Česko-německé novinářské ceny počtvrté. ČT zaujala dokumentární sérií o soužití obou národů

Česko-německý fond budoucnosti v Lipsku počtvrté rozdělil Česko-německé novinářské ceny reportérům, kteří svými příspěvky pomohli porozumění mezi oběma státy. Oceněny byly české i německé reportáže, jejichž autoři informovali „diferencovaně a bez stereotypů“ o dění na opačné straně hranice. Zástupce má mezi vítězi i Česká televize. Režisér Jiří Fiedor zaujal porotu dokumentárním cyklem Česko-německé století.

Fiedorův cyklus mapuje posledních sto let vzájemného soužití obou národů. Diváci ho mohli vidět v listopadu minulého roku na ČT2. Fiedor za něj dostal ocenění v kategorii multimediálních příspěvků, v níž uspěl i Dennis Wagner, režisér filmu Citlivý člověk natočeného podle románové road movie Jáchyma Topola.

V kategorii text porota ocenila novináře listu Freie Presse Olivera Hacha za rozsáhlou reportáž o potlačení pražského jara v roce 1968 a Adélu Tallisovou Dražanovou za příspěvek v Reportér magazínu Jak to prasklo v Lipsku, která líčí události a atmosféru v tomto saském městě před pádem berlínské zdi v roce 1989.

Jako nejlepší v kategorii audio byli na české straně vyznamenáni Petr Dudek, Jan Pokorný, Petr Pospíšil, Ondřej Suchan a Martin Veselovský za projekt Studio 39, který na vlnách Radiožurnálu za pomoci dobových nahrávek i rozhovorů s historiky přiblížil nacistickou okupaci Československa z 15. března 1939.

Z německých novinářek si cenu odnesla Jacqueline Heneová z rozhlasové stanice MDR Sachsen za příspěvek Zatopené město o akci, kterou chtěli mladí lidé na obou stranách hranice upozornit na zatopenou obec Přísečnice, její historii a obyvatele.

Zvláštní cenu Mileny Jesenské, která se uděluje za příspěvky věnované tématům jako je občanská odvaha, multikulturní porozumění nebo tolerance, obdržel Kirill Ščeblykin za svůj příspěvek pro Deník N Příkopy, které se táhnou dodnes, v němž analyzuje, proč nefungovalo soužití Čechů a Němců v jednom státě a jak bilaterální vztahy vypadají dnes.

Ocenění za dlouhodobou vynikající novinářskou činnost získala Alena Wagnerová, která se již řadu let zabývá kulturou a dějinami střední Evropy a česko-německými vztahy.

Česko-německá novinářská cena, která je honorována 2000 eury (51 tisíci korunami), se uděluje textovým, rozhlasovým a multimediálním příspěvkům, které pomohly lepšímu porozumění mezi oběma národy. Oceňují se ty články a reportáže, které probouzejí zájem o sousední zemi, rozšiřují poznání o její společnosti a přibližují každodenní život lidí na druhé straně hranice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 4 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 6 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 1 hhodinou

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...