Kreml vyslal na Donbas další humanitární konvoj

Doněck - Do ukrajinského Donbasu ovládaného proruskými separatisty dorazila nová kolona vozidel s kremelskou humanitární pomocí. Konvoj se na přechodu Doněck-Izvaryne rozdělil na dvě části – jednu pro Doněck a druhou do Luhansku. Dodávky z Ruska přijíždějí dva dny před chystanými volbami v samozvaných východních republikách. Separatisté očekávají úder kyjevské armády.

Podle ruské tiskové agentury TASS se do celních procedur zapojili jak ruští, tak i ukrajinští pohraničníci a celníci. Na místě jsou rovněž týmy pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Obě kolony po 50 vozidlech na místa svého určení dorazily během dopoledne. Do každé z povstaleckých metropolí se tak dostal náklad 500 tun, který tvoří hlavně stavební materiál, potraviny, léky, zdravotnické potřeby a věci nutné před příchodem zimy.

Podle ruského ministerstva pro mimořádné situace, které zásilku vyslalo, obdrží ještě do konce týdne obyvatelstvo Donbasu další dva tisíce tun humanitární pomoci. Již dříve Rusko na východ Ukrajiny vyslalo tři podobné humanitární konvoje s nákladem potravin, léků, elektrických generátorů a stavebnin o celkové hmotnosti kolem šesti tisíc tun.

Podle vůdce proruských radikálů Igora Strelkova se na území kontrolovaném radikály přiživují na distribuci ruské pomoci zločinecké gangy, které se humanitární pomoci podvodně zmocňují a zpeněžují ji. Strelkov ve čtvrtek na tiskové konferenci v Moskvě řekl, že jde o masový jev, jemuž chtějí velitelé povstaleckých oddílů čelit zřízením vlastní distribuční sítě.

Konvoj přijíždí před volbami, separatisté čekají úder na Doněck

Konvoj do Donbasu přijíždí jen dva dny před nedělními volbami, které nezávislé na Kyjevu vyhlásila samozvaná Doněcká, resp. Luhanská lidová republika. Rozhodovat se bude o parlamentu i prezidentovi. Podle Kremlu má hlasování potvrdit legitimitu povstaleckých správních struktur, a posílit tak postavení separatistů v jakýchkoli příštích jednáních s Kyjevem. Jak informoval zpravodaj ČT v Doněcku Miroslav Karas, do hlasování se bude moct po internetu zapojit každý, kdo se „cítí být obyvatelem Doněcké lidové republiky“, a o složení zastupitelských sborů budou moci rozhodovat i šestnáctiletí.

Ukrajina ale dává najevo, že autoritu donbaských vůdců podpořenou nelegálními volbami neuzná. Řešení krize vidí v rozsáhlé decentralizaci správy východoukrajinských regionů, jejímž základem by měly být prosincové místní volby; komunální volby ovšem chtějí ignorovat separatisté.

Povstalci současně s tím očekávají, že Kyjev bude chtít jejich nedělní volby narušit, hovoří o chystané ofenzivě, která si má klást za cíl dobýt Doněck. „Ačkoli slyšíme dělostřelecké ostřelování, nedovedu si představit, že by měla v nejbližších hodinách začít ofenziva,“ referuje Karas a stejně hovoří i redaktorka Svobodné Evropy Natalia Churikova: „Prezident Porošenko vložil hodně energie do toho, aby vypadal jako mírotvůrce a jako člověk, který hledá mír za každou cenu.“

7 minut
Zpravodaj ČT Karas: Ofenziva? V nejbližších hodinách nepředstavitelné
Zdroj: ČT24

Boje na východě pokračují

Doněcká radnice na svém webu dnes informovala, že části města jsou od čtvrtka ostřelovány a že při tom zahynul jeden obyvatel a další utrpěl zranění. Přes noc byla hlášena palba na sever Doněcka, která poškodila mimo jiné i obytné domy, ráno prý bylo bez dodávek plynu 2 600 odběratelů.

Tiskové středisko sil zapojených do operace na východě Ukrajiny (ATO) dopoledne uvedlo, že vzbouřenci ve čtvrtek večer na doněckém letišti opět několikrát stříleli na ukrajinské vojáky, ale protipalbou byli „umlčeni“. Objekt je prý nadále v rukou vládních sil. Povstalci podle mluvčích ATO porušili příměří za uplynulých 24 hodin ve 45 případech. V noci na dnešek mimo jiné ostřelovali armádní pozice u obcí Nikišyno a Mykolajivka nedaleko Mariupole v Luhanské oblasti a v Doněcké oblasti pálili z raketometů v okolí města Debalceve.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...