odlišný je skotský seznam výjimek, na kterém Srbsko nefigurovalo od samého začátku. Chybí na něm také Španělsko, tedy oblíbená prázdninová destinace britských občanů. Skotská premiérka Nicola Sturgeonová ve středu řekla, že na základě aktuálních epidemiologických dat pro ni nebylo možné s klidným svědomím omezení v případě jihoevropské země zrušit.

Nejvyšší počet nakažených z evropských zemí

Londýn avizoval, že situaci ve světě bude nadále monitorovat a svůj systém „cestovních koridorů“ případně upravovat. BBC podotýká, že ne všechny destinace, které jsou na aktuálním seznamu britského ministerstva zahraničí, uvolnily podmínky pro cestující z Británie. Česko ji nicméně hodnotí jako zemi s nízkým rizikem a Češi ani cizinci momentálně při cestě z Anglie či Skotska nečelí žádným omezením.

Británie hlásí ze všech evropských zemí nejvyšší absolutní počet nakažených i úmrtí spojovaných s nemocí covid-19. Úřady evidují přes 44 500 úmrtí v řadách lidí pozitivně testovaných na koronavirus, v posledních týdnech jsou ale denní bilance obětí i případů nákazy relativně nízké.

Karanténní opatření se v zemi začala uvolňovat později než jinde v Evropě, přičemž jednotlivé části Spojeného království stejně jako při jejich zavádění postupují odlišně. V Anglii se například minulý víkend mohly znovu otevřít hospody, Wales ale zřejmě obnovení provozu v pohostinství povolí až od příštího týdne. Skotsko nyní zavedlo povinné nošení roušek v obchodech, zatímco Anglie to zatím vyžaduje pouze v prostředcích hromadné dopravy.

Cestovní opatření pro Čechy uvolní i Norsko

Norsko od středy 15. července uvolní cestovní omezení pro více než dvacítku evropských zemí včetně České republiky a Slovenska, jejichž obyvatelé po příjezdu do této skandinávské země již nebudou muset nastoupit do karantény. V pátek to oznámila norská vláda.

Uvolnění se bude týkat i některých oblastí Švédska, které kvůli volnému přístupu k pandemii nemoci covid-19 bylo výrazněji zasaženo než sousední Norsko a Finsko. Norská vláda se rozhodla upravit podmínky pro cesty ze zemí Evropské unie, schengenského prostoru bez kontroly vnitřních hranic a z Evropského hospodářského prostoru (EHP).

Podmínkou pro vstup do Norska bez povinné desetidenní karantény je méně než dvacet potvrzených případů nákazy koronavirem na 100 tisíc obyvatel za poslední dva týdny a zároveň v týdenním průměru méně než pět procent pozitivních testů během dvoutýdenního období, uvedl v prohlášení norský institut veřejného zdraví FHI. 

Vláda pak v prohlášení informovala o tom, že výjimka vstupu bez karantény nadále platí pro cesty z Finska, Islandu a Dánska včetně Grónska a Faerských ostrovů a také ze švédskojazyčného autonomního finského souostroví Alandy.

Nově mohou cestovat do Norska i lidé ze tří jihošvédských krajů, a to ze Skaane, Blekinge a Kronoberg. Z neseverských zemí EU, schengenu či EHP karanténa nadále platí pro cestující z Bulharska, Chorvatska, Maďarska, Lucemburska, Portugalska a Rumunska.

Řecko naopak zpřísňuje

Cestovní opatření ale naopak zpřísňuje Řecko. Tamní vláda zavádí od úterý 14. července šesti hodin povinnost předložit negativní test na koronavirus na pozemní hranici. Opatření přitom platí pro všechny bez rozdílu.

„Kdo test nebude mít, toho obrátí. Letadel a lodí se opatření netýká. Otevřený zůstává jen jeden pozemní přechod na celé severní řecké hranici, a to Promachonas, uvedl spolupracovník České televize na Balkáně Thomas Kulidakis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 14 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 19 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 42 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 53 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 57 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami
Načítání...