Vzpurným konzervativcům hrozí kvůli brexitu vyloučení. Roste riziko předčasných voleb

Poslanci britské Konzervativní strany dostali varování, že budou vyloučeni z poslaneckého klubu, pokud se tento týden připojí k opozici ve snaze zablokovat hrozící variantu brexitu bez dohody. Rebelové by zároveň nemohli kandidovat za konzervativce v příštích volbách, informují britská média. Tento krok oživil spekulace, že premiér Boris Johnson usiluje o předčasné volby. Opoziční vůdce Jeremy Corbyn řekl, že jeho labouristé nové volby chtějí.

Vyloučení z poslaneckého klubu v britské politické terminologii znamená de facto vyloučení ze strany. Zákonodárci si ponechají mandát, zůstávají ale nezařazení a od poslaneckého klubu již nedostávají podklady k hlasování.

Tým premiéra Johnsona hrozbou vyloučení reaguje na rodící se snahu opozice společně s několika konzervativními poslanci prosadit zákon, který by vládě znemožnil na konci října vyvést zemi z Evropské unie bez dohody. Hrozba se přitom podle médií nevztahuje jen na případné hlasování o samotném návrhu, ale i na pokus protlačit tento návrh na program dolní komory parlamentu, který se čeká v úterý.

„Tohle je čiré pokrytectví,“ reagoval nejmenovaný mluvčí konzervativních rebelů s odkazem na to, že řada členů nynější vlády na začátku roku porušila stranickou disciplínu při hlasováních o brexitové dohodě. „Ale toto je o národním zájmu, už nejsme v situaci, kdy by výhrůžky někoho přiměly vzdát se svých principů,“ dodal.

Kontroverzi dále přiživují vyjádření dvou členů vlády, kteří v televizních rozhovorech odmítli jednoznačně říci, že kabinet bude jakýkoli případný zákon o odkladu brexitu respektovat. Johnsonův mluvčí na to při pravidelné tiskové konferenci reagoval slovy, že každá vláda dodržuje zákony.

Královna Alžběta II. koncem srpna na doporučení předsedy vlády nařídila, aby ve druhém zářijovém týdnu skončila aktuální parlamentní schůze, přičemž nová má začít 14. října. Do platného termínu brexitu už pak bude zbývat jen něco přes dva týdny, odpůrci odchodu bez dohody tedy chtějí zakročit už v následujících dnech. Podle kabinetu by tím oslabili vyjednávací pozici Londýna ve snaze dosáhnout úpravy aktuální „rozvodové“ dohody se zbytkem EU.

Předčasné volby se skloňují stále častěji

Deník The Guardian označil avizovaný postup Downing Street proti případným rebelům za „extrémní krok, který by připravil půdu pro předčasné volby“. Vláda by totiž okamžitě přišla o parlamentní většinu, v Dolní sněmovně mají konzervativci společně s partnery ze severoirské Demokratické unionistické strany (DUP) většinu jediného křesla.

Podle informací hlavní politické zpravodajky BBC Laury Kuenssbergové Johnsonův tým zvažuje vyvolání voleb, pokud by tento týden bitvu kolem brexitu bez dohody prohrál.

Jeden z lídrů konzervativních vzbouřenců a bývalý ministr spravedlnosti David Gauke dokonce v pondělí v rozhovoru s BBC naznačil, že vláda tuto variantu preferuje. „Abych byl upřímný, jejich strategií je tento týden prohrát a usilovat o předčasné volby poté, co odstraní ty, kdo věří, že bychom měli (z EU) odejít s dohodou,“ řekl Gauke.

Jeremy Corbyn
Zdroj: Danny Lawson/ČTK/PA

Podle Johnsonova mluvčího dal premiér jasně najevo, že si volby v nejbližší době nepřeje. Labouristický lídr Corbyn v pondělí naopak média ujišťoval o podpoře své strany pro takovýto scénář. Z jeho slov ovšem nebylo jasné, zda by labouristé nové volby podpořili za jakýchkoli okolností.

„Nejdříve se musíme spojit, abychom zastavili odchod bez dohody. Tento týden máme možná poslední šanci. (…) Poté potřebujeme parlamentní volby,“ řekl Corbyn během vystoupení na severu Anglie. Slíbil, že labouristé udělají vše pro to, aby Británie z EU neodešla bez dohody, ve hře prý zůstává i hlasování o důvěře vládě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 6 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...