Jaceňuk: Jsme ekonomicky na dně - potřebujeme další miliardy

Kyjev – Ukrajina usiluje o svolání mezinárodní dárcovské konference, která by zemi umožnila přežít a odvrátila hrozbu státního bankrotu. V parlamentní debatě o programu příští ukrajinské vlády to prohlásil její předseda Arsenij Jaceňuk. Po reformě zemědělského sektoru by se podle něj Ukrajina měla stát světovou mocností v produkci potravin. „Někdo má ropu a plyn, my máme jídlo,“ řekl Jaceňuk poslancům, kteří následně programové prohlášení vlády schválili.

Dotýkáme se ekonomického dna, tvrdí ukrajinský premiér, podle něhož Ukrajina potřebuje dalších 15 miliard dolarů zahraniční pomoci k sedmnácti již slíbeným. Dramatický ukrajinský apel do Evropy nese jednoduchý vzkaz: pomozte nám překlenout nejkritičtější období. Jde o půjčku, kterou země splatí, jakmile se stabilizuje. „Pomoc nám nikdo neposkytne jen tak. Kvůli ní musíme provést radikální reformy, o kterých jste všichni mluvili před volbami,“ řekl Jaceňuk.

Premiér připomněl, že kvůli výhradám Evropské unie Rusko nedávno zablokovalo výstavbu plynovodu South Stream, který měl strategickou surovinu dopravovat do Evropy mimo ukrajinské území. Kyjev by tak přišel o podstatnou část příjmů za transport plynu. „Drazí Rusové, nedá se nic dělat, zemní plyn budete muset dopravovat přes Ukrajinu. Všem k tomu blahopřeji,“ řekl premiér. K modernizaci zastaralého ukrajinského plynovodního systému chce Jaceňuk přizvat evropské a americké investory.

6 minut
Ukrajina se dotýká ekonomického dna
Zdroj: ČT24

Premiér v projevu pojmenoval tři příčiny nynější ukrajinské krize: ruskou agresi, energetickou závislost a korupci. Ujistil poslance, že na potřeby armády chce vláda v příštím roce uvolnit rekordní sumu ve výši pěti procent hrubého domácího produktu. Politickým úkolem je zrušení neutrality a orientace na spolupráci se Severoatlantickou aliancí, řekl předseda ukrajinské vlády. O zrušení neutrálního statusu Ukrajiny bude Nejvyšší rada hlasovat v nadcházejícím týdnu. Jaceňuk rovněž prohlásil, že Ukrajina je ochotna obnovit výplatu sociálních dávek a penzí pro obyvatele povstaleckých zón na Donbasu, kterou v listopadu zastavila na protest proti povstaleckým volbám. Podmínkou ale je úplný odchod ruských vojáků z Doněcké a Luhanské oblasti.

Parlament schválil program Jaceňukovy vlády

Parlament programové prohlášení Jaceňukovy vlády schválil. V souladu s ústavou má nyní kabinet roční dobu hájení, kdy parlament nesmí hlasovat o jeho odvolání. Premiér v projevu označil za konečný cíl země členství v Evropské unii. Vládní program vyvolal v koaličním táboře spory, poslanci nejsilnější strany Blok Petra Porošenka (BPP) ho označili za bezzubé slohové cvičení. Z iniciativy BPP se součástí vládního programu stala koaliční smlouva, která obsahuje konkrétní seznam úkolů a termíny jejich splnění.

Hlavní body programu proevropské koaliční vlády Arsenije Jaceňuka:

  1. schválení a realizace státního programu rozvoje ukrajinských ozbrojených sil do roku 2020;
  2. uvolnění částky odpovídající až pěti procentům hrubého domácího produktu na obranu státu a činnost bezpečnostních složek;
  3. schválení novely zákona o státních zakázkách ve zbrojním průmyslu;
  4. zrušení neutrality;
  5. sociální zajištění vojáků a dalších účastníků protipovstalecké operace;
  6. technické zabezpečení hranic Ukrajiny s Ruskou federací;
  7. vypracování a realizace programu informační bezpečnosti státu, příprava vysílání do zahraničí, odstátnění médií;
  8. snížení počtu kontrolních orgánů z 56 na 28 a uvedení jejich struktury a funkcí do souladu s evropskými standardy do roku 2016;
  9. schválení 1500 standardů Evropské unie, zrušení platnosti standardů bývalého SSSR;
  10. zavedení elektronické státní správy;
  11. příprava zákona o svobodném přístupu k informacím;
  12. zřízení Národní agentury pro předcházení korupci a Národního protikorupčního úřadu;
  13. monitoring životního stylu státních úředníků;
  14. vytvoření jednotné elektronické databáze majetkových přiznání a finančních závazků státních úředníků;
  15. reforma ministerstva vnitra;
  16. příprava zákona o národní policii;
  17. zřízení Státního úřadu pro vyšetřování

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 9 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 36 mminutami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. Grónský premiér Jens-Fredrik Nielsen uvedl, že Grónsko na sebe nenechá tlačit hrozbami ze strany Trumpa týkajícími se uvalení cel na země, které se postavily proti Trumpovu záměru ostrov získat.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Dosavadní zprávy, které přinesla v neděli agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele, hovořily o tom, že obětí bylo nejméně pět tisíc.
11:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 9 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...