Primárky na Aljašce vyhrál Biden. Sanderse porazil těsně, ten už ale boj o kandidaturu vzdal

Bývalý viceprezident Joe Biden má na kontě další vítězství v amerických demokratických primárkách, tentokrát na Aljašce. Jde už ale o symbolický zápis, protože jeho stranický rival Bernie Sanders již boj o kandidaturu na prezidenta USA vzdal - na kandidátce však kvůli posílení vlivu u Demokratů zůstal. Biden tak vyhrál nakonec těsně, když získal 55 procent hlasů. K urnám přišlo hlasovat jen necelých 20 tisíc lidí. 

Přestože počet obyvatel amerického státu Aljaška sahá ke tři čtvrtě milionu, odevzdat volební lístek jich přišlo méně než 20 tisíc. Kvůli koronavirové pandemii totiž hlasování bylo výhradně korespondenční a uzavřené - tedy jen pro registrované Demokraty.

Volby ve třetím nejméně lidnatém státu USA nakonec Biden vyhrál jen těsně. Někdejší viceprezident za Obamovy administrativy získal 55,3 procenta, 44,7 procenta voličů pak vybralo senátora za Vermont Bernieho Sanderse.

Počet získaných delegátů se liší, AP přisuzuje Bidenovi 11, CNN jen osm

Demokraté z Aljašky na nominační sjezd, který oficiálně stranického kandidáta zvolí, posílají 15 delegátů. Podle CNN jich osm získal Biden a sedm Sanders. Agentura AP zase bývalému viceprezidentovi připsala jedenáct a Sandersovi čtyři.

Rozdíl je následkem použití odlišné metodiky výpočtu. Podle AP Sanders po zastavení kampaně již nemá nárok na delegáty přidělené za celý stát, může ale získávat delegáty za jednotlivé kongresové volební obvody.  

Aljaška je tradičně republikánský stát, což dokládá i tamní výsledek prezidentských voleb v roce 2016, kdy většinu získal nynější šéf Bílého domu Donald Trump. Republikáni letos primárky nepořádají, všichni delegáti budou automaticky přiděleni Trumpovi, který usiluje o znovuzvolení a který si již nominaci své strany zajistil.

Sanders odstoupil už dříve, na volebních lístcích ale zůstává 

Přestože vermontský senátor Bernie Sanders odstoupil z nominačního soupeření se svým demokratickým rivalem Joem Bidenem, jeho jméno z hlasovacích lístků v primárkách a volebních shromážděních nezmizelo. 

Osmasedmdesátiletý senátor za stát Vermont se tak podle deníku The New York Times rozhodl, aby posílil svou pozici v Demokratické straně a mohl prosazovat svůj program. 

Nominační sjezd Demokratů se uskuteční v Milwaukee v polovině srpna, prezidentské volby se pak konají 3. listopadu.

Profil

Joe Biden

V letech 2009 až 2017 byl viceprezidentem Spojených států. Funkci „druhého muže“ mu prezident Barack Obama nabídl hlavně pro jeho letité zkušenosti v zahraniční politice. Biden se pokoušel dvakrát i o nominaci na prezidenta. V roce 1988 z kampaně odstoupil kvůli podezření, že opsal projev. Nevyšlo mu to ani v roce 2008, kdy skončil velmi záhy - 3. ledna. Před nástupem do funkce viceprezidenta byl 36 let senátorem za stát Delaware. Ve funkci viceprezidenta se angažoval hlavně v záležitostech kolem Iráku, Sýrie a Afghánistánu. Již v roce 2006 byl například spoluautorem plánu, podle něhož měl být Irák rozdělen na sunnitské, šíitské a kurdské oblasti. Od záměru ale USA upustily. Dnes již skončenou, téměř devítiletou válku zpočátku podpořil, později to ale označil za chybu a začal ji kritizovat.

Krátce po svém nástupu do funkce v roce 2009 se také snažil o zlepšení vztahů USA s Ruskem. Americká vláda v září 2009 odstoupila od plánu George Bushe na rozmístění protiraketového systému v Evropě, který kritizovalo Rusko a vůči němuž Biden nikdy netajil skepsi. Obama jej poté vyslal, aby v Evropě „žehlil“ situaci. Před odchodem z funkce viceprezidenta ale již řekl, že Rusko je největší hrozbou pro liberální světový pořádek a že za prezidenta Vladimira Putina podle něj Rusko využívá každý dostupný nástroj, aby oslabilo EU, „otestovalo slabá místa západních zemí a vrátilo se k politice definované sférami vlivu“. Podporoval také vyzbrojování syrských povstalců a vyslovil se pro alianční nálety v Libyi.

Jeho vyjednávacích schopností Obama využíval nejen v „horkých“ oblastech Afghánistánu či Pákistánu, ale i na domácí půdě. Biden mu pomohl v Senátu protlačit ratifikaci americko-ruské smlouvy o omezení jaderných zbraní START, kontroverzní zdravotní reformu či dohodu o zvýšení státního dluhu, která odvrátila bankrot země. Po boku Obamy se také v reakci na masakr v základní škole v Newtownu, kde Adam Lanza postřílel v roce 2012 27 dětí a dospělých, pokoušel prosadit zákony omezující velikost zásobníků veřejně dostupných poloautomatických zbraní či požadující přísnější prověrky zájemců o jejich koupi.