Cítím hlubokou hanbu, prohlásila Merkelová v Osvětimi

3 minuty
Angela Merkelová navštívila bývalý vyhlazovací tábor v Osvětimi
Zdroj: ČT24

Německá kancléřka Angela Merkelová navštívila někdejší nacistický vyhlazovací tábor v polské Osvětimi, aby zde uctila památku více než milionu lidí, kteří zde zahynuli. Kancléřka položila věnec u takzvané zdi smrti, před kterou byly zastřeleny tisíce lidí, a držela zde minutu ticha. Kancléřku do Osvětimi doprovodil polský premiér Mateusz Morawiecki.

Merkelovou návštěva v Osvětimi viditelně pohnula. Během svého projevu řekla, že za zvěrstva, která zde nacisté spáchali, „cítí hlubokou hanbu“.

Tváří tvář zločinům, které zde překročily veškeré představitelné hranice, člověk podle ní oněmí, přesto nesmí být mlčení jedinou odpovědí na tyto činy. Podle kancléřky je v první řadě Německo povinno udržovat tyto události v paměti.

Merkelová ujistila, že je velmi důležité připomínat, že tehdejšími pachateli byli právě Němci. Pocit zodpovědnosti za zde spáchané zločiny podle ní zcela neoddělitelně patří k Německu a musí být pevnou součástí německé národní identity.

Kancléřka položila věnec u takzvané zdi smrti
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Merkelová nejprve zavítala do bývalého základního tábora Osvětim I, přičemž se mimo jiné podívala na plynovou komoru a krematorium a prošla nechvalně proslulou bránou s nápisem „Arbeit macht frei“ (práce osvobozuje). Minutou ticha také uctila památku obětí u takzvané černé zdi či zdi smrti, kde byly zastřeleny tisíce vězňů.

Poté kancléřka s premiérem Morawieckým přešla do nedalekého tábora Osvětim II, neboli Osvětim-Březinka, který patřil k největším nacistickým vyhlazovacím táborům. Toto místo je všeobecně považováno za symbol holocaustu – nacistické politiky systematického, státem provozovaného pronásledování a hromadného vyvražďování, především osob židovské národnosti.

Angela Merkelová v Osvětimi
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Německá vláda věnovala na provoz památníku 60 milionů eur

Angela Merkelová do Osvětimi přijela na pozvání Nadace Osvětim-Březinka, za jejímž vznikem stál někdejší polský ministr zahraničí Wladyslaw Bartoszewski, sám bývalý vězeň koncentračního tábora.

Nadace si letos připomíná desáté výročí svého založení. Kancléřka provozovatelům osvětimského památníku rovněž jménem německé vlády věnovala 60 milionů eur (1,5 miliardy korun), které jsou určené na jeho provoz, údržbu a nezbytné rekonstrukce.

Německou kancléřku doprovodil polský premiér Mateusz Morawiecki
Zdroj: Reuters/AGENCJA GAZETA/Jakub Porzycki

Angela Merkelová byla během působení v čele německé vlády už pětkrát v jeruzalémském památníku holocaustu Jad Vašem a je nositelkou vyznamenání udělovaných řadou židovských organizací. V roce 2009 doprovodila tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamu na jeho cestě do bývalého koncentračního tábora v Buchenwaldu.

V Osvětimi však Merkelová jako kancléřka dosud nebyla a německá média spekulují, že její cesta může souviset s tím, že není jasné, jak dlouho ještě ve své současné pozici zůstane. Před Merkelovou Osvětim navštívil v roce 1977 Helmut Schmidt a pak v letech 1989 a 1995 Helmut Kohl. 

Památce zavražděných v Lidicích se poklonil Gauck

V roce 2012 navštívil tehdejší německý prezident Joachim Gauck jako první hlava Německa Lidice, kde položil věnec a poklonil se památce obětí.

Joachim Gauck se v říjnu 2012 poklonil památce obětí v Lidících
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Nacisté v Lidících 10. června 1942 zastřelili 173 mužů. Ženy a děti strávily tři dny v tělocvičně kladenského gymnázia, poté byly děti od matek odděleny. Ženy byly převezeny do koncentračních táborů. Děti, které nebyly vybrány k poněmčení nebo přesáhly jeden rok věku, skončily v polském Chelmnu, kde je nacisté s největší pravděpodobností hromadně zavraždili plynem. Obec byla zcela srovnána se zemí. Zemřelo 340 lidických obyvatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 40 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...