Němci protestovali proti vysokým cenám nájmů. V Berlíně chtějí dokonce vyvlastňovat byty velkých developerů

V ulicích Berlína demonstrovalo na 20 tisíc lidí proti rostoucím cenám nájmů. Podobné, i když výrazně menší protesty, se konaly i v Lipsku, Drážďanech nebo Frankfurtu nad Mohanem. V Berlíně navíc začala sbírat podpisy kontroverzní iniciativa, která požaduje vyvlastnění asi čtvrt milionu bytů, které patří velkým developerům. V německé metropoli došlo za posledních 10 let k prudkému nárůstu nájmů, ceny vystřelily o 90 procent.

„Chceme město, kde si všichni mohou dovolit bydlení,“ shrnul jeden z řečníků na Alexandrově náměstí. Do protestní akce se zapojilo celkem 280 organizací. Účastníci si přinesli plakáty s nápisy jako „Bydlení je lidské právo“, „Nájemci nejsou žádné citrony“ nebo „Srdce místo profitu“.

„Je potřeba změnit politiku, vytvořit na ni tlak,“ řekl k cílům protestu rodilý Berlíňan Klaus Laue. Situace, kdy nájmy v německé metropoli za deset let stouply o 90 procent, je podle něj nadále neúnosná. Podpořil proto svým podpisem iniciativu požadující za náhradu vyvlastnit všechny byty, které patří firmám vlastnícím v Berlíně více než 3000 bytů.  

Příznivci vyvlastnění potřebují 170 tisíc podpisů k vypsání referenda

Iniciativa, kterou podle některých průzkumů veřejného mínění podporuje více než polovina Berlíňanů, potřebuje 20 tisíc podpisů, aby se jí oficiálně začala zabývat radnice. Ve druhém kroku pak příznivci vyvlastnění budou potřebovat kolem 170 tisíc podpisů, aby mohlo být vypsáno referendum. To by se mělo uskutečnit v polovině příštího roku.

Mluvčí iniciativy Rousbeh Taheri připouští, že akce je radikální. „Ano, je to třídní boj, ale my jsme ho nezačali,“ říká a tvrdí, že jde jen o reakci na prudce rostoucí nájmy. „Došli jsme k tomu, že velké koncerny se nedají výrazně změnit, že je potřeba změnit majitele,“ poznamenává s tím, že dosavadní pokusy zlepšit situaci nezabraly.

Demonstrace proti růstu cen nájmů v Berlíně
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Radikální záměr, který právně staví na 15. článku německé ústavy, přivítala část politiků berlínské koalice sociální demokracie, Levice a Zelených. Tvrdě ho ale kritizují zástupci byznysu, někteří odborníci i většina opozičních politiků, kteří hovoří o nebezpečném pokusu, jenž ohrožuje základy tržního hospodářství a může odstrašit řadu potenciálních investorů. O tom, že by záměr v případě úspěchu v referendu politici přetavili ve skutečnost, i proto řada lidí pochybuje.

Jiné cesty: Posílení výstavby nových bytů či zastropování nájmů

Petici žádající vyvlastňování tvrdě kritizuje napříkald šéf parlamentní frakce Kresťanskosociální unie (CSU) Alexander Dobrindt. Sice je podle něj nutné, aby se otázka bydlení stala tématem, němelo by se na ni ale odpovídat socialistickým způsobem. Řešení vidí zejména v posílení výstavby nových bytů.

Také šéfka sociální demokracie (SPD) Andrea Nahlesová odmítá vyvlastňování jako cestu ze současné krize. V rozhovoru pro deník Bild řekla, že chápe hněv na společnosti vlastnící byty, které se snaží ze svých nájemníků „vytřískat každý cent“. Místo vyvlasťňování, které by trvalo roky, však SPD navrhuje pro příštích pět let zastropovat ceny nájmů.

Nahrávám video

Naopak šéf Svobodné demokratické strany (FDP) Christian Lindner nemá pro demonstranty pochopení. „Drtivá většina pronajímatelů jedná spravedlivě a často ani nevyužívá možnosti nárůstu nájemného, které jim dává zákon,“ uvedl Linder a vyzval občany, aby místo majitelů nemovitostí demonstrovali proti politikům, kteří nesou za současnou situaci v bytové oblasti zodpovědnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy opět rozjely vlaky

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy, které v úterý večer způsobila porucha rádiového spojení, opět rozjely první vlaky Deutsche Bahn (DB). Ve středu po půlnoci o tom informovala agentura DPA. Soupravy s cestujícími mnohdy zůstávaly na nádražích.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Senát USA podpořil rezoluci o ukončení války s Íránem, Trumpovi navzdory

Senát Spojených států, v němž mají většinu republikáni, v úterý podpořil legislativu o ukončení amerických úderů na Írán. Podle agentury Reuters ovšem není jasné, jak tato rezoluce ovlivní konflikt s Teheránem, jelikož se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží dojednat s islámskou republikou mírovou dohodu. Agentura AP v této souvislosti napsala, že zákonodárci sledují Trumpovy snahy o ukončení konfliktu, který zahájil, s obavami. Zároveň připomíná, že americká administrativa už k financování války potřebuje souhlas Kongresu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu v rakouských Alpách zahynul český horolezec

Jednadvacetiletý muž z Česka zahynul po pádu na hoře Grosses Wiesbachhorn v rakouském pohoří Vysoké Taury. Informovala o tom agentura APA s odvoláním na sdělení horské služby v Kaprunu. Podle ní Čech patrně uklouzl při přechodu sněhového pole, jeho spolulezec v pořádku sestoupil.
před 3 hhodinami

Železniční most přes Severokrymský kanál už neexistuje, tvrdí Ukrajinci

Ukrajinské Síly speciálních operací (SSO) v úterý oznámily zničení železničního mostu přes Severokrymský kanál, který označily za strategickou vojenskou a logistickou tepnu ruských invazních sil. Ukrajinské ministerstvo obrany mezitím informovalo o útocích na sklad ropy v kerčské tepelné elektrárně nebo distribuční stanici plynu v Simferopolu. Všechna tato místa se nacházejí na Moskvou anektovaném poloostrově Krym.
před 4 hhodinami

Magyar oznámil znovuoživení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny

Premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska se shodli na posílení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny (V4), oznámil maďarský premiér Péter Magyar po schůzce se svými protějšky Andrejem Babišem (ANO), Donaldem Tuskem a Robertem Ficem (Smer) na zámku v Gödöllő u Budapešti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPo útocích ruských dronů zůstávají v Chersonu trosky budov

Rusko nadále útočí na Ukrajinu nejčastěji drony. Jen na město Cherson jich na začátku června mířilo přes pět a půl tisíce. Od července tam bude platit povinná evakuace rodin s dětmi z nejnebezpečnějších čtvrtí. Právě jedna z nejohroženějších je u řeky Dněpr, která Cherson dělí od ruských pozic. Ruské údery tam na začátku měsíce zničily celý obytný dům. Trosky zasažených budov pak končí na nedaleké skládce, auta je tam vyvážejí i třikrát denně. Teď je tam jedenáct tisíc tun trosek. Většinu tvoří soukromé domy.
před 5 hhodinami

Krym je bez benzinu a zavádí nucené odstávky elektřiny

Energetická krize na Krymu pokračuje. Poté, co okupační správa zcela zakázala prodej pohonných hmot všem kromě úřadů, zavádí na poloostrově i plánované odstávky dodávek elektřiny. Přerušení provozu na Kerčském mostě uvěznilo v jedné z kolon tisíc aut. Turisté ruší rezervace a ti, kteří na Krymu už jsou, řeší, jak se z něj dostat. Prodej paliv na příděl zavádějí i některé regiony v Rusku.
před 8 hhodinami

V Turecku a Německu zasahovala policie proti podezřelým s vazbami na islamisty

Bezpečnostní složky v turecké metropoli Ankaře v úterý, dva týdny před summitem NATO, provedly rozsáhlé razie a zadržely více než 200 lidí podezřelých z napojení na extremistické skupiny, včetně teroristické sítě Islámský stát (IS). Podle některých médií jsou mezi nimi také politici či aktivisté, což vyvolává obavy ze svévolného zadržování, píše AP. Summitu se 7. a 8. července zúčastní zástupci všech 32 členských států Aliance, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podobný zásah provedla ve stejný den také německá policie.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...