Islámský stát, nový přízrak Blízkého východu

Tak zvaný Islámský stát (IS) je radikální islamistickou teroristickou organizací, jež se postupně vyvinula z irácké odnože al-Káidy, na niž ve své ideologii a metodách navazuje. V souvislosti se svým vývojem IS několikrát měnil název. Tím současným se honosí od června 2014, kdy v reakci na svoji rostoucí moc a ambice zkrátil svůj název z někdejšího „Islámský stát v Iráku a Levantě“ a vyhlásil na jím ovládaných územích „chalífát“. Existence IS je výsledkem zpravodajských a mocenských her řady aktérů obou stran syrského konfliktu. I když vznikl v Iráku, současnou sílu získal právě až poté, co vstoupil na scénu občanské války v Sýrii. V roce 2014 pak IS zásadně rozšířil své aktivity v Iráku, kde využil slabosti státních orgánů a neoblíbenosti centrální bagdádské vlády. Těžištěm jeho moci však zůstává severní Sýrie.

Dnes večer (ve čtvrtek 3:00 SELČ) seznámí americký prezident Barack Obama v televizním proslovu americkou veřejnost se svou strategií boje proti radikálům z organizace Islámský stát (IS). Obama je prý podle listu The New York Times připraven nařídit letecké údery proti islamistům v Sýrii.

Jak vidno, IS je džihádistickou organizací s nadnárodní působností. Jeho struktura je hierarchická, nejedná se tedy o teroristickou síť, jako v případě dnes již spíše decentralizované al-Káidy. Jde o zvláštní hybrid totalitního režimu a polostátního útvaru s korporátními rysy. Islámský stát dnes není součástí ani syrské opozice, ani mezinárodní teroristické organizace al-Káida, ale jejich konkurentem a zavilým nepřítelem. Vztah IS se syrským režimem Bašára Asada je ambivalentní, protože IS syrskému režimu například přinejmenším do současnosti za úplatu poskytoval ropné produkty, bez ohledu na skutečnost, že oba aktéři jeden druhého bytostně nenávidí a vedou spolu ozbrojený konflikt. Co do bojové efektivity, vnitřní organizace a práce s médii má IS značný náskok před ostatními konkurenčními skupinami.

Vizí IS je ustanovit se na základě extrémistické interpretace islámského práva jako všezahrnující entita, která jednoho dne převezme na svá bedra všechny funkce státního aparátu a vytvoří na Blízkém východě teritoriálně zakotvený „chalífát“, jenž bude sloučením ideálního státu, impéria a společnosti v jedno. Vůdcem této islamistické utopie má být chalífa, který v sobě spojí náboženskou a politickou moc.

Kolem této vize je pak vystavěna revolučně-expanzionistická ideologie IS volající po návratu do ahistorického Zlatého věku čistého islámu. Muslimští náboženští učenci se nicméně liší v názoru, zda jsou bojovníci IS ještě vůbec ortodoxní sunnité, nebo jde již o heretiky. IS vnímá kontrolu náboženského a politického života muslimů jako svoji povinnost, a proto usiluje o vybudování chalífátu, jenž si bude univerzalisticky nárokovat autoritu nad všemi muslimy na světě a usilovat o vládu nad veškerým muslimy obývaným územím.

I přes svou fanatickou ideologii je IS na bitevním poli a ve svém strategickém uvažování velmi racionálním aktérem, který si často počíná lépe než jeho regionální protivníci. Z výbojů v Sýrii a Iráku disponuje bohatým arzenálem zbraní a vojenského materiálu, který spolu se svými bojovníky podle potřeby přesouvá přes syrsko-iráckou hranici. Skutečnost, že ovládá zhruba třetinu Iráku a čtvrtinu Sýrie mu umožňuje v případě potřeby ustoupit na bezpečnější teritoria. Počet bojovníků IS v Sýrii se odhaduje až na 50 000 a v Iráku na 30 000, tisíce z nich jsou zahraničního původu a IS se snaží čím dál vyšším tempem své řady dále rozšiřovat.

Ekonomickou páteří Islámského státu je ropný a plynový sektor v oblastech, které kontroluje. Denně exportuje 9 000 barelů v ceně od 25 do 45 dolarů za kus. Dříve část jeho financí tvořily dary od bohatých Arabů z Perského zálivu. Tento zdroj financování je dnes spíš okrajový nebo zcela vyschl a IS dosáhl schopnosti financovat se svou vlastní válečnou ekonomikou. Celkově IS ovládá majetek a finance v hodnotě kolem dvou miliard dolarů. Vedle ropy získává peníze také z místní ekonomiky, pašování, vydírání, výkupného z únosů, výběru mýtného a daní a prodeje elektřiny. Svou vojenskou silou, brutalitou, politickou mocí a rozsahem kontroly teritoria a jeho přírodních zdrojů představuje typ aktéra, jakého moderní Blízký východ ještě nepoznal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chilský prezident Kast přijal ve svém sídle Pavla jako první zahraniční návštěvu

Nový chilský prezident José Antonio Kast přijal v prezidentském paláci La Moneda českého prezidenta Petra Pavla s manželkou Evou. Pro Kasta je česká hlava státu první zahraniční návštěvou od březnového nástupu do funkce. Po jednání Kast řekl, že obě země pojí dlouholetá tradice diplomatických vztahů. Pavel na tiskové konferenci uvedl, že Česko považuje Chile za přirozeného partnera pro rozšiřování spolupráce.
03:05Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla v pátek nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žádné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, informuje Reuters.
před 5 hhodinami

Netanjahu potvrdil Trumpem oznámené příměří mezi Izraelem a Libanonem

Americký prezident Donald Trump oznámil příměří poté, co hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a libanonským prezidentem Josephem Aúnem. Později dodal, že příměří zahrnuje i Hizballáh. Příměří vstoupilo v platnost ve čtvrtek ve 23:00 SELČ. Izraelský premiér Netanjahu podle agentury Reuters oznámil, že s příměřím souhlasil, ale že v Libanonu zůstanou izraelští vojáci. Hizballáh toto odmítl. Dokument americké diplomacie o náplni příměří odchod izraelských vojáků z Libanonu rovněž nezmiňuje.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Česko podle prezidenta Filipín zadrželo muže podezřelého ve vlasti z korupce

České úřady podle filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose mladšího zadržely muže zapojeného do korupční aféry, která na Filipínách vyvolala u veřejnosti kritiku a masové protesty. Obě země nyní podle prezidenta jednají o mužově předání, napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Filipíny nemají s Českou republikou uzavřenou smlouvu o vydávání.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bejrút: Izrael zničil poslední most spojující jih Libanonu se zbytkem země

Izrael zničil poslední most přes řeku Lítání, čímž odřízl jih Libanonu od zbytku země, tvrdí podle agentury Reuters nejmenovaný vysoce postavený zdroj z libanonských bezpečnostních složek. Tamní státní agentura uvádí, že Izrael také zabil jednoho člověka při úderu na vozidlo na silnici vedoucí z Bejrútu do Damašku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rusko provedlo dosud nejsmrtelnější letošní útok na Ukrajinu

Ruský noční vzdušný útok na Ukrajinu připravil o život nejméně 17 lidí, desítky dalších zranil, uvedli ukrajinští činitelé. Ruské údery podle nich zabily devět lidí v Oděse, čtyři v Kyjevě a další čtyři v Dnipru. Agentura Reuters ruský noční úder označila za dosud nejsmrtelnější v letošním roce. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Terčem náletu ukrajinských dronů se dle velení ukrajinské armády stala ruská ropná zařízení v černomořském přístavu Tuapse.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoZástupci Evropské komise budou jednat s Tiszou o reformách

Zástupci Evropské komise přijedou v pátek do Budapešti diskutovat s vítěznou stranou Tisza o reformách. Pravděpodobný budoucí premiér Péter Magyar slibuje Bruselu vstřícnější politiku než jeho předchůdce Viktor Orbán. Magyar už například oznámil, že nehodlá blokovat finanční pomoc Ukrajině. Především chce obnovit přístup k penězům z fondů, které Unie Budapešti zmrazila kvůli korupci nebo zásahům do soudnictví.
před 12 hhodinami

Přelomový verdikt o vnitrostátních únosech dětí. Evropský soud se zastal Čecha

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vydal přelomový verdikt, který se týká vnitrostátních únosů dětí jedním z rodičů. Případ se odehrál v tuzemsku. Rozvedený otec se na evropskou instanci obrátil proto, že mu tuzemská justice neumožnila styk s dětmi poté, co je exmanželka bez jeho vědomí a souhlasu přestěhovala z Brna do Prahy. Rozsudek by mohl mít vliv na posuzování podobných případů v budoucnu.
před 13 hhodinami
Načítání...