Ebola by v Evropě narazila hlavně kvůli chladu, říkají experti

Praha – Nejen hygienické návyky většiny obyvatel či úroveň zdravotnictví, ale třeba také chladnější počasí. To jsou největší rozdíly mezi západní Afrikou a vyspělým světem, které by v případě rozšíření nedokázala obejít ani obávaná epidemie eboly. Experti oslovení ČT24 se shodují v tom, že by krvácivá horečka typu ebola-zaire, která si ve třech afrických státech vyžádala kolem 700 obětí, neměla být pro Středoevropany výraznou hrozbou.

K přenosu ji stačí málo: kontakt skrze jakékoliv tělesné sekrety, tedy potem, krví, slzami, slinami, močí nebo třeba spermatem. Virus však potřebuje také mimořádně teplé počasí přes 30 stupňů, které panuje právě v oblastech rovníkové Afriky. „Podmínky, aby tady setrval tento typ viru, prakticky nejsou,“ zmiňuje primářka kliniky infekčních nemocí Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová.

Důvod, proč infekce kosí především obyvatele střední Afriky, je také hojná přítomnost kaloňů. Tito savci druhově příbuzní netopýrům jsou totiž považováni za původního hostitele nemoci. Právě tzv. rezervoár nemoci, tedy její rozšíření u zvířat, je podle Roháčové další důležitou podmínkou pro masové šíření.

Před přehnanými obavami varuje také ředitel české pobočky Lékařů bez hranic Pavel Gruber. „V dnešním globalizovaném světě může velmi snadno dojít k tomu, že by někdo infikovaný odcestoval do Evropy. Nicméně pokud my víme a kam naše poznatky sahají, ten virus potřebuje teplé prostředí. V Evropě by se rozhodně neměl šířit tak rychle a neměl by tady tak snadno přežívat,“ tvrdí lékař.

Na rozdíl od africké reality jsou navíc státy Evropy schopné zavést přísné karanténní podmínky při prvním podezření na výskyt eboly. Příkladem může být nedávné šíření koronaviru SARS. Onemocnění, které smrtelně napadá horní cesty dýchací, se od podzimu 2012 jednotlivě přenášelo napříč světem a nakazilo 30 lidí. Případy byly kromě Francie hlášeny ze Saúdské Arábie, Jordánska, Británie nebo Německa. Do května 2013 zemřelo 18 osob, z nich 11 v Saúdské Arábii. „Tehdy se udělala opravdu výrazná celosvětová mimořádná opatření a skutečně se té epidemii podařilo zabránit. Ale poměrně velká ostražitost je samozřejmě na místě i nyní,“ doplnila Roháčová.

Nakaženým mohou sami lékaři ulevit, ale ne je vyléčit

Proti ebole, podobně jako zmiňovanému koronaviru, zatím není znám účinný lék ani očkování. Lékaři tak nakaženému pacientovi musí pouze pomáhat od symptomů, zavodňovat a podporovat jeho imunitní systém. „Ta léčba je zaměřována na zástavu krvácení, podporou oběhu, zavodňování a tak dále. Ta komplexní léčba je velmi pečlivá, ale v řadě případů to stejně neodvrátí fatální dopad,“ dodává primářka z Nemocnice Na Bulovce.  

Strach z nemoci nicméně v posledních dnech přesto zavládl ve Spojených státech. Právě dva Američané se nakazili při pomoci v zasažených oblastech, proto USA své dobrovolníky ze západní Afriky už stahují. Kvůli podezření na kontakt se smrtícím virem byla také zavřena jedna americká ambulance. „Měli jsme podezření, že jeden z pacientů, který do ambulance přišel včera, mohl být přenašečem nemoci. Dotyčný zůstane v izolaci, dokud nebudeme mít víc informací,“ říká vedoucí oddělení prevence Katie Passaretti.

Ve Velké Británii se kvůli rychle se šířící epidemii sešel krizový štáb. Vláda vyzývá k ostražitosti. Ebola se už přenesla i do nejlidnatější africké země – Nigérie. Minulý pátek na letišti v Lagosu zkolaboval a zemřel liberijský úředník.

Podle čtvrtečních údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) stoupl v západní Africe počet obětí krvácivé horečky způsobené virem eboly na 729. Za pouhé čtyři dny zároveň přibylo 57 nově nakažených. Celkem WHO již eviduje 1 323 případů nakažení virem eboly a varuje před nedostatečným opatřením. Epidemie vypukla v únoru v Guineji a hlavně kvůli čilým přeshraničním stykům místního obyvatelstva se rozšířila i do Sierry Leone a Libérie. Vůbec poprvé se virus objevil v 70. letech v dnešním Kongu. Minulá vážná epidemie v roce 2000 postihla Ugandu, kde se nakazilo 425 lidí. Polovina z nich zemřela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, zraněno je 20 lidí

Nejméně dvacet lidí se zranilo při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informuje o tom španělský list La Vanguardia, podle něhož má pět lidí těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
před 14 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 42 mminutami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti. Podle Trumpa by měla OSN nadále fungovat.
17:18Aktualizovánopřed 55 mminutami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 2 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 3 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...