Od nejhorší poválečné lodní havárie uplynulo čtvrt století. Potopení trajektu Estonia nepřežilo 852 lidí

Před čtvrtstoletím se potopil trajekt Estonia. Při nehodě zemřelo 852 lidí, což z ní činí nejhorší lodní havárii od konce druhé světové války. Loď plula z estonského Tallinu do švédského Stockholmu, avšak v bouři jí upadl přední příklop a do podpalubí se dostala voda. Převrátila se na bok a do hodiny klesla pod hladinu. Za nehodu podle oficiální vyšetřovací zprávy mohla konstrukční chyba a špatná údržba.

Desetipalubový a 160 metrů dlouhý kolos Estonia se na svou poslední pouť vydal po sedmé hodině večerní. Na palubě modrobílé lodi parkovalo 38 kamionů, dva autobusy a 34 aut, nalodilo se 803 pasažérů, povětšinou Švédů, spolu se 186 členy posádky.

O vyplutí na moře, na němž vichr o síle osmi stupňů Beaufortovy stupnice dmul vlny, rozhodl kapitán Arvo Andersson. Krátce po půlnoci vlnobití zesílilo a technik zjistil, že na spodní autopalubu zatéká mezerou v odklápěcí přídi, kudy vozy do plavidla najely. Námořníci se pokusili otvor ucpat matracemi a spustili čerpadla.

Ve tři čtvrtě na jednu se ozvala dutá rána, kdy se patrně vrata utrhla. „Posádka na takovouto situaci asi příliš připravena být nemůže. To, že se utrhne přední rampa, je velice nepravděpodobná událost. Nikdo s ní nepočítá, protože loď má být konstruována tak, aby se toto stát nemohlo,“ podotknul kapitán dálné plavby Jindřich Vodička.

Deset stupňů Celsia

Řada vyděšených cestujících vyběhla na palubu a radista vysílal nouzový signál Mayday. To už se loď znatelně nakláněla. Podpalubí plné vody pak převrátilo trajekt na bok, a když hodiny ukazovaly 01:50, ozvala se posádka naposledy.

Desítky lidí se nestačily ani probudit ze spánku. Asi 250 cestujících naskočilo do člunů nebo si navléklo záchranné vesty. V mrazivé vodě o teplotě asi deset stupňů Celsia však ani tak neměli velkou šanci na přežití.

„Během padesáti minut se loď potopila. Při téměř tisíci lidech na palubě je během tak krátké doby jakákoliv záchranná akce prakticky vyloučena, navíc při špatném počasí a ve chvíli, kdy už je loď na boku a převrací se,“ sdělil Vodička.

7 minut
Kapitán: Posádka na takovouto situaci připravena být nemůže
Zdroj: ČT24

Brzy připlul k místu tragédie jiný trajekt, ve tři hodiny dorazil první vrtulník. Bohužel se podařilo zachránit pouze 138 lidí, z nichž jeden zemřel v nemocnici. Během následujícího měsíce bylo z moře vyloveno 93 mrtvých těl. Ostatky ještě jedné oběti se podařilo najít po 18 měsících.

  • Z 852 obětí jich pocházelo nejvíce ze Švédska (501) a z Estonska (285), celkem mělo své občany mezi oběťmi 17 zemí.

Vrak leží u pobřeží jihozápadního Finska v hloubce 80 metrů. Švédská vláda navrhla jeho betonové zakonzervování. Smlouva mezi Švédskem, Finskem, Estonskem, Lotyšskem, Dánskem, Ruskem a Británií, jejichž občané tam zemřeli, místo prohlásila za nedotknutelné. Zákaz se ale týká jen signatářských zemí, takže k vraku se dostalo již pár „nezvaných hostů“, mezi nimi i dva plzeňští potápěči Jindřich Böhm a Ivan Kovář.

  • Trajekt byl postaven v německé loděnici Meyer v Papenburgu v letech 1979 a 1980. Před havárií se jmenoval Viking Sally (1980–1990), Silja Star (1990–1991) a Wasa King (1991–1993).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 1 hhodinou

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 1 hhodinou

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 2 hhodinami

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 2 hhodinami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo patnáct set členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba patnáct set členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...