Když na to přijde, vyrobíme si vlastní Mistraly, hlásí Moskva

Moskva – Rusko je schopno vyrobit si vlastní vrtulníkové výsadkové lodě, obdobné francouzským plavidlům třídy Mistral. Ruský ministr průmyslu a obchodu tímto prohlášením reagoval na postup Paříže, která kvůli ukrajinské krizi váhá předat tyto lodě ruskému námořnictvu. Nejprve oznámila, že uskutečnění kontraktu odkládá, pak ale upřesnila, že ve vybavování lodí zatím dělníci pokračují. Ruský premiér Dmitrij Medvěděv dnes navíc pohrozil, že v případě zavedení protiruských sankcí ze strany EU přijme Moskva odvetná opatření – například by mohla pro západní letecké společnosti uzavřít svůj vzdušný prostor.

Medvěděv v rozhovoru pro list Vědomosti uvedl, že Rusko by mohlo na sankce odpovědět „asymetricky“. Jako příklad uvedl možná odvetná opatření v dopravě. „Vycházíme z toho, že máme přátelské vztahy s partnery, a proto je nebe nad Ruskem otevřené. Ale pokud nás omezí, budeme muset reagovat. Pokud západní přepravci budou létat mimo náš vzdušný prostor, může to vést ke krachu mnoha leteckých společností, které i tak balancují na hraně přežití… Byli bychom rádi, kdyby si to naši partneři uvědomili,“ varoval.

Podle analytika společnosti Cyrrus Tomáše Menčíka by v tom případě byly nejvíce postižené aerolinky AirFrance – KLM a Lufthansa. „Pro evropské aerolinky by to mohla být slušná rána,“ dodal v pořadu Ekonomika ČT24.

Medvěděv: Podívejte se na Čínu - té sankce spíš prospěly

Medvěděv je přesvědčen, že většina politiků si uvědomuje, že sankce míru na Ukrajině nepomohou. Podle ruského premiéra ale převládají „setrvačnost myšlení“ i pokušení „využít sílu v mezinárodních vztazích“. „Dám vám jeden příklad,“ řekl Medvěděv. „V roce 1989 byly proti Číně zavedeny sankce po známých událostech na náměstí Tchien-an-men. Sankce velmi podobné těm, které teď byly uvaleny na nás. No a podívejte se: Byla na tom snad pak čínská ekonomika hůř? Nebyla. Změnili snad kurs, který zahájili právě koncem 80. let? Nezměnili. Je to úspěšná ekonomika? Mimo jakoukoliv pochybnost. Je to ekonomika, která bude brzy první na světě. Změnila snad Čína společenské uspořádání? Měla snad pocit, že byla potrestána? Ne. Prostě zmobilizovali své vnitřní zdroje, ale takovým způsobem, že se neodřízli od okolního světa. Ve finále sankce Čínské lidové republice prospěly.“

Ministerský předseda rovněž přislíbil, že pokud státní ropná firma Rosněfť bude potřebovat peníze na obsluhu dluhu, je stát připraven jí postupně poskytnout státní pomoc až 1,5 bilionu rublů (863,2 miliardy Kč). Peníze firma potřebuje, aby mohla překonat západní sankce.

Nedodání Mistralů prý nebude žádná tragédie, tvrdí Moskva

„Vojenskou doktrínu to nezmění, mrzí nás ale, že jsme na to připravovali infrastrukturu. Bude-li nařízeno postavit obdobné lodě, tak to uděláme,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov a připomněl, že dvě lodě třídy Mistral pro Rusko se stavějí ve Francii v mezinárodní spolupráci za ruské účasti. Kupříkladu systém řízení je podle Manturova ruský. Již dříve se šéf ruské loďařské korporace OSK Alexej Rachmanov vyjádřil, že firma neutrpí kvůli zrušení kontraktu na Mistraly velké škody.

Francouzský prezident Francois Hollande v pátek na závěr summitu NATO uvedl, že rozhodne na konci října, zda jeho země dodá válečné lodě typu Mistral Rusku. Prý vše bude záviset na tom, zda vydrží uzavřené příměří na východě Ukrajiny a nakolik pokročí politické urovnání konfliktu.

Loď Mistral pojme až 16 vrtulníků - osm útočných Kamov Ka-50/52 a osm víceúčelových strojů Ka-29 Helix. Dále je na ní prostor pro 40 tanků, 70 motorových vozidel a až 700 vojáků.

Na základě obchodní smlouvy z doby před vypuknutím ukrajinské krize Francie slíbila Rusku dvě víceúčelové lodě Mistral, které mohou přepravovat vrtulníky a tanky, a obdržela vysokou finanční zálohu. První loď, pokřtěnou Vladivostok, již přijeli převzít do Francie ruští námořníci, kteří s ní měli po zaškolení odplout v říjnu. Druhá loď, Sevastopol, měla být předána v roce 2015. Rusko by mělo za lodě zaplatit 1,2 miliardy eur. Paříž se ale v důsledku ukrajinského konfliktu, oživovaného podle Západu Ruskem, ocitla pod tlakem svých spojenců, aby Moskvě lodě nedodávala.

Kolem Mistralů se už dříve objevilo několik sporných bodů. Ukázalo se například, že Rusko nemá k dispozici vhodné palivo pro použití v těchto lodích a že se v mrazu mohou zanášet vstřikovací systémy pohonného systému. Nasazení lodí podél severních hranic Ruska by tak bylo velmi problematické. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu se před časem nechal slyšet, že nechápe, proč se kupují lodě, které mohou operovat jen do minus sedmi stupňů.