Česko-německé novinářské ceny počtvrté. ČT zaujala dokumentární sérií o soužití obou národů

Česko-německý fond budoucnosti v Lipsku počtvrté rozdělil Česko-německé novinářské ceny reportérům, kteří svými příspěvky pomohli porozumění mezi oběma státy. Oceněny byly české i německé reportáže, jejichž autoři informovali „diferencovaně a bez stereotypů“ o dění na opačné straně hranice. Zástupce má mezi vítězi i Česká televize. Režisér Jiří Fiedor zaujal porotu dokumentárním cyklem Česko-německé století.

Fiedorův cyklus mapuje posledních sto let vzájemného soužití obou národů. Diváci ho mohli vidět v listopadu minulého roku na ČT2. Fiedor za něj dostal ocenění v kategorii multimediálních příspěvků, v níž uspěl i Dennis Wagner, režisér filmu Citlivý člověk natočeného podle románové road movie Jáchyma Topola.

V kategorii text porota ocenila novináře listu Freie Presse Olivera Hacha za rozsáhlou reportáž o potlačení pražského jara v roce 1968 a Adélu Tallisovou Dražanovou za příspěvek v Reportér magazínu Jak to prasklo v Lipsku, která líčí události a atmosféru v tomto saském městě před pádem berlínské zdi v roce 1989.

Jako nejlepší v kategorii audio byli na české straně vyznamenáni Petr Dudek, Jan Pokorný, Petr Pospíšil, Ondřej Suchan a Martin Veselovský za projekt Studio 39, který na vlnách Radiožurnálu za pomoci dobových nahrávek i rozhovorů s historiky přiblížil nacistickou okupaci Československa z 15. března 1939.

Z německých novinářek si cenu odnesla Jacqueline Heneová z rozhlasové stanice MDR Sachsen za příspěvek Zatopené město o akci, kterou chtěli mladí lidé na obou stranách hranice upozornit na zatopenou obec Přísečnice, její historii a obyvatele.

Zvláštní cenu Mileny Jesenské, která se uděluje za příspěvky věnované tématům jako je občanská odvaha, multikulturní porozumění nebo tolerance, obdržel Kirill Ščeblykin za svůj příspěvek pro Deník N Příkopy, které se táhnou dodnes, v němž analyzuje, proč nefungovalo soužití Čechů a Němců v jednom státě a jak bilaterální vztahy vypadají dnes.

Ocenění za dlouhodobou vynikající novinářskou činnost získala Alena Wagnerová, která se již řadu let zabývá kulturou a dějinami střední Evropy a česko-německými vztahy.

Česko-německá novinářská cena, která je honorována 2000 eury (51 tisíci korunami), se uděluje textovým, rozhlasovým a multimediálním příspěvkům, které pomohly lepšímu porozumění mezi oběma národy. Oceňují se ty články a reportáže, které probouzejí zájem o sousední zemi, rozšiřují poznání o její společnosti a přibližují každodenní život lidí na druhé straně hranice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že je připraven o citlivých otázkách jednat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
09:56Aktualizovánopřed 7 mminutami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 12 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA. Francie sankce důrazně odsoudila, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 12 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 14 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 18 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...