Nový název země i principy. Před třiceti lety Polsko přešlo k demokracii

3 minuty
Události: Novela polské ústavy před třiceti lety završila rok demokratických přeměn
Zdroj: ČT24

Poláci si připomínají 30 let od přijetí novely ústavy. Završil se tím rok demokratických přeměn, který v zemi začal už v únoru roku 1989 rozhovory opozice a režimu u kulatého stolu. Z těch pak vzešly i první polosvobodné červnové volby. Z polské ústavy pak Sejm vyškrtl článek o vedoucí úloze komunistické strany, změnil oficiální název země a upravil státní symboly.

Na hlavu bílé orlice na polském státním znaku se vrátila zlatá koruna, kterou jí komunisté sňali. Z křídel zmizela pěticípá hvězda. Symbol tradice nezávislého Polska mohl zpátky na úřady. Změnil se i oficiální název země. Z Polské lidové republiky se stala znovu jen Polská republika. To vše díky novelizaci ústavy, kterou parlament schválil 29. prosince 1989.

Z prvního článku poslanci vyškrtli vedoucí úlohu Polské sjednocené dělnické strany a zmínku o spojenectví se Sovětským svazem. Dopsali zásady demokratického právního státu, sociální spravedlnosti nebo ochrany vlastnictví. „Také se tam říká, že moc patří národu, ne žádné části národa, ne vedoucí třídě, ne lidu, ale národu. To znamená všem občanům,“ říká ústavní právník Ryszard Piotrowski.

„Znamenalo to pro mě, že moje generace dokázala napravit ztráty předchozí generace. Bylo to pro mě zadostiučinění,“ uvedl exprezident Lech Walesa.

Novela završila rok demokratických přeměn. Začal únorovými rozhovory u kulatého stolu, ze kterých vzešla dohoda na polosvobodných volbách. Komunisté opozici dovolili kandidovat v jedné třetině poslaneckých okrsků a všech senátorských. Solidarita 4. června zvítězila všude, kde mohla.

„Týkalo se to i lidí z komunistické strany. I oni se domnívali, že je třeba se obrodit. Že je třeba začít směřovat do jiného systému, než platil do té doby,“ říká historik Andrzej Friszke. Od léta 1989 mělo Polsko i první nekomunistickou vládu, v čele s Tadeuszem Mazowieckim. To vše v době, kdy lidé v ostatních zemích sovětského bloku o změnách teprve snili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Němečtí Zelení blokují klíčový finanční balík vznikající vlády

Poslanci Spolkového sněmu debatují v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na investice do obrany by se nově neměla vztahovat dluhová brzda, změnit by se měla ústava. Ke schválení balíku jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla změny podpořit.
15:26Aktualizovánopřed 23 mminutami

Evropský soud nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění za střety v Oděse z roku 2014

Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse z května 2014, při kterých zahynulo 47 lidí. Většina obětí tehdejších střetů byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů. Soud také shledal, že v tragických událostech sehrály roli dezinformace a propaganda šířené o novém ukrajinském režimu ruskými úřady a médii.
před 59 mminutami

Rusko podle Putinova poradce odmítá příměří

Rusko podle Putinova poradce Jurije Ušakova americkým návrhem na třicetidenní příměří na Ukrajině nic nezíská. Řekl to před jednáním s delegací z USA. Kreml považuje plány za uspěchané a požaduje, aby v nich byly zahrnuty ruské zájmy. Dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem počítá s klidem zbraní jak ve vzduchu, tak na vodě i na frontě. Do země dorazil zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff, podle listu Kommersant s ním má ve čtvrtek večer jednat ruský vládce Vladimir Putin.
05:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Tádžikistán a Kyrgyzstán se po desítkách let dohodly na hranicích

Prezidenti Tádžikistánu a Kyrgyzstánu Imomali Rachmon a Sadyr Žaparov podepsali ve čtvrtek v Biškeku dohodu o hranicích, uvedly tiskové agentury. Spory o hranice – a především o kontrolu nad vodními zdroji – vedly dříve ke konfliktům, naposledy na podzim 2022, a to s desítkami mrtvých.
před 2 hhodinami

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 2 hhodinami

Neapol zasáhlo silné zemětřesení

Stovky obyvatel Neapole strávily čtvrteční noc v ulicích a ve svých autech poté, co město na jihu Itálie zasáhlo silné zemětřesení. Nejméně jedenáct lidí bylo lehce zraněno. Úřady zřídily koordinační centrum, aby zjistily rozsah škod. Šlo o nejsilnější otřesy za čtyřicet let, píše deník Corriere della Sera.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Belgie vyšetřuje možnou korupci v europarlamentu spojenou s Čínou

Belgická policie vyšetřuje možné uplácení europoslanců čínskou telekomunikační firmou Huawei. Píše to deník Le Soir nebo web Politico. Policisté podle médií zadrželi několik lidí a provedli domovní prohlídky na jednadvaceti adresách spojených s lobbisty pracujícími pro čínského výrobce chytrých telefonů.
před 4 hhodinami

Reportéři EBU zmapovali ruské hybridní útoky v Evropě

Nevyhlášená válka po celé Evropě se nevede konvenčními zbraněmi, ale pomocí sabotáží i dezinformací. Podezřelá je Moskva a motiv je zřejmý – destabilizace západních demokracií. Mezinárodní projekt řady novinářů z veřejnoprávních stanic sdružených v Evropské vysílací unii EBU prověřoval celkem osm desítek podezřelých incidentů a u většiny z nich investigativci popsali ruské angažmá. Na vyšetřování se podílela i Česká televize.
před 9 hhodinami
Načítání...