Islámský stát, nový přízrak Blízkého východu

Tak zvaný Islámský stát (IS) je radikální islamistickou teroristickou organizací, jež se postupně vyvinula z irácké odnože al-Káidy, na niž ve své ideologii a metodách navazuje. V souvislosti se svým vývojem IS několikrát měnil název. Tím současným se honosí od června 2014, kdy v reakci na svoji rostoucí moc a ambice zkrátil svůj název z někdejšího „Islámský stát v Iráku a Levantě“ a vyhlásil na jím ovládaných územích „chalífát“. Existence IS je výsledkem zpravodajských a mocenských her řady aktérů obou stran syrského konfliktu. I když vznikl v Iráku, současnou sílu získal právě až poté, co vstoupil na scénu občanské války v Sýrii. V roce 2014 pak IS zásadně rozšířil své aktivity v Iráku, kde využil slabosti státních orgánů a neoblíbenosti centrální bagdádské vlády. Těžištěm jeho moci však zůstává severní Sýrie.

Dnes večer (ve čtvrtek 3:00 SELČ) seznámí americký prezident Barack Obama v televizním proslovu americkou veřejnost se svou strategií boje proti radikálům z organizace Islámský stát (IS). Obama je prý podle listu The New York Times připraven nařídit letecké údery proti islamistům v Sýrii.

Jak vidno, IS je džihádistickou organizací s nadnárodní působností. Jeho struktura je hierarchická, nejedná se tedy o teroristickou síť, jako v případě dnes již spíše decentralizované al-Káidy. Jde o zvláštní hybrid totalitního režimu a polostátního útvaru s korporátními rysy. Islámský stát dnes není součástí ani syrské opozice, ani mezinárodní teroristické organizace al-Káida, ale jejich konkurentem a zavilým nepřítelem. Vztah IS se syrským režimem Bašára Asada je ambivalentní, protože IS syrskému režimu například přinejmenším do současnosti za úplatu poskytoval ropné produkty, bez ohledu na skutečnost, že oba aktéři jeden druhého bytostně nenávidí a vedou spolu ozbrojený konflikt. Co do bojové efektivity, vnitřní organizace a práce s médii má IS značný náskok před ostatními konkurenčními skupinami.

Vizí IS je ustanovit se na základě extrémistické interpretace islámského práva jako všezahrnující entita, která jednoho dne převezme na svá bedra všechny funkce státního aparátu a vytvoří na Blízkém východě teritoriálně zakotvený „chalífát“, jenž bude sloučením ideálního státu, impéria a společnosti v jedno. Vůdcem této islamistické utopie má být chalífa, který v sobě spojí náboženskou a politickou moc.

Kolem této vize je pak vystavěna revolučně-expanzionistická ideologie IS volající po návratu do ahistorického Zlatého věku čistého islámu. Muslimští náboženští učenci se nicméně liší v názoru, zda jsou bojovníci IS ještě vůbec ortodoxní sunnité, nebo jde již o heretiky. IS vnímá kontrolu náboženského a politického života muslimů jako svoji povinnost, a proto usiluje o vybudování chalífátu, jenž si bude univerzalisticky nárokovat autoritu nad všemi muslimy na světě a usilovat o vládu nad veškerým muslimy obývaným územím.

I přes svou fanatickou ideologii je IS na bitevním poli a ve svém strategickém uvažování velmi racionálním aktérem, který si často počíná lépe než jeho regionální protivníci. Z výbojů v Sýrii a Iráku disponuje bohatým arzenálem zbraní a vojenského materiálu, který spolu se svými bojovníky podle potřeby přesouvá přes syrsko-iráckou hranici. Skutečnost, že ovládá zhruba třetinu Iráku a čtvrtinu Sýrie mu umožňuje v případě potřeby ustoupit na bezpečnější teritoria. Počet bojovníků IS v Sýrii se odhaduje až na 50 000 a v Iráku na 30 000, tisíce z nich jsou zahraničního původu a IS se snaží čím dál vyšším tempem své řady dále rozšiřovat.

Ekonomickou páteří Islámského státu je ropný a plynový sektor v oblastech, které kontroluje. Denně exportuje 9 000 barelů v ceně od 25 do 45 dolarů za kus. Dříve část jeho financí tvořily dary od bohatých Arabů z Perského zálivu. Tento zdroj financování je dnes spíš okrajový nebo zcela vyschl a IS dosáhl schopnosti financovat se svou vlastní válečnou ekonomikou. Celkově IS ovládá majetek a finance v hodnotě kolem dvou miliard dolarů. Vedle ropy získává peníze také z místní ekonomiky, pašování, vydírání, výkupného z únosů, výběru mýtného a daní a prodeje elektřiny. Svou vojenskou silou, brutalitou, politickou mocí a rozsahem kontroly teritoria a jeho přírodních zdrojů představuje typ aktéra, jakého moderní Blízký východ ještě nepoznal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 12 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 18 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...