Před ambasádou USA v Bagdádu znovu hořely vlajky. Američané posílají do oblasti stovky vojáků

Ochranka amerického velvyslanectví v Bagdádu ve středu zasahovala proti stovkám Iráčanů, kteří před objektem začali pálit americké vlajky. Pokračovali tak v protestu, který začal v úterý a je reakcí na nedělní americký úder na pozice jedné ze šíitských iráckých milicí. Spojené státy kvůli protestům pošlou do regionu 750 vojáků a další posily mají následovat.

V úterý se dav krátce dostal do recepce amerického areálu v Bagdádu, samotnou budovu velvyslanectví ale neohrozil. Účastníci demonstrace pak oznámili, že protest bude pokračovat, a před velvyslanectvím, které je nejrozlehlejším zastupitelským úřadem USA ve světě, postavili asi padesát stanů.

Ve středu začali protestující znovu pálit americké vlajky a ochranka ambasády proti nim použila slzný plyn. Na místo přijely sanitky i policejní posily, které pomáhaly udržet kordon kolem velvyslanectví.

Během odpoledne se nakonec protestující z okolí velvyslanectví stáhli. Reagovali tak na výzvu organizátorů protestů, místních šíitských milic, uvedla agentura Reuters s odvoláním na iráckou armádu.

„Všichni protestující se stáhli, složili stany a ukončili protest. Irácké bezpečnostní složky mají plně pod kontrolou bezpečnost v okolí (americké) ambasády (v Bagdádu),“ uvedla irácká armáda v prohlášení. Katarská televize Al-Džazíra ale tvrdí, že část demonstrantů se přesunula na druhou stranu řeky Tigris, kde chce v protestu pokračovat.

Velvyslanectví je v nejpřísněji střežené zóně Bagdádu, kterou iráčtí vojáci uzavřeli a na vstupech obnovili prohlídky. Americká ambasáda oznámila, že až do odvolání přerušila veškeré konzulární služby, a vyzvala americké občany, aby na velvyslanectví nechodili.

Členové amerických bezpečnostních sil na střeše ambasády USA v Bagdádu (archivní foto)
Zdroj: Thaier Al-Sudani/Reuters

Za protesty stojí šíitské milice

Mezi demonstranty byli hlavně členové milicí zvaných Lidové mobilizační síly (PMF), které zastřešují mnoho ozbrojených skupin. Většina z nich je šíitská, ale v některých působí i sunnité, křesťané nebo jezídové. Právě PMF, které jsou součástí irácké armády, vyzvaly účastníky protestu, aby se rozešli. Podle Reuters zareagovaly PMF na úterní vládní požadavek stáhnout protestující z blízkosti velvyslanectví.

Nejradikálnější ze skupin podléhající PMF, Katáib Hizballáh, kterou podporuje Írán a na niž mířil americký nálet, protest zhodnotila jako velký úspěch. „Přišli jsme až k americkému velvyslanectví, to nikdo předtím neudělal. Teď je to na parlamentu,“ řekl její mluvčí.

Skupina požaduje odchod Američanů ze země. „Zavřete americké velvyslanectví v Bagdádu,“ stálo na jejích transparentech. Někteří demonstranti popsali zeď i okna komplexu nápisem Zavřeno jménem odboje. 

USA vyšlou stovky vojáků

V reakci na úterní násilnosti v Bagdádu se Spojené státy rozhodly neprodleně poslat do oblasti dalších 750 vojáků. Ministr obrany Mark Esper povolil přesun pěšího praporu z jednotky okamžité reakce 82. výsadkové divize. Kromě toho mají být další síly rychlé reakce připraveny k přesunu v příštích dnech.

Nejmenovaný americký představitel médiím sdělil, že na Blízký východ by mohlo zamířit až čtyři tisíce amerických vojáků. USA podle něj do Kuvajtu už poslaly 500 vojáků, odkud se „velmi pravděpodobně“ přesunou do Iráku, a další vojáci by je mohli následovat v nejbližších dnech.

Šéf americké diplomacie Mike Pompeo nicméně televizi Fox News tyto informace jednoznačně nepotvrdil. Uvedl jen, že USA hodlají zajistit, aby na místě měly dostatečné síly, aby byly s to čelit Íránu.

Protesty před americkým velvyslanectvím v Bagdádu
Zdroj: Thaier Al-Sudani/Reuters

Když budeme chtít, zaútočíme přímo, zní z Teheránu

USA nedělní nálet označují za odvetu za páteční raketový útok na iráckou vojenskou základnu, kde působí i Američané a kde jeden americký civilista přišel o život. USA z tohoto útoku viní milice Katáib Hizballáh podporované Íránem.

Americký prezident Donald Trump úterní protest v Bagdádu připsal Íránu a řekl, že Teherán za útok na velvyslanectví draze zaplatí.

Teherán obvinění odmítá, íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí Spojené státy za nálety na Katáib Hizballáh kritizoval. K Trumpovu obvinění prohlásil, že kdyby se Írán „rozhodl zaútočit na jakoukoli zemi, udělal by to přímo“.

Teherán si předvolal švýcarského chargé d'affaires v Íránu, který zastupuje americké zájmy, aby mu tlumočil protest proti údajnému válečnému štvaní ze strany USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
před 12 mminutami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
před 2 hhodinami

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 3 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 4 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 5 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 6 hhodinami
Načítání...