Čaputová poprvé udělila státní vyznamenání, ocenila Miladu Horákovou

Nahrávám video

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová udělila poprvé ve funkci státní vyznamenání. Mezi oceněnými je i právnička a politička Milada Horáková, která se v roce 1950 stala obětí justiční vraždy ve vykonstruovaném procesu. Čaputová udělila vyznamenání u příležitosti 27. výročí vzniku samostané Slovenské republiky, které připadá na 1. ledna.

Horákovou ocenila slovenská prezidentka za zásluhy o demokracii a lidská práva a udělila jí in memoriam Řád bílého dvojkříže I. třídy, což je nejvyšší slovenské ocenění pro cizince. Vyznamenání převzala členka Klubu Milady Horákové Erika Mačáková.

Horáková byla popravena za špionáž a velezradu; spolu s dalšími 12 souzenými tvořili podle vykonstruované obžaloby špionské centrum. Horáková se kvůli své neústupnosti při soudním jednání stala symbolem odporu proti totalitě komunistické strany. V roce 1991 již udělil Horákové československý prezident Václav Havel Řád T. G. Masaryka I. třídy in memoriam.

Čaputová ocenila také osobnosti spojované s pádem komunismu, a to někdejší politiky Petera Zajace a Františka Mikloška, jakož i Zuzanou Mistríkovou, která patřila během sametové revoluce k lídrům studentského protikomunistického hnutí.

Státní vyznamenání dostali také odbojáři Branislav Tvarožek a Martinec Janec, in memoriam první romský lékař v Československu Ján Cibuľa, dále viroložka Silvia Pastoreková či někdejší šéfka Slovenské filharmonie Alžbeta Rajterová.

Slovenská hlava státu uděluje vyznamenání na návrh parlamentu, vlády nebo i bez návrhu na základě vlastního uvážení.

Udělit může tato státní vyznamenání: Řád bílého dvojkříže (občanský nebo vojenský druh), Řád Andreje Hlinky, Řád Ľudovíta Štúra (občanský nebo vojenský druh ), kříž Milana Rastislava Štefánika, Pribinův kříž, Medaili prezidenta Slovenské republiky.

Kromě Medaile prezidenta Slovenské republiky mají státní vyznamenání tři třídy, z nichž nejvyšší je I. třída, při jejímž udělení se předpokládá obzvláště mimořádná míra zásluh vyznamenaného.

Z jiných vyznamenání uděluje prezident Slovenské republiky také slovenské vojenské vyznamenání – Medaili za statečnost.

Čaputová: Odstraňme choroby mladé demokracie

V novoročním projevu, který přednesla ve středu, Čaputová mimo jiné vyzvala občany, aby přišli k únorovým parlamentním volbám. „Za necelé dva měsíce, v den, kdy bude volič opět králem, se rozhodne, kdo a v jaké míře bude zastupovat občany v zákonodárném sboru. Využijme tuto velkou příležitost a pojďme, prosím, volit,“ apelovala prezidentka.

Nahrávám video

Slováci by podle ní měli z roku 2020 učinit rok šancí a využitých příležitostí. „Odstraňme choroby mladé demokracie v podobě nedostatků právního státu a naplno využijme potenciál, který naše Slovensko má. Společně ve spolupráci při pestrosti názorů a postojů, s úctou k pravdě a s lidskostí.“

Kritizovala také hrubost, vulgárnost a manipulaci ve veřejné debatě. Vyzvala k sounáležitosti a solidaritě a poukázala na případy násilí či problematiku národnostních menšin v zemi. Začleněním lidí žijících na okraji či v nouzi se dá podle ní vytvořit sociální i ekonomicky prosperující Slovensko.

Navzdory různým kauzám či selhání jednotlivců vyzvala Čaputová veřejnost, aby neztratila důvěru v policii, prokuraturu, soudy, nemocnice, hasiče či úředníky. „Mnozí z nich odvedli loni kus dobré práce, mnozí se zachovali statečně, jiní až hrdinsky.“

Podle jejích slov také není třeba ztrácet důvěru v politiky, protože ne všichni jsou špatní. Lidé by se také podle prezidentky neměli nechat otrávit řečmi naplněnými lží a nenávistí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...