Policie v Londýně řeší desítky útoků nožem denně. Nejčastěji ve válkách gangů

3 minuty
Události ČT: Policie v Londýně řeší 40 útoků nožem denně
Zdroj: ČT24

V Anglii a Walesu rekordně přibývá útoků nožem. Loni tam vrazi ubodali 285 lidí, což je nejvíc od roku 1946. Největší podíl na tom má Londýn. Podle tamní policie je hlavní příčinou obchod s drogami a spory gangů, turisté se prý tolik bát nemusí. Útočníky neodrazuje ani to, že jejich zločin většinou zaznamenají kamery a na jejich dopadení bývá vypisovaná odměna.

V posledních dvou letech Scotland Yard řešil čtyřicet případů útoků nožem denně. V průměru každé čtyři dny je v Londýně někdo ubodán, a to převážně mimo turistické centrum.

Zločinci v roce 2018 celkem v Anglii a Walesu (kromě Manchesteru) spáchali téměř 40 tisíc trestných činů nožem. To je o dvě třetiny víc než v roce 2014, kdy skončil trend snižování množství těchto zločinů. Nemocnice loni přijaly na pět tisíc pobodaných lidí, 285 z nich zemřelo. To je nejvíc od roku 1946. Jeden obchodní řetězec dokonce přestal prodávat nože, píše Guardian.

BBC zmiňuje několik důvodů, jimiž experti vysvětlují tento nárůst. Patří mezi ně škrty v policejním rozpočtu a pokles počtu policistů o sedminu za osm let, nárůst násilí mezi gangy a drogovými dealery a prudký pokles policejních prohlídek.

Oproti roku 2009 policisté zastavují a prohledávají podezřelé lidi čtyřikrát méně často. Policii k tomu vedla mimo jiné současná premiérka Theresa Mayová, která byla v letech 2010 až 2016 ministryní vnitra.

Nudící se mládež

Pozůstalí vidí i další důvody. „Když jsme byly mladé, měly jsme mimoškolní kluby. Teď ale mladí nemají co dělat, na co se těšit. Co je pro ně nejjednodušší? Jít a spáchat zločin,“ řekla třeba Sandi Bogleová, jíž vrah nožem zabil třiadvacetiletého synovce jménem Bjorn.

Po dvou letech od činu policie zveřejnila video z vraždy. Na dopadení pachatelů je vypsaná odměna v přepočtu 600 tisíc korun. „Pro všechny rodiny, které prošly tím samým, žádáme jedinou věc. Chceme spravedlnost, aby se to zastavilo,“ prohlásila Bogleová.

Mezi letošní oběti patří například sedmnáctiletá Jodie, čtrnáctiletý Jaden, kterého ubodalo pět mužů, nebo šestadvacetiletý David Martinez.

Policie vyzývá veřejnost ke spolupráci. „Je třeba, aby za námi lidé chodili, pokud vědí, že někdo u sebe nosí nůž. Abychom ho zastavili předtím, než se dopustí zločinu,“ nabádá detektiv Scotland Yardu Andy Sheppard.

I když britská vláda slíbila dát 100 milionů liber na boj s tímto typem útoků, policie vzkazuje, že to je málo. Parlamentní opozice zase hořce srovnává tuto částku se čtyřmi miliardami liber vynaloženými na brexit. „Jsme odhodlaní pracovat na vládní úrovni i s celou společností na tom, abychom se vypořádali s pohromou, jíž je tato zločinnost, která stojí tolik mladých životů,“ reagovala premiérka Mayová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...