Ani deset měsíců po požáru pařížské katedrály Notre-Dame se neví, jak bude vypadat její rekonstrukce. Francouzský architekt Yves Couasnet má ale jasno. Jeho progresivní návrh počítá s tím, že na vrcholku slavné stavby se objeví skleněná věžička. Většina jeho krajanů ale chce, aby katedrála vypadala po přestavbě stejně jako před osudným požárem.
Notre-Dame i ze skla? Architekt přišel s ambiciózním návrhem na rekonstrukci katedrály
Architekt z Francie přišel s ambiciózním návrhem na rekonstrukci katedrály Notre-Dame. Chce skleněnou věž (zdroj: Horizont ČT24)
Netradiční koncepci nosil Yves Couasnet v mysli už od osudného požáru: „Ihned mě napadlo vytvořit věžičku ze skla, a to z mnoha důvodů. Tím hlavním je světlo, které je pro katedrálu velmi důležité.“ Kritikům svého ambiciózního návrhu francouzský architekt vzkazuje, že dnes obdivovanou skleněnou pyramidu v Louvru si nejdřív také uměl představit málokdo.
Skleněná věžička by se mohla stát dalším symbolem Paříže. Byla by dobře viditelná zdálky a světlo by nejen odrážela, ale i sama vyzařovala. Další výhodou projektu je podle jeho autora fakt, že skleněná věž může být postavena v ateliéru a její tři díly spojeny v relativně krátké době, během jednoho měsíce.
Požár katedrály Notre-Dame v Paříži
Většina Francouzů chce rekonstrukci katedrály do původní podoby
Skleněná koncepce Yvese Couasneta by mohla narazit na veřejné mínění. 54 procent obyvatel Francie si totiž přeje, aby katedrála Notre-Dame vypadala stejně jako před požárem. Nebrání se přitom využití moderních stavebních technik, které dnešní doba nabízí.
Architekt přesto za svůj ambiciózní plán chce bojovat a už jej poslal do Elysejského paláce. Odpovědět mu prý měl samotný prezident Emmanuel Macron. Ten chce, aby rekonstrukce katedrály byla dokončena do začátku letních olympijských her v roce 2024. V současnosti je ale stále těžší odhadnout, zdali je splnění tohoto termínu reálné.
Samotná rekonstrukce katedrály totiž nezačne dříve než v příštím roce. Mnohé dosavadní práce trvají déle, než se předpokládalo.
„V tuhle chvíli pořád nevíme, co bude třeba podniknout s tou zachovalou stavbou. Můžeme se tady sejít za pět, deset let a v katedrále budou ocelové vzpěry prostě proto, že to bude nutné. Podle mě se nedá předpovídat, co nakonec bude staticky nezbytné udělat,“ poznamenal historik architektury z ČVUT Pavel Kalina.
„Bude to každopádně zajímavý impuls, jak postupovat při obnově historických staveb. Udělat to, jako to bylo předtím, s tím je spojena řada technických problémů. Podle mě dřevo je vynikající a velice současný materiál,“ míní Kalina.