Německo pošle své zbraně do válečného konfliktu. Poprvé po 75 letech

Berlín – Německo pošle zbraně iráckým Kurdům, rozhodl německý parlament. Ten tak dnes potvrdil včerejší rozhodnutí kabinetu Angely Merkelové. Berlín pošle kurdským jednotkám, které bojují proti islamistům, například protitankové rakety, samopaly a granáty. Celková hodnota zbraní by se mohla vyšplhat na 70 milionů euro. Rozhodnutí německého parlamentu je přelomem v dějinách poválečného Německa, které až dosud odmítalo posílat do válek své zbraně.

O dodávce protitankových střel a samopalů rozhodl německý kabinet na mimořádném zasedání v neděli večer. „Teroristé ze skupiny Islámský stát jednají s nemilosrdnou brutalitou. Musíme proto chránit pronásledované a podporovat ty, kteří se jim postaví na odpor. Je to nejen věc odpovědnosti, ale jde i o naši bezpečnost,“ uvedla německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. 

Kurdové dostanou konkrétně 30 raketometů typu Milan a 500 protipancéřových raket. Kurdové žádali Německo speciálně o tyto zbraně, aby mohli účinně bojovat proti obrněným vozidlům, kterých se stoupenci IS zmocnili po dobytí několika iráckých armádních skladů. 

Kromě raketometů by mělo Německo poskytnout Kurdům také osm tisíc samopalů. Už dříve dodalo do Iráku helmy, neprůstřelné vesty a zařízení pro noční vidění, stejně jako humanitární pomoc.

„Seznam zbraní je působivý. Je to celkem 16 tisíc útočných pušek, 40 kulometů, 8 tisíc pistolí, 30 protitankových systémů Milan, 500 protipancéřových raket, dále 200 kusů pancéřových pěstí, 40 těžkých pancéřových pěstí. A k tomu munice: 10 tisíc ručních granátů – dohromady zbraně za 70 milionů eur,“ upřesnil zpravodaj ČT Martin Jonáš.

Raketomet německé armády
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

K prvním dodávkám by mělo dojít během deseti dnů, kdy budou vyřízeny všechny potřebné úřední záležitosti. Německá armáda je v kontaktu s představiteli kurdských jednotek už několik dní. V zásilkách záměrně nebudou technicky nejvyspělejší zbraně, které Bundeswehr v současné době vlastní – kurdští bojovníci bez potřebného výcviku by si s nimi těžko poradili. Výjimkou je protiraketový systém Milan – jehož obsluhu se skupina kurdských vojáků přijede učit přímo do Německa a následně proškolí další bojovníky.

Německo odsouhlasilo dodávku zbraní na výročí Hitlerova vpádu do Polska

„Jednou z hlavních zásad této vlády, stejně jako předchozích vlád, je nevyvážet zbraně do válečných oblastí,“ tvrdil ještě před čtrnácti dny mluvčí Angely Merkelové. Kancléřka ale nakonec otočila o 180 stupňů. Pro schválení historického průlomu v politice poválečného Německa argumentovala barbarstvím, genocidou a terorismem, který představuje Islámský stát.

Během dnešního hlasování protestovala před parlamentem levicová opozice proti údajné militarizaci Německa. Do karet jí hrála i historická shoda okolností – hlasování o dodávkách německých zbraní do Iráku totiž připadlo na 75. výročí Hitlerova vpádu do Polska. „Že se v tento den v Německu debatuje o dodávkách zbraní do válečné zóny, to se nemělo stát,“ tvrdí poslanec Levice (Die Linke) Gregor Gysi.

I vláda přiznává, že nemá záruky, že se německé zbraně nedostanou do nepovolaných rukou – například ke Kurdům bojujícím proti turecké vládě. U drtivé většiny poslanců přesto převážil strach z důsledků nečinnosti. Dnešní zpráva OSN mluví o mimořádně krutých zločinech proti lidskosti, páchaných i iráckou armádou, ale především islamisty. Do jejich služeb už se navíc dalo na 400 Němců – mezi nimi i 20 bývalých vojáků Bundeswehru. Hrozba teroristického útoku už léta nebyla větší.

Zbrojní pomoc už Kurdům v Iráku poskytly Spojené státy a Británie, export zbraní odsouhlasili také italští poslanci. Česká vláda ve středu schválila, že kurdským jednotkám poskytne deset milionů nábojů do útočných pušek AK-47, osm milionů kusů munice do kulometů, 5 000 nábojů do pancéřovek a 5 000 ručních granátů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu.
03:56Aktualizovánopřed 42 mminutami

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří, uvedlo velitelství americké armády SOUTHCOM. Podle něj byli muži zapojeni do pašování drog. Spojené státy v září zahájily útoky proti malým lodím v Karibském moři a později i ve východním Tichém oceánu, jejichž posádky označují za narkoteroristy.
před 2 hhodinami

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele, kteří přišli provést prohlídku

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele na domovní prohlídku spojenou s možnou korupcí a střetem zájmu při udílení veřejných zakázek, informovaly v úterý agentury Reuters a AFP, podle nichž úřady prohledaly také několik dalších budov. Případ podle Národní finanční prokuratury souvisí mimo jiné s pořádáním obřadů při uvádění významných osobností do Panthéonu.
před 7 hhodinami

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 12 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 12 hhodinami
Načítání...