Češi při vstupu do Británie už nemusí podstupovat izolaci. Řecko naopak cestovní opatření zpřísňuje

S cestami z České republiky do Velké Británie už není spojena povinnost absolvovat po vstupu na území ostrovního státu čtrnáctidenní izolaci. Anglie, Wales, Skotsko i Severní Irsko v pátek uvolnily cestovní omezení přijatá v boji proti koronaviru pro cestující z Česka a desítek dalších zemí. Opatření platilo plošně od 8. června, seznam zemí s výjimkou bude britské ministerstvo zahraničí průběžně přehodnocovat. Naopak Řecko zavádí od 14. července povinnost předložit negativní test na covid-19 pro všechny turisty, kteří do země přicestují přes pozemní hranici.

V Anglii, Walesu a Severním Irsku podle BBC nově nemusejí s povinnou karanténou počítat lidé přicházející z 59 zemí včetně Austrálie, Francie, Itálie, Německa, Polska, Španělska nebo Turecka. Slovensko na seznamu není, stejně jako Spojené státy.

Britská vláda uvádí, že preventivní opatření odpadá, pokud člověk cestuje přímo z některé ze zemí na seznamu a v předchozích dvou týdnech nenavštívil žádný z rizikovějších států. Mezi ty bylo na poslední chvíli zařazeno Srbsko, které se v posledních dnech potýká s nárůstem počtu nových případů nákazy koronavirem.

Mírně odlišný je skotský seznam výjimek, na kterém Srbsko nefigurovalo od samého začátku. Chybí na něm také Španělsko, tedy oblíbená prázdninová destinace britských občanů. Skotská premiérka Nicola Sturgeonová ve středu řekla, že na základě aktuálních epidemiologických dat pro ni nebylo možné s klidným svědomím omezení v případě jihoevropské země zrušit.

Nejvyšší počet nakažených z evropských zemí

Londýn avizoval, že situaci ve světě bude nadále monitorovat a svůj systém „cestovních koridorů“ případně upravovat. BBC podotýká, že ne všechny destinace, které jsou na aktuálním seznamu britského ministerstva zahraničí, uvolnily podmínky pro cestující z Británie. Česko ji nicméně hodnotí jako zemi s nízkým rizikem a Češi ani cizinci momentálně při cestě z Anglie či Skotska nečelí žádným omezením.

Británie hlásí ze všech evropských zemí nejvyšší absolutní počet nakažených i úmrtí spojovaných s nemocí covid-19. Úřady evidují přes 44 500 úmrtí v řadách lidí pozitivně testovaných na koronavirus, v posledních týdnech jsou ale denní bilance obětí i případů nákazy relativně nízké.

Karanténní opatření se v zemi začala uvolňovat později než jinde v Evropě, přičemž jednotlivé části Spojeného království stejně jako při jejich zavádění postupují odlišně. V Anglii se například minulý víkend mohly znovu otevřít hospody, Wales ale zřejmě obnovení provozu v pohostinství povolí až od příštího týdne. Skotsko nyní zavedlo povinné nošení roušek v obchodech, zatímco Anglie to zatím vyžaduje pouze v prostředcích hromadné dopravy.

Cestovní opatření pro Čechy uvolní i Norsko

Norsko od středy 15. července uvolní cestovní omezení pro více než dvacítku evropských zemí včetně České republiky a Slovenska, jejichž obyvatelé po příjezdu do této skandinávské země již nebudou muset nastoupit do karantény. V pátek to oznámila norská vláda.

Uvolnění se bude týkat i některých oblastí Švédska, které kvůli volnému přístupu k pandemii nemoci covid-19 bylo výrazněji zasaženo než sousední Norsko a Finsko. Norská vláda se rozhodla upravit podmínky pro cesty ze zemí Evropské unie, schengenského prostoru bez kontroly vnitřních hranic a z Evropského hospodářského prostoru (EHP).

Podmínkou pro vstup do Norska bez povinné desetidenní karantény je méně než dvacet potvrzených případů nákazy koronavirem na 100 tisíc obyvatel za poslední dva týdny a zároveň v týdenním průměru méně než pět procent pozitivních testů během dvoutýdenního období, uvedl v prohlášení norský institut veřejného zdraví FHI. 

Vláda pak v prohlášení informovala o tom, že výjimka vstupu bez karantény nadále platí pro cesty z Finska, Islandu a Dánska včetně Grónska a Faerských ostrovů a také ze švédskojazyčného autonomního finského souostroví Alandy.

Nově mohou cestovat do Norska i lidé ze tří jihošvédských krajů, a to ze Skaane, Blekinge a Kronoberg. Z neseverských zemí EU, schengenu či EHP karanténa nadále platí pro cestující z Bulharska, Chorvatska, Maďarska, Lucemburska, Portugalska a Rumunska.

Řecko naopak zpřísňuje

Cestovní opatření ale naopak zpřísňuje Řecko. Tamní vláda zavádí od úterý 14. července šesti hodin povinnost předložit negativní test na koronavirus na pozemní hranici. Opatření přitom platí pro všechny bez rozdílu.

„Kdo test nebude mít, toho obrátí. Letadel a lodí se opatření netýká. Otevřený zůstává jen jeden pozemní přechod na celé severní řecké hranici, a to Promachonas, uvedl spolupracovník České televize na Balkáně Thomas Kulidakis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Babiš se v Bruselu setkal s von der Leyenovou, řešili i Ukrajinu

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) přijel do Bruselu na své první setkání s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou od svého současného jmenování do funkce. Šéfka EK ocenila Babišovu podporu posilování konkurenceschopnosti Evropy. Schůzku označila za dobrou a uvedla, že diskutovali také o posilování Kyjeva na cestě k míru v rusko-ukrajinské válce. O produktivní schůzce hovořil i předseda unijních summitů António Costa.
12:16Aktualizovánopřed 5 mminutami

Přívalové deště zaplavily uprchlické tábory v Pásmu Gazy

Nad východním Středomořím vrcholí zimní bouře Byron. Dvoudenní srážkové úhrny na některých místech překročily dvě stě litrů vody na metr čtvereční. Déšť ještě zhoršil už tak těžké podmínky, v jakých žijí obyvatelé Pásma Gazy, neboť voda zaplavila stovky stanů v provizorních uprchlických táborech.
před 8 mminutami

Ukrajinská SBU zasáhla ruskou ropnou platformu v Kaspickém moři

Drony tajné služby SBU zasáhly ruskou těžební plošinu v Kaspickém moři, uvádí ukrajinská média, podle nichž jde o první takový zásah v Kaspickém moři. Není ale jasné, kdy k němu došlo. Rusko zároveň tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v noci na čtvrtek sestřelila nejméně 287 dronů. AFP píše o jednom z nejrozsáhlejších útoků, které ukrajinská armáda podnikla na sousední zemi za téměř čtyři roky plnohodnotné války, kterou Moskva rozpoutala.
08:36Aktualizovánopřed 41 mminutami

USA chtějí v Donbasu „demilitarizovanou ekonomickou zónu“, řekl Zelenskyj

USA podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského trvají na vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ mezi ruskými a ukrajinskými vojsky na východě Ukrajiny. Američany navrhovaný kompromis má spočívat v tom, že se ukrajinské síly stáhnou z té části Doněcké oblasti v Donbasu na východě Ukrajiny, kterou dosud kontrolují, ale ruská vojska na toto území nevstoupí. Američané ovšem nevědí, kdo bude toto území řídit, řekl Zelenskyj podle serveru BBC News.
před 55 mminutami

Pellegrini vetoval zákon o zrušení úřadu pro whistleblowery

Slovenský prezident Peter Pellegrini vetoval zákon o zrušení úřadu na ochranu oznamovatelů, který vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) v úterý prosadila v parlamentu navzdory odporu menšinové opozice. Ta se ve středu obrátila na ústavní soud s žádostí, aby zákon přezkoumal a pozastavil účinnost normy, která by měla vstoupit do praxe na začátku roku 2026. Výhrady vůči návrhu zákona již dříve vyjádřila Evropská komise (EK) a také slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka.
15:51Aktualizovánopřed 57 mminutami

Časopis TIME vyhlásil osobností roku architekty AI

Dopady umělé inteligence (AI) jsou stále více cítit v našich životech. Například chatbot ChatGPT od společnosti OpenAI využívá zhruba 700 milionů uživatelů týdně, sdělil tvůrce tohoto nástroje v září. Lidé si oblíbili také další AI nástroje jako Gemini nebo Claude. Magazín TIME zareagoval na tento trend vyhlášením osobností roku „architekty AI“. Redakce magazínu obvykle vyhlašuje člověka, který v uplynulém roce nejvíce ovládl zpravodajství a veřejný život.
před 2 hhodinami

Rutte varoval před válkou, „jakou zakusili naši prarodiče a praprarodiče“

Šéf NATO Mark Rutte ve čtvrtek vyzval spojence v Alianci, aby zesílili obranné úsilí a zamezili tak možné válce vedené ze strany Ruska. Takový konflikt by se podle něj mohl rozsahem rovnat válce, kterou „zakusili naši prarodiče a praprarodiče“, varoval. Informovala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
před 4 hhodinami
Načítání...