Putinův dekret: Padlí vojáci na Ukrajině státním tajemstvím

Moskva - Smrt Rusů nasazených v době míru do zvláštních operací bude státním tajemstvím. Příslušný dekret už podepsal šéf Kremlu Vladimir Putin. Informace o tajných pohřbech ruských vojáků padlých na Ukrajině se objevují ve světovém i ruském tisku, stejně tak na sociálních sítích. Putin se tak zřejmě snaží zastrašit novináře. Dekret by mohl zasáhnout i organizaci Ruské matky, která si stěžuje na posílání vojáků na Ukrajinu. Kreml jakékoli zapojení do bojů v Donbasu odmítá.

Nahrávám video
Karas: Na Ukrajině prý padlo nejméně 220 Rusů
Zdroj: ČT24

V dekretu podepsaném ruským prezidentem se uvádí, že je do budoucna zakázáno informovat o ztrátách ruské armády během speciálních operací v době míru. Sergej Krivenko, který stojí v čele skupiny bojující za práva vojáků a radí Kremlu v oblasti lidských práv, řekl, že jde za současné situace v Rusku o logický krok. „Pokud ruské úřady oficiálně říkají, že na Ukrajině nejsou žádné ruské jednotky, tak tam ani nemohou být žádné ztráty,“ řekl Krivenko s tím, že dekret může být využit k vyvíjení tlaku na aktivisty, politiky a novináře, kteří se zaměřují na ruskou přítomnost v Donbasu.

Miroslav Karas, zpravodaj ČT

„Poslední údaje nezávislých nevládních organizací hovoří minimálně o 220 ruských vojácích, kteří padli na východě Ukrajiny. Ví se, že tam působí 76. divize ze Pskova, 5. brigáda z Ulan-Ude nebo 98. výsadková divize z Ivanova.“

Kreml posléze odmítl, že by dekret souvisel s boji v Donbasu. „Ne, nesouvisí to s Ukrajinou,“ sdělil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Záporně také odpověděl na dotaz, zda se prezident chystá dát rozkaz k uskutečnění nějakých zvláštních operací: „Ne, nechystá se.“ Jde prý jen o zdokonalování předpisů o státním tajemství a o režim utajení, který by nejvíce vyhovoval státním zájmům.

  • Vojenské ztráty v době oficiální války jsou tajné již dávno. Vyzrazení tohoto druhu tajemství do zahraničí může být trestáno až čtyřmi roky vězení. 

Třeba ruský novinář a expert na armádu Pavel Felgengauer je ale přesvědčen, že dekret má jasný cíl – uvěznit, případně vyděsit všechny, kteří by chtěli sdělovat informace o údajných ztrátách, jež ruská armáda na Ukrajině utrpěla. „Nikdy jsem neviděl právní definici pojmu speciální operace,“ podotkl. „To znamená, že jako takové lze označit úplně všechno,“ dodal. 

Ruský prezident Vladimir Putin
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Alexei Druzhinin

Podle novinářky Xenije Sobčakové je dekret „nemyslitelným porušením svobody projevu“ a „vytváří situaci, v níž se jakákoli novinářská investigace stává nezákonnou“. A bouří se i ruská opozice. „Ať vojáci umírají a jejich příbuzní mlčí. Ty, kteří nesouhlasí, strčíme do díry za špionáž,“ reagoval s ironií na svém blogu Alexej Navalnyj.   

Atlantická rada předložila důkazy působení Rusů v Donbasu

Na Ukrajině sice platí od února příměří, to je ale běžně porušováno. Kyjev i Západ opakovaně tvrdí, že Moskva posílá proruským separatistům zbraně i posily. Atlantická rada - washingtonská organizace na podporu NATO - ve své nejnovější studii zdokumentovala ruskou účast v konfliktu pomocí řady fotografií, videí i satelitních snímků, jež jsou k dispozici na internetu. Ruské výcvikové tábory u hranic s Ukrajinou prý slouží jako stanoviště pro vojáky a techniku, které mají být přepraveny na Ukrajinu. 

Ruský velvyslanec ve středu navštívil dva muže, kteří byli zajati v Kyjevě a obviněni z terorismu – podle Kyjeva se jedná o dva elitní vojáky, již pomáhali povstalcům v Luhanské oblasti. Dvojice to potvrdila na videu. Ukrajinský prezident Petro Porošenko pak prohlásil, že jde o důkaz toho, že je Ukrajina ve skutečné válce s Ruskem. Moskva ale tvrdí, že vojáci už v době zadržení v armádě aktivně nesloužili. Opakovaně zdůrazňuje, že pravidelnou armádu v Donbasu nenasadila – i když přiznala výskyt „dobrovolníků“. 

Alexandr Alexandrov a Jevgenij Jerofejev
Zdroj: ČT24

Tajné pohřby ruských vojáků zmiňuje celá řada médií

O tajných pohřbech Rusů, kteří zemřeli na Ukrajině, se opakovaně zmiňuje mezinárodní tisk, ale i některá ruská média a hlavně ruští aktivisté kritizující Kreml. V médiích se objevilo i několik rozhovorů s bývalými vojáky a jejich rodinami. O působení Rusů na Ukrajině se shromažďují informace také na sociálních sítích. 

Putin chce možná dekretem umlčet i Ruské matky 

Na odvádění synů na Ukrajinu si dlouhodobě stěžují Ruské matky - jedna z největších občanských iniciativ, která jako jedna z mála na prezidenta Vladimira Putina platí. Matky mají i velký vliv na ruské veřejné mínění. Postoj veřejnosti obrátily už v 90. letech během první čečenské války. I tehdy Kreml nejdřív vojenské nasazení popíral. Za humanitární pomoc vydávala sovětská armáda i účast v afghánské válce po roce 1979. Pravdu přiznala až s návratem mnoha padlých. 

O roli Ruska v ukrajinské krizi chtěl psát rovněž opoziční politik Boris Němcov, který byl zastřelen koncem února nedaleko Kremlu. Jeho přátelé a spolupracovníci podklady pro dokument shromáždili a vydali 64stránkovou zprávu „Putin. Válka“.

Mimo jiné v ní zmiňují, že v srpnu 2014 na Ukrajině padlo nejméně 150 ruských vojáků, když pomáhali proruským separatistům zastavit ofenzivu ukrajinské armády. Dalších 70 pak zemřelo letos v lednu a v únoru při prudkých bojích u východoukrajinského Debalceve. Zpráva také tvrdí, že malajsijský boeing loni nad Ukrajinou sestřelili separatisté ruskou raketou. Deset měsíců války na východní Ukrajině prý stálo Rusko v přepočtu 25,6 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vláda USA získá za zprostředkování dohody o TikToku deset miliard dolarů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard korun) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech. Informoval o tom list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
před 3 hhodinami

Axios: Putin Trumpovi navrhnul přesun íránského uranu do Ruska, USA odmítly

Ruský vládce Vladimir Putin tento týden v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem navrhnul přesun íránského obohaceného uranu do Ruska jako součást možné dohody o ukončení války USA a Izraele s Íránem, šéf Bílého domu jeho nabídku odmítl. S odvoláním na své zdroje to napsal server Axios. Washington ani Moskva tyto informace nekomentovaly.
před 4 hhodinami

Rusové zabíjeli u Kupjansku. Kvůli dronům startovaly rumunské stíhačky

U ukrajinského Kupjansku v důsledku ruského raketového útoku zemřeli tři lidé z autobusu. Další dva civilisty zabily ruské útoky v Dněpropetrovské a Chersonské oblasti. Rusko v noci na pátek zaútočilo také na centrum města Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti a zasáhlo budovu knihovny. Ruské úřady sdělily, že ukrajinské drony útočily ve městě Něvinnomyssk ve Stavropolském kraji na jihu Ruska. Rumunsko vyslalo stíhačky kvůli dronům u hranic s Ukrajinou.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

EU se dosud neshodla na prodloužení protiruských sankcí. Mohou přestat platit

Velvyslanci členských zemí Evropské unie se zatím neshodli na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy. Podle zdrojů ČTK trvá blokace ze strany Slovenska a Maďarska. Sankce se prodlužují každých šest měsíců, a pokud nyní nebudou potvrzeny do nedělní půlnoci, přestanou platit.
před 7 hhodinami

USA nabízejí vysokou odměnu za informace o Chameneím a dalších íránských lídrech

Americké ministerstvo zahraničí nabídlo odměnu deset milionů dolarů (přibližně 213 milionů korun) za informace týkající se deseti členů íránského vedení včetně nového nejvyššího duchovního vůdce země Modžtaby Chameneího. Kromě finanční odměny úřad za informace slibuje i možnost přesídlení z Íránu.
před 7 hhodinami

VideoPrezident Pavel v Pobaltí zavítal mezi české vojáky

Čeští vojáci zajišťují v Litvě a Lotyšsku od roku 2018 mimo jiné obranu východního křídla NATO a rozvoj mezinárodní spolupráce. V minulosti se podíleli na ochraně lotyšského nebe. Tento týden je během oficiální cesty Pobaltím navštívil prezident Petr Pavel. Význam misí v regionu roste, i kvůli rostoucím ruským provokacím. Podle Pavla si státy jako Lotyšsko nebo Litva uvědomují, jakým problémům čelí také proto, že sousedí s Ruskem a Běloruskem. Z tohoto důvodu zvyšují výdaje na obranu, Litva letos na skoro 5,5 procenta HDP. Prezident země Gitanas Nauseda sice kritizoval státy, které neplní závazky vůči NATO, ale právě čeští vojáci zlepšují podle Pavla vzájemné vztahy. „Jsme spolehlivým spojencem našich partnerů, kteří nás vnímají jako důvěryhodného spojence, který s nimi jde i do toho těžkého,“ uvedl český prezident. Aktuálně v regionu působí na 150 vojáků z tuzemska, na základně v litevské Rukle jich teď slouží pod německým velením kolem stovky, v Adaži v Lotyšsku kolem pěti desítek.
před 8 hhodinami

V Iráku při dronovém útoku zemřel francouzský voják

Při čtvrtečním dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku zemřel francouzský voják. Podle jeho velitele muže zabil íránský Šáhed. Šest zraněných je v nemocnici. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená s USA a jejich spojenci.
12. 3. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Volby do nepálské dolní komory vyhrála strana RSP. Premiérem bude bývalý rapper

V nepálských volbách do dolní komory parlamentu podle volební komise zvítězila centristická Národní nezávislá strana (RSP). Její 35letý hlavní kandidát Balendra Šáh se tak stane novým premiérem, napsala agentura Reuters. Volby z 5. března byly prvními od masových demonstrací z loňského září, při kterých zemřelo sedm desítek lidí a které vedly k pádu tehdejší vlády.
před 9 hhodinami
Načítání...