Trump nemůže použít peníze Pentagonu na stavbu zdi. Soud zamítl odvolání

Federální odvolací soud odmítl zrušit soudní příkaz zabraňující vládě prezidenta Donalda Trumpa využít 2,5 miliardy USD (56,3 miliardy korun) z peněz ministerstva obrany určených pro boj proti nelegálním omamným látkám k vybudování zdi podél jižní hranice USA s Mexikem. Rozhodnutí zpochybňuje schopnost amerického prezidenta Donalda Trumpa splnit slib na postavení zdi před volbami v roce 2020, napsaly agentury AP a Reuters.

„Kongres nevyčlenil peníze na stavbu hraničních bariér,“ uvedl kalifornský federální soud. „Kongres tak nejspíše rozhodl, že výstavba v tomto okamžiku není ve veřejném zájmu… Není na nás, abychom došli k jinému závěru,“ dodal.

Případ sice ještě není u konce, vláda však nemůže pokračovat ve stavbě, dokud nebude případ uzavřen. Rozhodnutí je další překážkou v Trumpově snaze postavit hraniční zeď, což byl jeden z jeho slibů v prezidentské kampani. Trump v té době také slíbil, že zeď zaplatí Mexiko.

Trumpovi se nepodařilo přesvědčit Kongres, aby uvolnil peníze na financování zdi. V únoru proto vyhlásil stav národní nouze a uvedl, že to opravňuje vládu k přesunu 6,7 miliardy dolarů z peněz, které Kongres vyčlenil na jiné účely, a k jejich použití na výstavbu zdi. Několik států a organizací pak napadlo rozhodnutí vlády ve dvou soudních sporech.

Soudce kalifornského soudu rozhodl, že návrh Trumpovy vlády na výstavbu hraniční zdi z peněz pro ministerstvo obrany je nelegální. Vydal pak příkaz zakazující použití peněz na hraniční zeď. Trumpova vláda se proti rozhodnutí odvolala, toto odvolání však nyní soud zamítl.

„V zájmu naší demokracie a lidí na hranici je na čase, aby se prezident smířil se skutečností, že Amerika odmítla jeho xenofobní zeď,“ uvedla v reakci na rozsudek Americká unie občanských práv (ACLU).

Když se migrantům nelíbí v detenčních zařízeních, ať nechodí, řekl Trump

Prezident Trump učinil z boje proti nelegálnímu přistěhovalectví jednu ze svých priorit již během volební kampaně v roce 2016. Ve středu se na Twitteru ostře ohradil vůči výtkám některých organizací a nově i Úřadu generálního inspektora (OIG), který dohlíží na uprchlická zařízení. Podle OIG v migračních táborech pro zadržené, kteří nelegálně vstoupili do USA, panují katastrofální podmínky. Alarmující jsou podle inspektorů zejména hygienické podmínky v táborech.

„Lidé z naší pohraniční stráže nejsou zaměstnanci nemocnice, lékaři ani sestry… Mnoho z těchto nelegálních vetřelců žije nyní mnohem lépe než tam, odkud přišli, a v mnohem bezpečnějších podmínkách,“ uvedl prezident na Twitteru. „Pokud se nelegálním imigrantům nelíbí podmínky v narychlo postavených nebo upravených detenčních střediscích, řekněte jim, ať nepřicházejí. Problém vyřešen,“ dodal prezident. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie a EU odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie důrazně odsoudila americké sankce vůči pěti Evropanům, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a boj proti dezinformacím na internetu. USA zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.
před 23 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 48 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 15 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 17 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 20 hhodinami
Načítání...