Kyjevu vadí Zemanovy výroky „spojené s uznáním ruské okupace Krymu“

Kyjev – Kyjev považuje za nepřijatelné výroky českého prezidenta Miloše Zemana o Krymu. V exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi to uvedl šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin. Upřesnil tak, kvůli čemu si ukrajinské ministerstvo zahraničí před několika dny předvolalo českého velvyslance Ivana Počucha. Klimkin ovšem zdůraznil, že si Kyjev názorů většiny Čechů váží, a popřel tvrzení, že Zeman není na Ukrajině vítanou osobou. Rusko poloostrov Krym anektovalo letos v březnu.

„Nás znepokojují některé nedávné výroky českého prezidenta, které se týkaly například Krymu. Znovu ale opakuji, že je nijak nespojujeme s názory většiny běžných Čechů,“ řekl Klimkin České televizi. Poukázal v této souvislosti na slova předáka krymských tatarů Mustafu Džemileva, který nedávno řekl, že nelze připustit mezinárodní uznání okupace a následného zabrání Krymu, jako nebylo možné uznat okupaci Československa v roce 1968. Ministr také připomněl slova českého exprezidenta Václava Havla, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.

Prezident Zeman například v dubnu na konferenci Česko očima Evropy, Evropa očima Česka řekl doslova: „Chtěl bych s jistou dávkou politického cynismu říci, že Krym je ztracen a že konec konců nikdy nepatřil Ukrajině, kromě doby, kdy jeho poněkud podivný vůdce Nikita Chruščov, tedy vůdce Sovětského svazu, věnoval Krym Ukrajině jako dar.“ V podobném duchu se vyjádřil několik dní předtím v rozhovoru pro ČTK, když připomněl, že Krym daroval Chruščov Ukrajině v roce 1954, aniž by se kohokoli ptal. „Pan prezident pouze v té době, kdy došlo k té dramatické situaci, která se týkala Krymu, poukázal na to, že Krym byl k Ukrajině připojen v padesátých letech,“ komentoval to prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Právě prezidentovy výroky „spojené s uznáním okupace Krymu“ jsou Kyjevu trnem v oku, nicméně předvolání Počucha bylo podle Klimkina běžným diplomatickým prostředkem. „Neměli byste to ale v žádném případě spojovat s naším vztahem k Čechům a České republice jako celku. Opravdu si myslíme, že nás Češi v našem boji za svobodu upřímně podporují. Na Ukrajině bojujeme o evropské hodnoty, o bezpečnost celé Evropy. Je to skutečně kritický okamžik,“ řekl Klimkin České televizi a podtrhl, že zachování suverenity jakékoliv země je klíčové i pro všechny evropské národy. Popřel ovšem, že by český prezident na Ukrajině nebyl vítán. Připomněl naopak, že ukrajinský prezident Petro Porošenko a Miloš Zeman se nedávno sešli v Bratislavě a hovořil spolu o Ukrajině i příčinách tamní krize.

„Pan Zeman jako český prezident má samozřejmě právo vydávat jakákoli prohlášení, ale pro nás je důležité, aby jeho jednotlivá vystoupení i jejich interpretace byly ve shodě. Aby nevzbuzovaly pochyby o Ukrajině, její suverenitě, kontrole jejích hranic a významu našeho evropského směřování,“ řekl Klimkin.

Porošenko přijede v lednu do Prahy

Šéf ukrajinské diplomacie zároveň potvrdil, že Porošenko přijede v lednu do Prahy u příležitosti 70. výročí osvobození Osvětimi. „Pro nás je vzpomínka na holocaust svatá a prezident Prahu při této významné a tragické příležitosti navštíví,“ řekl Klimkin. K oslavám pozval Zeman státníky vítězných mocností druhé světové války – včetně ruského prezidenta Vladimira Putina.

Zeman věří, že Porošenko vstoupí do dějin jako prezident míru
Zdroj: Jan Koller/ČTK

Za reprezentaci v zahraničí teď většina lidí Miloše Zemana kritizuje, dokládá průzkum, který dnes zveřejnil Český rozhlas. Jednasedmdesát procent respondentů, které tento týden oslovila agentura Median, uvedlo, že vystupování prezidenta poškozuje obraz Česka ve světě. Opačný názor má jen šest procent dotázaných. Více než dvě třetiny obyvatel si myslí, že prezident rozděluje veřejnost, podle desetiny respondentů naopak českou společnost sjednocuje. Klesající důvěru hlavě státu ukázalo i šetření agentury CVVM.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 8 mminutami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 28 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 55 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 2 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 11 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...