Podle expertů budou koaliční jednání v novém parlamentu složitá, Strana obnovy má k většině daleko a dvě nejsilnější strany dopředu avizovaly, že nebudou spolupracovat. Mnoho Tunisanů se podle agentury AFP obává, že politická reprezentace v novém rozložení sil nebude schopna řešit urgentní ekonomické problémy, kterým země čelí.
Síly na tuniské politické scéně jsou daleko více rozdrobené než v předchozích letech. Kromě vzestupu menších nových stran k tomu přispěl také rozkol uvnitř dříve nejsilnější strany Hlas Tuniska (Nidá Túnis), kterou založil nedávno zesnulý prezident Kaíd Sibsí.
Od té se oddělila především skupina kolem současného premiéra Júsufa Šáhida, ze které později vznikla strana Ať žije Tunisko (Tahja Túnis). Obě tyto formace, stejně jako Strana obnovy, ve volbách oproti minulému období oslabily.
Šéf Srdce Tuniska byl přitom od konce září do středečního večera ve vazbě kvůli podezřením z finančních podvodů a praní špinavých peněz. Soud ho po četných žádostech propustil jen čtyři dny před konáním druhého kola prezidentských voleb, které je plánované na tuto neděli. Karúí v úterý požádal o odložení hlasování. K jeho žádosti se má vyjádřit soud, ale není jasné kdy.
Výjimka mezi arabskými státy
Tunisku se na rozdíl od řady jiných států, kde se v roce 2011 v rámci takzvaného arabského jara konaly velké protivládní protesty, podařilo přejít k demokracii bez větších násilností. V zemi se však v posledních letech množí útoky islamistů. Obyvatele trápí vysoká nezaměstnanost, zdražování a celková finanční tíseň.
