Ukrajina nevpustí humanitární konvoj s ruským doprovodem

Moskva - Z Moskevské oblasti vyrazila kolona 280 nákladních auomobilů se dvěma tisíci tunami humanitárního nákladu pro východní Ukrajinu. Konvoj vypravilo ruské ministerstvo pro mimořádné situace. Nákladní automobily vezou potraviny, léky, zdravotnické potřeby a mobilní elektrické generátory. Ukrajina jej ale na své území nepustí, pokud ho budou provázet ruští vojáci a záchranáři. Do Luhansku by měla kolona dorazit v doprovodu mezinárodních pozorovatelů a pod záštitou Červeného kříže - ten pomoc na hranicích převezme a zkontroluje.

Podle zpravodaje ČT Miroslava Karase by konvoj mohl do oblasti Luhansku a Doněcka dorazit za dva dny, urazí přitom zhruba tisícikilometrovou vzdálenost. Konvoj není doprovázen žádnými dalšími vozidly, zvláště vojenskými. Na rozdíl od původních informací by nemělo po příjezdu na Ukrajinu dojít k žádné překládce.

„Moskva souhlasí s požadavky Kyjeva, které se týkají kontroly obsahu nákladu. Poté, co ukrajinská strana zkontroluje, co v oněch 280 kamionech je, bude konvoj pokračovat bez překládky dále po ukrajinském území. Hranici by měl konvoj překročit zítra v oblasti města Šebekino,“ upřesnil v Událostech Karas.

Ruskou pomoc budou dle slov ukrajinského vyjednávače, exprezidenta Leonida Kučmy, doprovázet zahraniční pozorovatelé. Rozdá se spolu s pomocí od Evropské unie a Spojených států a „ani gram“ nemají dostat ozbrojení separatisté.

Leonid Kučma, bývalý prezident Ukrajiny, nyní ukrajinský vyjednávač 

„Kolona pojede pod záštitou Červeného kříže a bude doprovázena zástupci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE)… Pomoc potřebují hlavně nemocnice, jesle a školky, internáty a další potřební lidé.“

Ruský konvoj s humanitární pomocí
Zdroj: Fadeichev Sergei/ČTK/ITAR-TASS

O tom, že Rusko vyšle na Ukrajinu humanitární pomoc, mluvil ruský prezident Vladimir Putin už v pondělí telefonicky s předsedou Evropské komise Josém Barrosem. Ovšem šéf bruselské exekutivy Moskvu upozornil, že humanitární pomoc nesmí být použita jako zástěrka pro vojenský zásah ruské armády na Ukrajině.

I šéf francouzské diplomacie Laurent Fabius varoval předtím, aby se ruský konvoj nestal pláštíkem pro pokus o zavedení ruské stálé přítomnosti u Doněcka a Luhanska, bašt rebelů na východě Ukrajiny. „Musíme být krajně opatrní,“ nabádal v rozhlasovém rozhovoru ministr. Dodávka pomoci je prý akceptovatelná jedině v případě, že ji povolí Červený kříž a Kyjev: „Tato otázka ale dosud není vyřešena. V takovém případě nelze vjezd povolit.“

Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova bylo vyslání humanitárního konvoje dohodnuto s ukrajinskou vládou. „Naši humanitární akci, jak všichni doufáme, nebudou naši západní partneři brzdit,“ dodal. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov později prohlásil, že západní tvrzení o zneužití humanitární mise pro krytí intervence je „absolutně absurdní“.

Rusko u ukrajinských hranic shromáždilo podle Kyjeva na 45 000 vojáků. NATO upozornilo na „vysokou pravděpodobnost“ ruské intervence. Mluvčí ukrajinské bezpečnostní rady Andrij Lysenko dnes novinářům předvedl video, na kterém se ruská vojenská technika přebarvuje na bílo, a prohlásil, že tyto stroje rozhodně nemají právo doprovázet humanitární kolonu. Ani ta nedostala právo vstoupit na ukrajinské území. 

Spolupráce s Červeným křížem

Peskov navíc v dnešním rozhovoru pro list The Financial Times uvedl, že humanitární kolona vstoupí na území Ukrajiny v prostoru dohodnutém s Kyjevem. Misi prý organizuje Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK), konvoj je ale čistě ruský. Podle Peskova jde o výlučně humanitární záležitost, tvrzení o skryté vojenské akci je prý „absolutně absurdní“. 

Trasu kolony s ruskou pomocí mají podle Lysenka „během týdne“ dohodnout experti MVČK, kteří také mají určit potřeby východních oblastí. „Dokud se nerozhodne o množství, účelu a trase dodávky, tak se (na východě Ukrajiny) neobjeví,“ prohlásil Lysenko. Trasa, která podle exprezidenta Leonida Kučmy už byla dohodnuta, je podle Lysenka „jen orientační“.

„Kolona pojede pod záštitou MVČK a bude doprovázena zástupci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE),“ řekl dříve agentuře Interfax-Ukrajina Kučma, fungující jako vyjednávač. V pondělí se podle něj s OBSE, Ruskem i zástupci doněckých rebelů dohodlo, že kolona překročí ukrajinské hranice v Charkovské oblasti a odtud pojede do Luhanska, kam má být dopravena i pomoc z Ukrajiny, Evropské unie a USA.

Vedení Červeného kříže vydalo prohlášení, podle kterého je organizace ochotná dodání ruské humanitární pomoci zajistit. Kříž ale žádal, aby mu ruské úřady předaly podrobné informace o objemu a typu pomoci, kterou chce na východ Ukrajiny vyslat.

Podle ruských úřadů veze kolona mimo jiné sto tun cukru, 62 tun dětské výživy a 12 000 spacích pytlů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25AktualizovánoPrávě teď

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 13 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...