Kyjev odsoudil nacismus i komunismus a zakázal jejich symboly

Ukrajinský veřejný prostor čeká rozsáhlá ideová očista. Kyjevský parlament dnes schválil zákon odsuzující komunistický a nacistický režim na Ukrajině, jeho součástí je i zákaz používání jejich symbolů na veřejnosti.

Sovětský režim (s nacistickou prolukou během 2. světové války) na Ukrajině panoval od Velké říjnové revoluce v roce 1917 do roku 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz, z Ukrajiny pocházel i sovětský vůdce Leonid Iljič Brežněv. Nově přijatá norma, kterou schválilo 254 členů z 450členného zákonodárného sboru, komunistický režim odsuzuje jako zločinný, mj. kvůli politice státního teroru. Totéž se týká i režimu nacistického.

Nový zákon zároveň ukládá státu povinnost zkoumat a objasňovat zločiny obou totalit, aby se již nemohly opakovat. „Tento zákon nezakazuje ideologie, protože to by bylo v demokratické zemi nepřijatelné, ale zakazuje totalitní režimy jakéhokoliv zabarvení - fašistické, komunistické či jiné. Totalita je na Ukrajině zakázána,“ prohlásil jeden ze spoluautorů předlohy Jurij Lucenko ze strany prezidenta Petra Porošenka.

Součástí normy je rovněž zákaz symboliky a propagandy obou ideologií. „Pokud bude toto opatření provedeno důkladně, vyžádá si demolici památníků bolševické revoluce, jejího vůdce Vladimíra Iljiče Lenina i dalších výjevů sovětské éry,“ konstatuje v této souvislosti Rádio Svobodná Evropa. K odstraňování symbolů z éry SSSR na Ukrajině v posledních měsících docházelo spontánně. Během kyjevských protestů na konci roku 2013 namířených proti tehdejšímu prezidentovi Janukovyčovi strhl dav demonstrantů Leninovu sochu (více zde), totéž se o rok později stalo ve východoukrajinském Charkově (tady).

Kyjevští protestanti strhli a zničili kladivy sochu V.I.Lenina během podzimních nepokojů roku 2013 jako symbol svého nesouhlasu se směrováním země k Moskvě.
Zdroj: ČTK/AP/Efrem Lukatsky

Ukrajina bude konec války slavit 8. května

Parlament rovněž schválil, že Ukrajina si bude 8. května připomínat konec druhé světové války a její oběti, zatímco 9. května bude nadále slavit „Den vítězství nad nacismem“. Země až dosud shodně s Ruskem slavila konec druhé světové války v Evropě o jeden den později než státy Evropské unie; v době německé kapitulace před sedmdesáti lety už bylo vzhledem k časovému posunu v tehdejším Sovětském svazu 9. května.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk nedávno požadoval od Moskvy, aby respektovala, že proti nacismu bojovali také Ukrajinci, které současná ruská propaganda vykresluje jako následníky kolaborantů s nacisty a krajní nacionalisty, banderovce. „Rusko, které se snaží o revizi historie a které hlásá vítězství v druhé světové válce bez Ukrajiny, nemá právo zprivatizovat si společný boj proti nacistickému Německu,“ zdůraznil Jaceňuk a připomněl, že dvě pětiny sovětských ztrát ve válce připadly právě na Ukrajince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí, které nyní odvážejí do Izraele. S odvoláním na vyjádření izraelského ministerstva zahraničí to píše agentura AFP. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve podle agentury Reuters uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka.
08:46Aktualizovánopřed 31 mminutami

Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let, uvedli Reportéři bez hranic

Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla ve své pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve většině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na jedenáctou příčku.
06:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nejméně sedmnáct migrantů zahynulo a devět se pohřešuje po nehodě člunu u Libye

Nejméně sedmnáct lidí zemřelo a devět se pohřešuje po nehodě člunu s migranty u pobřeží Libye, uvedla ve středu podle agentury Reuters organizace Červený půlměsíc a libyjské bezpečnostní zdroje. Dobrovolníci ve spolupráci s pobřežní stráží a armádou při pátrání u východního pobřeží severoafrické země zachránili sedm přeživších, dodala organizace.
02:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA usilují o novou koalici pro otevření Hormuzského průlivu, píše WSJ

Spojené státy usilují o novou mezinárodní koalici zemí připravených přispět k otevření Hormuzského průlivu, který je zablokován v důsledku americko-izraelské války s Íránem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na depeši amerického ministerstva zahraničí.
04:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoGaza je zavalená troskami, OSN se snaží sutiny využít při obnově regionu

Gaza se potýká s horami sutin, které tu zůstaly po nedávné válce. OSN usiluje o jejich využití coby stavebního materiálu. Každý den se tak do obrovských hromad „zakusuje“ těžká technika. A to za situace, kdy pořád dochází k útokům ze strany Izraele. Zástupce OSN odhadl, že v regionu je na 61 milionů tun sutin, odstranit se zatím podařilo jen zlomek. Organizaci se nicméně daří najít pro rozbitý beton, železo a cihly nové uplatnění – například při obnově silnic nebo při dláždění komunitních kuchyní.
před 3 hhodinami

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
01:14Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPolsko chce mít půlmilionovou armádu, už teď patří k největším v NATO

Polsko oznámilo cíl zvětšit svoji armádu, do roku 2039 má mít až půl milionu vojáků. Už teď se řadí mezi ty největší v rámci Severoatlantické aliance a jen letos se do služby přihlásilo na dvacet tisíc lidí. Mezi hlavní důvody, proč do armády vstoupit, řadí lidé rodinné tradice či finanční zabezpečení. Ekonomickou otázku řeší lidé především na východě země, kde jsou oproti západu nižší mzdy, a armáda tak působí jako atraktivnější zaměstnavatel. Vojáci se v Polsku navíc těší značnému respektu, podle průzkumů jim důvěřuje přes devadesát procent obyvatel. Toho armáda využívá k přilákání dalších zájemců, a to i pomocí mediálních kampaní.
před 4 hhodinami
Načítání...