Před pěti lety byla Jo Coxová zvolena do sněmovny. Její život ukončil britský neonacista

Přesně před pěti lety byla do dolní komory britského parlamentu zvolena Jo Coxová. Čtyřicetiletá humanitární pracovnice byla členkou Labouristické strany a velkou zastánkyní setrvání země v Evropské unii. O rok později, týden před referendem, ji britský neonacista třikrát postřelil a patnáctkrát bodnul. „Britain First!“ zařval podle svědků těsně před vraždou.

Portrét Jo Coxové při pietním zasedání britského parlamentu
Zdroj: Reuters Autor: Toby Melville

„Mnohem více věcí nás spojuje, než rozděluje,“ řekla při svém prvním projevu ve sněmovně před pěti lety Jo Coxová. Její slova ve čtvrtek připomněl současný labouristický lídr Keir Starmer, který poukázal na to, že se Spojené království dokázalo v době koronavirové pandemie spojit. Starmer byl shodou okolností zvolen ve stejný den jako Coxová.

Coxová se narodila v roce 1974 do rodiny z „dělnické třídy“. Její matka byla sekretářka ve škole, zatímco její otec pracoval v továrně na zubní pastu. Jo navštěvovala státní školu, kde byla premiantkou. Univerzitní studium absolvovala na prestižních univerzitách v Cambridgi a na London School of Economics.

Osm let pracovala jako humanitární pracovnice pro jednu z největších britských neziskových organizací Oxfam. Dále předsedala Labouristické ženské unii a spolupracovala s mezinárodní organizací Freedom Fund, která bojuje proti otroctví.

Po zvolení do parlamentu na svou původní práci nezapomněla. Když byl poslancům zvýšen plat, rozhodla se o stejnou částku navýšit i svoje příspěvky na charitu. V roce 2015 byla jedním z poslanců, kteří nominovali na post předsedy strany Jeremyho Corbyna. Po jeho zvolení ale řekla, že kroku lituje.

Vražda týden před referendem

16. června, přesně týden před referendem o vystoupení Británie z Evropské unie, byla Coxová třikrát postřelena a patnáctkrát bodnuta před knihovnou v městečku Birstall. Vrahem byl dvaapadesátiletý Thomas Mair, který byl spojován s neonacistickou skupinou Národní aliance. Podle očitých svědků před výstřelem zařval „Britain first!“ (Británie především), tedy heslo často spojované s ultrapravicovými britskými skupinami.

Poslankyni a matku dvou dětí se před atentátníkem snažil ochránit místní senior Bernard Kenny, ale útočník pobodal i jeho. Podle žalobce byl čin atentátníka evidentně politicky motivovaný, protože Coxová zastávala opačné názory než on. Při soudu obviněný znovu zakřičel: „Tohle je za Británii. Británie vždy první!“ Podle policie byl Mair psychicky narušený a prototyp samotáře, který nikdy neměl práci, přítelkyni ani přátele. Vrah dostal od soudu doživotí.

Vražda labouristické političky šokovala celý svět. Tehdejší americký prezident Barrack Obama osobně zatelefonoval manželovi Coxové, aby mu vyjádřil upřímnou soustrast. Kampaň před referendem se na jeden den kvůli tragické události pozastavila.

Britové si připomínají pět let od zvolení Jo Coxové
Zdroj: ČTK/PA
Autor: Yui Mok

Královna Alžběta II. pak vyznamenala tři lidi, kteří se snažili Coxové pomoci. Jedním z nich byl již zmíněný Bernard Kenny, který v srpnu roku 2017 zemřel. O odkaz zavražděné labouristické poslankyně pečuje nadace Jo Cox Foundation, jež věří ve vybudování „laskavější a soucitnější společnosti, ve které se každému dostane pocitu sounáležitosti“.