Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrtek vyhlásil státní smutek za oběti letecké katastrofy u Teheránu. Jeho vláda podle něj uvažuje o několika možných příčinách, které mohly pád letounu způsobit. V troskách stroje zahynulo všech 176 cestujících, jedenáct z nich byli Ukrajinci. Podle ukrajinské bezpečnostní rady se budou v místě neštěstí hledat i případné úlomky ruské rakety.
Ukrajinští experti chtějí v Íránu na místě, kde se zřítilo letadlo, hledat úlomky rakety
Události: Vyšetřování pádu ukrajinského letadla (zdroj: ČT24)
Prezident Zelenskyj v televizním projevu vyzval, aby se lidé v souvislosti se středečním pádem letounu neuchylovali k uspěchaným závěrům, spekulacím nebo konspiračním teoriím.
„Pro Ukrajinu je nepochybně prioritou najít příčinu zřícení letadla. Určitě se nám povede najít pravdu. Kvůli tomu teď začne důkladné a nezávislé vyšetřování, které bude v souladu s mezinárodním právem,“ ujistil Zelenskyj.
Poté, co se ukrajinský prezident předčasně vrátil z návštěvy Ománu, položil ve čtvrtek ráno květiny na letišti v Boryspilu. Právě tam mělo zřícené letadlo základnu.
Ukrajina již do Íránu vyslala 45 vyšetřovatelů. Podle ukrajinského prezidenta jde o tým „nejlepších odborníků naší země s velkými zkušenostmi“. Zelenskyj očekává, že budou zapojeni zejména do vyhodnocení záznamů z palubních zapisovačů, takzvaných černých skříněk.
O spolupráci při vyšetřování hodlá ukrajinský prezident během čtvrtka telefonicky hovořit se svým íránským protějškem. Vybídl rovněž mezinárodní společenství, aby se do vyšetřování katastrofy zapojilo.
„Naše komise v tuto chvíli domlouvá s íránskými úřady výjezd na místo katastrofy a hodlá hledat úlomky ruské protiletadlové rakety Tor podle údajů, které byly zveřejněny na internetu,“ uvedl tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Alexej Danilov. Podle něj budou v týmu ukrajinských odborníků i vyšetřovatelé, kteří se zabývali letem MH17. Malajsijský boeing na této lince letu v červenci 2014 nad východní Ukrajinou sestřelila raketa vypálená z území ovládaného proruskými separatisty.
Trump: „Někdo mohl udělat chybu“
Americký časopis Newsweek napsal, že letadlo zasáhla raketa Tor-M1 ruské výroby. Odvolal se přitom na zástupce Pentagonu a americké tajné služby.
Dva zdroje z Pentagonu se podle Newsweeku domnívají, že šlo o nešťastnou náhodu. Předpokládá se, že v době, kdy letadlo spadlo, tedy po íránském raketovém útoku na základny v Iráku, byl aktivován íránský protivzdušný systém.
Agentura Reuters však uvedla, že ministerstvo obrany USA odmítlo zprávy o možném sestřelení letadla komentovat.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Bílém domě nicméně řekl, že má „pocit, že se letadlu, jež spadlo v Íránu, stalo něco hrozného“. „Někdo mohl udělat chybu,“ uvedl prezident. Další detaily ale neposkytl.
Zpravodajka stanice CNN Barbara Starrová, která informuje z ministerstva obrany, řekla, že v USA panuje názor, že Írán letadlo sestřelil omylem. Íránská armáda si podle ní mohla myslet, že čelí útoku. Jedna z možností je, že „jednotka íránské raketové obrany něco viděla na svém radaru a domnívala se, že jde do útok, takže vystřelila“, sdělila Starrová.
Šéf íránské organizace pro civilní letectví Alí Ábedzádeh považuje za nemožné, aby nehodu ukrajinského letadla způsobila raketa. Takové zprávy jsou nelogické, reagoval.
„Z vědeckého hlediska je nemožné, aby ukrajinské letadlo zasáhla raketa,“ citovala ho íránská agentura ISNA. „Když letadlo zasáhne raketa nebo střela, bude padat volným pádem. Jak by bylo možné, aby se pilot po zásahu letadla raketou nebo střelou snažil vrátit zpět na letiště?“ řekl Ábedzádeh na dotaz CNN. Prohlásil, že letadlo po startu letělo pět minut a že se pilot po tu dobu snažil vrátit na letiště, ale nepodařilo se mu to.
Letoun, který ve středu mířil z Teheránu do Kyjeva, se zřítil krátce po startu z teheránského Mezinárodního letiště imáma Chomejního. Dvě z ukrajinských obětí katastrofy byli běžní cestující, zbylých devět tvořilo posádku. Kromě nich bylo na palubě také 63 Kanaďanů, 82 Íránců a deset Švédů. Další čtyři cestující byli z Afghánistánu, tři z Německa a tři z Velké Británie.
Mezi oběťmi byli studenti vracející se z prázdnin
Poté, co se prezident Zelenskyj předčasně vrátil z návštěvy Ománu, položil ve čtvrtek ráno květiny na letišti v Boryspilu. Právě tam mělo zřícené letadlo základnu. Stejně jako on tam přišly uctít oběti, zejména členy posádky, desítky lidí. Podle agentury AFP tvořilo posádku letounu pět mužů a čtyři ženy.
Ukrajinci po tragédii přinesli květiny také před kanadské a íránské velvyslanectví v Kyjevě. Právě tyto země totiž měly mezi cestujícími nejvíc občanů.
Média mezitím přinášejí první jména obětí. Část pasažérů, kteří neštěstí u íránské metropole nepřežili, byli podle britské BBC studenti či zaměstnanci kanadských univerzit vracející se z dovolené. Premiér Kanady Justin Trudeau uvedl, že právě do této severoamerické země mělo přes Kyjev zříceným letadlem namířeno celkem 138 pasažérů.
Mezi nimi byla například doktorandka Ghanimat Azhdariová, která se zaměřovala na práva původních obyvatel. „Vracela se zpět na Guelphskou univerzitu po návštěvě své rodiny,“ uvedla na Twitteru její učitelka.
Na palubě byla i vědkyně a absolventka imunologie na Manitobské univerzitě původem z Íránu Forough Khademová. „Bude nám moc chybět,“ napsala na sociální síť bývalá studentka stejné univerzity, která Khademovou zřejmě znala.
Profesor Judo Uzonna, který měl Khademovou na starost při jejím doktorandském studiu, ji podle BBC popsal jako talentovanou vědkyni a „stoupající hvězdu.“ Uvedl, že jeho bývalá studentka v Teheránu také navštěvovala svou rodinu.
Další obětí byla Alina Tarbhaiová z Toronta, BBC to potvrdila ontarijská federace učitelů, která jí zaměstnávala. „Byla respektovaná a všemi oblíbená. Pro nás všechny, kteří jsme s ní pracovali, je to velká ztráta,“ uvedl prezident organizace.
Mezi cestujícími měla být podle agentury AP na palubě i čtyřčlenná rodina, novomanželský pár, několik teenagerů a dětí, už od věku jednoho či dvou let.
Aerolinky: Stroj byl v pořádku
Podle íránského úřadu pro letectví stroj havaroval pravděpodobně kvůli technickým problémům. „Letadlo zmizelo z obrazovek radarů v okamžiku, kdy dosáhlo výšky 8000 stop (asi 2400 metrů). Pilot neodeslal rádiem žádnou zprávu o neobvyklých okolnostech,“ uvedl ve své první zprávě o předběžném šetření, zveřejněné na webu v noci na čtvrtek. Úřad dodal, že podle očitých svědků byl v letadle zpozorován požár, který se rozrůstal.
Ukrajinské aerolinky UIA tvrdí, že stroj byl v pořádku. Boeing 737-800 NG byl vyroben v roce 2016 a technický servis naposledy absolvoval 6. ledna. Aerolinky nepředpokládají, že by se zkušená posádka dopustila chyby.