Trump nemůže použít peníze Pentagonu na stavbu zdi. Soud zamítl odvolání

Federální odvolací soud odmítl zrušit soudní příkaz zabraňující vládě prezidenta Donalda Trumpa využít 2,5 miliardy USD (56,3 miliardy korun) z peněz ministerstva obrany určených pro boj proti nelegálním omamným látkám k vybudování zdi podél jižní hranice USA s Mexikem. Rozhodnutí zpochybňuje schopnost amerického prezidenta Donalda Trumpa splnit slib na postavení zdi před volbami v roce 2020, napsaly agentury AP a Reuters.

„Kongres nevyčlenil peníze na stavbu hraničních bariér,“ uvedl kalifornský federální soud. „Kongres tak nejspíše rozhodl, že výstavba v tomto okamžiku není ve veřejném zájmu… Není na nás, abychom došli k jinému závěru,“ dodal.

Případ sice ještě není u konce, vláda však nemůže pokračovat ve stavbě, dokud nebude případ uzavřen. Rozhodnutí je další překážkou v Trumpově snaze postavit hraniční zeď, což byl jeden z jeho slibů v prezidentské kampani. Trump v té době také slíbil, že zeď zaplatí Mexiko.

Trumpovi se nepodařilo přesvědčit Kongres, aby uvolnil peníze na financování zdi. V únoru proto vyhlásil stav národní nouze a uvedl, že to opravňuje vládu k přesunu 6,7 miliardy dolarů z peněz, které Kongres vyčlenil na jiné účely, a k jejich použití na výstavbu zdi. Několik států a organizací pak napadlo rozhodnutí vlády ve dvou soudních sporech.

Soudce kalifornského soudu rozhodl, že návrh Trumpovy vlády na výstavbu hraniční zdi z peněz pro ministerstvo obrany je nelegální. Vydal pak příkaz zakazující použití peněz na hraniční zeď. Trumpova vláda se proti rozhodnutí odvolala, toto odvolání však nyní soud zamítl.

„V zájmu naší demokracie a lidí na hranici je na čase, aby se prezident smířil se skutečností, že Amerika odmítla jeho xenofobní zeď,“ uvedla v reakci na rozsudek Americká unie občanských práv (ACLU).

Když se migrantům nelíbí v detenčních zařízeních, ať nechodí, řekl Trump

Prezident Trump učinil z boje proti nelegálnímu přistěhovalectví jednu ze svých priorit již během volební kampaně v roce 2016. Ve středu se na Twitteru ostře ohradil vůči výtkám některých organizací a nově i Úřadu generálního inspektora (OIG), který dohlíží na uprchlická zařízení. Podle OIG v migračních táborech pro zadržené, kteří nelegálně vstoupili do USA, panují katastrofální podmínky. Alarmující jsou podle inspektorů zejména hygienické podmínky v táborech.

„Lidé z naší pohraniční stráže nejsou zaměstnanci nemocnice, lékaři ani sestry… Mnoho z těchto nelegálních vetřelců žije nyní mnohem lépe než tam, odkud přišli, a v mnohem bezpečnějších podmínkách,“ uvedl prezident na Twitteru. „Pokud se nelegálním imigrantům nelíbí podmínky v narychlo postavených nebo upravených detenčních střediscích, řekněte jim, ať nepřicházejí. Problém vyřešen,“ dodal prezident. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...