Cítím hlubokou hanbu, prohlásila Merkelová v Osvětimi

Nahrávám video

Německá kancléřka Angela Merkelová navštívila někdejší nacistický vyhlazovací tábor v polské Osvětimi, aby zde uctila památku více než milionu lidí, kteří zde zahynuli. Kancléřka položila věnec u takzvané zdi smrti, před kterou byly zastřeleny tisíce lidí, a držela zde minutu ticha. Kancléřku do Osvětimi doprovodil polský premiér Mateusz Morawiecki.

Merkelovou návštěva v Osvětimi viditelně pohnula. Během svého projevu řekla, že za zvěrstva, která zde nacisté spáchali, „cítí hlubokou hanbu“.

Tváří tvář zločinům, které zde překročily veškeré představitelné hranice, člověk podle ní oněmí, přesto nesmí být mlčení jedinou odpovědí na tyto činy. Podle kancléřky je v první řadě Německo povinno udržovat tyto události v paměti.

Merkelová ujistila, že je velmi důležité připomínat, že tehdejšími pachateli byli právě Němci. Pocit zodpovědnosti za zde spáchané zločiny podle ní zcela neoddělitelně patří k Německu a musí být pevnou součástí německé národní identity.

Kancléřka položila věnec u takzvané zdi smrti
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Merkelová nejprve zavítala do bývalého základního tábora Osvětim I, přičemž se mimo jiné podívala na plynovou komoru a krematorium a prošla nechvalně proslulou bránou s nápisem „Arbeit macht frei“ (práce osvobozuje). Minutou ticha také uctila památku obětí u takzvané černé zdi či zdi smrti, kde byly zastřeleny tisíce vězňů.

Poté kancléřka s premiérem Morawieckým přešla do nedalekého tábora Osvětim II, neboli Osvětim-Březinka, který patřil k největším nacistickým vyhlazovacím táborům. Toto místo je všeobecně považováno za symbol holocaustu – nacistické politiky systematického, státem provozovaného pronásledování a hromadného vyvražďování, především osob židovské národnosti.

Angela Merkelová v Osvětimi
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Německá vláda věnovala na provoz památníku 60 milionů eur

Angela Merkelová do Osvětimi přijela na pozvání Nadace Osvětim-Březinka, za jejímž vznikem stál někdejší polský ministr zahraničí Wladyslaw Bartoszewski, sám bývalý vězeň koncentračního tábora.

Nadace si letos připomíná desáté výročí svého založení. Kancléřka provozovatelům osvětimského památníku rovněž jménem německé vlády věnovala 60 milionů eur (1,5 miliardy korun), které jsou určené na jeho provoz, údržbu a nezbytné rekonstrukce.

Německou kancléřku doprovodil polský premiér Mateusz Morawiecki
Zdroj: Reuters/AGENCJA GAZETA/Jakub Porzycki

Angela Merkelová byla během působení v čele německé vlády už pětkrát v jeruzalémském památníku holocaustu Jad Vašem a je nositelkou vyznamenání udělovaných řadou židovských organizací. V roce 2009 doprovodila tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamu na jeho cestě do bývalého koncentračního tábora v Buchenwaldu.

V Osvětimi však Merkelová jako kancléřka dosud nebyla a německá média spekulují, že její cesta může souviset s tím, že není jasné, jak dlouho ještě ve své současné pozici zůstane. Před Merkelovou Osvětim navštívil v roce 1977 Helmut Schmidt a pak v letech 1989 a 1995 Helmut Kohl. 

Památce zavražděných v Lidicích se poklonil Gauck

V roce 2012 navštívil tehdejší německý prezident Joachim Gauck jako první hlava Německa Lidice, kde položil věnec a poklonil se památce obětí.

Joachim Gauck se v říjnu 2012 poklonil památce obětí v Lidících
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Nacisté v Lidících 10. června 1942 zastřelili 173 mužů. Ženy a děti strávily tři dny v tělocvičně kladenského gymnázia, poté byly děti od matek odděleny. Ženy byly převezeny do koncentračních táborů. Děti, které nebyly vybrány k poněmčení nebo přesáhly jeden rok věku, skončily v polském Chelmnu, kde je nacisté s největší pravděpodobností hromadně zavraždili plynem. Obec byla zcela srovnána se zemí. Zemřelo 340 lidických obyvatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropský parlament schválil klíčovou část obchodní dohody s USA

Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise (EK) uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
12:59Aktualizovánopřed 45 mminutami

Ukrajina zasáhla největší moskevskou ropnou rafinerii

Ukrajinské drony v noci na úterý zasáhly rafinerii v Moskvě, uvedl starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. Protivzdušná obrana podle něj zničila přibližně šedesát bezpilotních prostředků směřujících na Moskvu. Zásah moskevského ropného zařízení potvrdil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Obnovení dopravy v Hormuzu potrvá týdny, sdělil FT největší provozovatel tankerů

Obnovení dopravy v Hormuzském průlivu může trvat týdny, upozornil pro britský deník Financial Times největší provozovatel tankerů, japonská společnost Mitsui O.S.K. Lines. Dokud nebudou mít dopravci jistotu, že dohoda mezi USA a Íránem je skutečně platná, neobnoví plavbu.
před 4 hhodinami

VideoK dohodě, která má ukončit boje v Libanonu, jsou Izraelci skeptičtí

Až do neděle zněly dnem i nocí nad severním Izraelem rány z bojiště v Libanonu. Nyní přichází americko-íránská dohoda, která má ukončit i boje právě v Libanonu. Jenomže většina Izraelců je skeptická. Dohoda totiž znamená, že teroristické hnutí Hizballáh zůstává faktickým státem ve státě a teď navíc s pocitem, že mu Írán pomohl. Rozpačitý výsledek izraelské vojenské kampaně proti Hizballáhu a také Íránu má už i jasné vnitropolitické dopady. V minulých týdnech průzkumy poprvé ukázaly, že opozice by v židovském státě i bez arabských stran mohla složit vládu.
před 7 hhodinami

Rusko by mohlo zaútočit do roku 2029, shodlo se NATO. Moskva posiluje armádu u hranic Aliance

Všechny členské státy NATO se shodují, že Rusko by mohlo být do konce desetiletí schopné zaútočit na některou z aliančních zemí. Upozornil na to velitel německé pozemní armády Christian Freuding. Skupina severských médií mezitím informovala, že Moskva dál posiluje svou vojenskou přítomnost blízko hranic NATO, kde rozšiřuje stávající základny a buduje nové.
před 8 hhodinami

Při havárii amerického bombardéru B-52 zahynulo všech osm členů posádky

Při pondělní nehodě amerického strategického bombardéru B-52 Stratofortress na Edwardsově letecké základně v Kalifornii zahynulo všech osm členů posádky. Letadlo po pádu shořelo a po zhlédnutí záběrů havárie bylo zjištěno, že nikdo nemohl přežít, uvedl podle agentury AP plukovník James Hayes.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

CNN: Vance věří, že Izrael podpoří dohodu mezi USA a Íránem i přes neshody

Viceprezident JD Vance sdělil CNN, že memorandum o porozumění mezi USA a Íránem má „asi jednu a půl stránky“ a popsal jej jako obecný rámec, jehož podrobnosti budou vypracovány během budoucích technických jednání. Věří, že Izrael nakonec novou dohodu mezi USA a Íránem podpoří, i když mezi Washingtonem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem přetrvávají neshody ohledně cesty k ukončení konfliktu. Dodal také, že mezinárodní jaderní inspektoři budou moci podle podmínek memoranda o porozumění s Teheránem opět vstoupit do Íránu.
před 10 hhodinami

Ukrajina otevřela první kapitoly přístupových rozhovorů s EU

Ukrajina oficiálně otevřela první kapitoly ve vyjednáváních o přistoupení do Evropské unie. Mezivládní konference se mohla uskutečnit poté, co Maďarsko po dvou letech zrušilo svou blokaci. Přístupová konference se konala v pondělí v Lucemburku, Ukrajinu na jednání zastupoval vicepremiér Taras Kačka. Večer má být zahájeno vyjednávání prvních kapitol i s Moldavskem.
před 16 hhodinami
Načítání...