Newport (Británie) – Česká republika do budoucích sil NATO, schopných velmi rychle reagovat na ohrožení členské země aliance, nabídne 150 příslušníků 601. skupiny speciálních sil spolu s několika vrtulníky. Novinářům to na summitu Severoatlantické aliance ve Walesu řekl prezident Miloš Zeman. Zvažovány jsou i další možnosti. Nová několikatisícová jednotka má být podle představ NATO součástí reformovaných aliančních sil rychlé reakce (NRF) a má být schopna zasáhnout v případě potřeby do dvou dnů kdekoli na světě.
Lídři aliance zřízení jednotky dnes potvrdili v rámci takzvaného Akčního plánu připravenosti spolu s body, jako je reforma velitelských systémů, zpravodajství či úpravy vojenských plánů.
Podle českého ministra obrany Martina Stropnického zvažuje Česko také další možnosti zapojení do práce budoucího uskupení, ministr zmínil logistiku či české protichemické odborníky. ČR byla podle něj jednou z prvních zemí, která oznámila konkrétní příspěvek.
Martin Stropnický, český ministr obrany
„Jedno z ponaučení z minulosti je, že v té rychlosti by Aliance na nějaký rychle se objevivší konflikt neuměla reagovat rychle a účinně. Když už se mluví o rychlé reakci, tak jsme se snažili reagovat rychle a po dohodě s náčelníkem generálního štábu (Petrem Pavlem) jsme nabídli v kuloárech, že 150 mužů ze speciálních sil bychom byli schopni poskytnout takřka obratem.“
Britský premiér David Cameron dnes oznámil, že Británie přispěje do uskupení až 3 500 vojáky. Podle něj by toto uskupení mělo být schopné do dvou až pěti dnů zasáhnout kdekoliv po světě.
- „Pokud jen pomyslíte na útok na jediného spojence, budete čelit celé alianci,“ prohlásil generální tajemník NATO.
Cílová podoba jednotky se bude ještě ladit
Konkrétní podobu budoucího uskupení teprve doladí vojenští odborníci aliance. Z vyjádření aliančních politiků je dosud zřejmé, že jednotka by měla mít velikost brigády, tedy okolo 4000 či 5000 vojáků. Má mít k dispozici leteckou i námořní podporu a také speciální jednotky, tedy zvažovaný český příspěvek. Velitelství by zřejmě mohlo být umístěno v polském Štětíně.
Nové uskupení má velmi rychle reagovat na ohrožení, protože bude využívat předem připravené zásoby na území členských zemí, například munice a paliva. Podle slov generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena tak bude moci „cestovat nalehko, ale udeřit tvrdě“.
Koncept vznikl jako alianční reakce na změněnou bezpečnostní situaci v Evropě po ruském zabrání Krymu a na ukrajinskou krizi. Především východoevropští členové NATO vývoj znepokojil a žádali větší přítomnost aliančních sil na svém území. Volání například Estonska po zřízení trvalé základny NATO ale zůstalo nevyslyšeno. Jednotky nově vznikajícího uskupení, které v něm budou střídavě rotovat, budou zřejmě umístěny ve svých domovských zemích, společně budou ale intenzivně cvičit.
Do rozšíření NATO nemůže žádná třetí země mluvit
S rozhodnutím o vzniku nového uskupení dalo najevo spokojenost právě Polsko, které je zastáncem tvrdého přístupu vůči Moskvě a hlasitě požadovalo přítomnost dalších aliančních vojáků v zemi. Prezident Bronislaw Komorowski na závěr jednání prohlásil, že krok „otvírá cestu k evidentnímu posílení východní části aliance“. Právě jeho země bude hostit příští summit NATO ve Varšavě za dva roky, oznámil Komorowski.
Ukrajina se v souvislosti s ruskou hrozbou uchází o členství v NATO, o němž lídři na summitu nejednali, zčásti kvůli obavám o další vyhrocení vztahů s Moskvou. Rasmussen však v závěru dvoudenní vrcholné schůzky, která se konala souběžně s vyjednáváním o příměří mezi ukrajinskou armádou a separatisty, adresoval Kremlu větu, že „žádná třetí země nemá právo veta v (otázce) rozšíření“ aliance.
