Newport – Přestaneme šetřit na obraně, shodli se lídři zemí NATO na summitu ve Walesu. Země by na ni do deseti let měly začít odvádět doporučená dvě procenta HDP. Podle amerického prezidenta je dnešní doba dobou zkoušek. Ruská agrese proti Ukrajině narušuje vizi celistvé a mírumilovné Evropy a nebezpečí číhá i na Blízkém východě – v podobě islamistů, prohlásil Barack Obama s tím, že Západ má zdroje, aby si se všemi výzvami poradil. Ohledně příměří na Ukrajině je šéf Bílého domu skeptický. Kdyby ale bylo dodržováno, nemuselo by na nové protiruské sankce dojít.
Obama: Spojence budeme bránit, zdroje na to máme
Útok na jednoho bude považován za útok na všechny, zdůraznil Obama důležitý článek 5. „Budeme bránit každého našeho spojence. Společně podpoříme naše partnery na východě. Bude pokračovat vzdušná podpora baltských zemí, budou pokračovat cvičení i námořní hlídky na Černém moři. Všech 28 zemí se zavázalo, že k tomu budou přispívat svým dílem, dokud to bude nutné,“ zdůraznil šéf Bílého domu s tím, že Aliance obnoví svůj akční plán (o jednotce rychlého nasazení čtěte zde).
Obama také zopakoval, že Aliance podporuje teritoriální nezávislost Ukrajiny, která od ní dostane „bezpečnostní pomoc“. „Říkáme Rusku, že jeho akce budou mít následky. Ve Spojených státech připravujeme návrhy prohloubení sankcí týkající se energetického sektoru. Podporujeme snahy ukrajinského prezidenta o diplomatické řešení krize,“ konstatoval Obama s tím, že nově dosažené příměří může tyto snahy podpořit, ovšem pouze v případě, že vzbouřenci dodrží své závazky a Rusko přestane ohrožovat suverenitu Ukrajiny.
Všech 28 států Aliance se zavázalo, že zvýší investice do obrany
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen připomněl, že v oblasti bezpečnosti „dostanete jen to, co si zaplatíte“. Zároveň upozornil, že bez zajištění bezpečnosti nemůže existovat prosperita. Ukrajinská krize podle něj přinutila evropská hlavní města přehodnotit obranné výdaje. Generální tajemník Aliance zároveň připomněl, že Rusko v posledním desetiletí zvýšilo své obranné výdaje o polovinu a evropští spojenci je ve stejné době v průměru o pětinu snížili.
Rasmussen připustil, že úprava výdajů není jednoduchá věc. Proto je desetiletý termín užitečný. „Obranné výdaje jsou dlouhodobá investice,“ připomněl. Dlouhá doba by však neměla sloužit jako záminka k odkládání významných rozhodnutí. „Bezpečnost našich zemí a našich občanů je pro nás příliš důležitá na to, abychom se vydávali zkratkami či krátili další fondy,“ zdůraznil Rasmussen. S růstem HDP mají alianční země své obranné výdaje zvyšovat.
Anders Fogh Rasmussen, generální tajemník NATO
„NATO přijalo historická rozhodnutí, která naši Alianci posílí v nejistém světě. Přijali jsme akční plán připravenosti, shodli jsme se na způsobech, kterými budeme zlepšovat vojenské schopnosti a rozhodli jsme se upevnit naše partnerství. Vize svobodné Evropy je dnes ohrožena. Ruská nelegální anexe Krymu, stejně jako šíření násilí a extremismu na Blízkém východě a v Africe ohrožují bezpečnost. V tomto nebezpečném světě musíme věnovat dodatečné úsilí a prostředky na naši obranu. Aliance žádá o investici do obrany.“
Martin Stropnický, ministr obrany (ANO)
„Byli jsme jednou z 11 členských zemí, která už před summitem avizovala, že by bylo dobré, aby se přihlásil k nějaké povinnosti. Je potřeba změnit trend financování, to znamená zastavit poklesy a nastavit trend postupného růstu, zhruba 2 miliardy ročně, kdybych měl vystřelit od boku. Bezpečnostní situace se proměnila – bohužel na zřejmě na dlouhou dobu. My máme na příští rok o 1,5 miliardy na obranu víc, což se mi nezdá jako zanedbatelné. A věřím, že ta částka bude ještě vyšší. A možná podstatně.“
Prezident Miloš Zeman dnes na tiskové konferenci připomněl český záměr dostat se z nynějšího přibližně procenta českých obranných výdajů v roce 2020 k hodnotě 1,4 procenta HDP.
GALERIE
videogallery_469094