Stav nouze a kolabující lidé. Kouř z požárů na Sibiři dusí ruská města, může urychlit tání Arktidy

Požáry na Sibiři už zachvátily území o velikosti Belgie. V plamenech se podle úřadů ocitlo 3,2 milionu hektarů lesních porostů, hlavně v nedostupných oblastech Jakutska, Krasnojarského kraje a Irkutské oblasti. Kouř dusí celá města, přinutil četná letiště v oblasti ke změnám letových plánů a lidé si stěžují na zdravotní potíže. Dým pocítili i obyvatelé kazašské metropole. Ekologové se obávají dlouhodobých dopadů včetně rychlejšího tání arktického ledu.

Na Sibiři zuří lesní požáry každý rok, letos ale dosáhly výjimečných rozměrů. Ohně vyvolané bouřkami bez dešťů a šířené silnými větry za třicetistupňových veder už týdny produkují štiplavý kouř, který pronikl i do vzdálených měst, jako je Tomsk na západní Sibiři a Jekatěrinburg na Uralu. Zaznamenán byl také v Tatarstánu v Povolží.

„Ten kouř je hrozný! Dusím se, mám závratě,“ řekla televizi penzistka Rajsa Brovkinová, která skončila v nemocnici v Novosibirsku poté, co omdlela na ulici.

Na Sibiři hoří skoro milion hektarů lesa. Oheň nikdo nehasí (zdroj: Twitter)

V neděli dým z lesních požárů pronikl do sousedního Kazachstánu, kde v několika městech, včetně hlavního města Nur-Sultan (někdejší Astana), meteorologové naměřili „znečištění překračující normu“.

„Situace s lesními požáry na východě Ruska již dávno přestala být místním problémem a stala se celostátní ekologickou katastrofou,“ varovala ruská pobočka nevládní organizace na ochranu přírody Greenpeace. Letos podle ní shořelo už dvanáct milionů hektarů lesních porostů, což způsobilo značné emise oxidu uhličitého.

Vědci rozšířili snímek amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), který ukazuje, že požáry v Rusku dosáhly takových rozměrů, že dým lze vidět z vesmíru. Mraky kouře zasahují až do Arktidy. 

Satelitní snímek požárů na Sibiři
Zdroj: NASA/GSFC

Urychlené tání ledu

„Vliv požárů na klima je velmi důležitý,“ varuje Grigorij Kuksin z ruské pobočky Greenpeace. Kouř, saze a popel podle něj urychlují tání arktického ledu a permafrostu, tedy vrstvy věčně zmrzlé půdy. Požáry také uvolňují plyny, které samy o sobě zesilují globální oteplování.

Již více než 400 tisíc lidí se podepsalo pod petici žádající ruské úřady o větší nasazení v boji proti lesním požárům. Většina z nich zuří v takzvaných kontrolovaných zónách, kde zákon povoluje plameny nehasit, pokud by náklady na hašení byly vyšší než způsobené škody.

„Musíme zasáhnout s maximální silou hned od počátku. Šetřit není ekonomické,“ zdůrazňuje Kuksin. Místní úřady naopak tvrdí, že náklady na hašení by byly desetinásobné oproti možným škodám.

Stav nouze

Kvůli lesním požárům úřady podle agentury Interfax vyhlásily stav nouze v celém Krasnojarském kraji a Irkutské oblasti a částečně i v Burjatsku. Ministerstvo pro mimořádné situace současně slíbilo zvětšit síly a prostředky na hašení požárů, k jejichž zvládnutí nestačí dosavadní prostředky.

První náměstek ministra Alexandr Čuprijan současně ujistil, že plameny neohrožují lidská obydlí.