Poláci si připomínají 30 let od přijetí novely ústavy. Završil se tím rok demokratických přeměn, který v zemi začal už v únoru roku 1989 rozhovory opozice a režimu u kulatého stolu. Z těch pak vzešly i první polosvobodné červnové volby. Z polské ústavy pak Sejm vyškrtl článek o vedoucí úloze komunistické strany, změnil oficiální název země a upravil státní symboly.
Na hlavu bílé orlice na polském státním znaku se vrátila zlatá koruna, kterou jí komunisté sňali. Z křídel zmizela pěticípá hvězda. Symbol tradice nezávislého Polska mohl zpátky na úřady. Změnil se i oficiální název země. Z Polské lidové republiky se stala znovu jen Polská republika. To vše díky novelizaci ústavy, kterou parlament schválil 29. prosince 1989.
Z prvního článku poslanci vyškrtli vedoucí úlohu Polské sjednocené dělnické strany a zmínku o spojenectví se Sovětským svazem. Dopsali zásady demokratického právního státu, sociální spravedlnosti nebo ochrany vlastnictví. „Také se tam říká, že moc patří národu, ne žádné části národa, ne vedoucí třídě, ne lidu, ale národu. To znamená všem občanům,“ říká ústavní právník Ryszard Piotrowski.
„Znamenalo to pro mě, že moje generace dokázala napravit ztráty předchozí generace. Bylo to pro mě zadostiučinění,“ uvedl exprezident Lech Walesa.
Novela završila rok demokratických přeměn. Začal únorovými rozhovory u kulatého stolu, ze kterých vzešla dohoda na polosvobodných volbách. Komunisté opozici dovolili kandidovat v jedné třetině poslaneckých okrsků a všech senátorských. Solidarita 4. června zvítězila všude, kde mohla.
„Týkalo se to i lidí z komunistické strany. I oni se domnívali, že je třeba se obrodit. Že je třeba začít směřovat do jiného systému, než platil do té doby,“ říká historik Andrzej Friszke. Od léta 1989 mělo Polsko i první nekomunistickou vládu, v čele s Tadeuszem Mazowieckim. To vše v době, kdy lidé v ostatních zemích sovětského bloku o změnách teprve snili.
