Němci protestovali proti vysokým cenám nájmů. V Berlíně chtějí dokonce vyvlastňovat byty velkých developerů

V ulicích Berlína demonstrovalo na 20 tisíc lidí proti rostoucím cenám nájmů. Podobné, i když výrazně menší protesty, se konaly i v Lipsku, Drážďanech nebo Frankfurtu nad Mohanem. V Berlíně navíc začala sbírat podpisy kontroverzní iniciativa, která požaduje vyvlastnění asi čtvrt milionu bytů, které patří velkým developerům. V německé metropoli došlo za posledních 10 let k prudkému nárůstu nájmů, ceny vystřelily o 90 procent.

„Chceme město, kde si všichni mohou dovolit bydlení,“ shrnul jeden z řečníků na Alexandrově náměstí. Do protestní akce se zapojilo celkem 280 organizací. Účastníci si přinesli plakáty s nápisy jako „Bydlení je lidské právo“, „Nájemci nejsou žádné citrony“ nebo „Srdce místo profitu“.

„Je potřeba změnit politiku, vytvořit na ni tlak,“ řekl k cílům protestu rodilý Berlíňan Klaus Laue. Situace, kdy nájmy v německé metropoli za deset let stouply o 90 procent, je podle něj nadále neúnosná. Podpořil proto svým podpisem iniciativu požadující za náhradu vyvlastnit všechny byty, které patří firmám vlastnícím v Berlíně více než 3000 bytů.  

Příznivci vyvlastnění potřebují 170 tisíc podpisů k vypsání referenda

Iniciativa, kterou podle některých průzkumů veřejného mínění podporuje více než polovina Berlíňanů, potřebuje 20 tisíc podpisů, aby se jí oficiálně začala zabývat radnice. Ve druhém kroku pak příznivci vyvlastnění budou potřebovat kolem 170 tisíc podpisů, aby mohlo být vypsáno referendum. To by se mělo uskutečnit v polovině příštího roku.

Mluvčí iniciativy Rousbeh Taheri připouští, že akce je radikální. „Ano, je to třídní boj, ale my jsme ho nezačali,“ říká a tvrdí, že jde jen o reakci na prudce rostoucí nájmy. „Došli jsme k tomu, že velké koncerny se nedají výrazně změnit, že je potřeba změnit majitele,“ poznamenává s tím, že dosavadní pokusy zlepšit situaci nezabraly.

Demonstrace proti růstu cen nájmů v Berlíně
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Radikální záměr, který právně staví na 15. článku německé ústavy, přivítala část politiků berlínské koalice sociální demokracie, Levice a Zelených. Tvrdě ho ale kritizují zástupci byznysu, někteří odborníci i většina opozičních politiků, kteří hovoří o nebezpečném pokusu, jenž ohrožuje základy tržního hospodářství a může odstrašit řadu potenciálních investorů. O tom, že by záměr v případě úspěchu v referendu politici přetavili ve skutečnost, i proto řada lidí pochybuje.

Jiné cesty: Posílení výstavby nových bytů či zastropování nájmů

Petici žádající vyvlastňování tvrdě kritizuje napříkald šéf parlamentní frakce Kresťanskosociální unie (CSU) Alexander Dobrindt. Sice je podle něj nutné, aby se otázka bydlení stala tématem, němelo by se na ni ale odpovídat socialistickým způsobem. Řešení vidí zejména v posílení výstavby nových bytů.

Také šéfka sociální demokracie (SPD) Andrea Nahlesová odmítá vyvlastňování jako cestu ze současné krize. V rozhovoru pro deník Bild řekla, že chápe hněv na společnosti vlastnící byty, které se snaží ze svých nájemníků „vytřískat každý cent“. Místo vyvlasťňování, které by trvalo roky, však SPD navrhuje pro příštích pět let zastropovat ceny nájmů.

3 minuty
Události: V Berlíně chybí sto tisíc bytů, ceny nájemného raketově rostou
Zdroj: ČT24

Naopak šéf Svobodné demokratické strany (FDP) Christian Lindner nemá pro demonstranty pochopení. „Drtivá většina pronajímatelů jedná spravedlivě a často ani nevyužívá možnosti nárůstu nájemného, které jim dává zákon,“ uvedl Linder a vyzval občany, aby místo majitelů nemovitostí demonstrovali proti politikům, kteří nesou za současnou situaci v bytové oblasti zodpovědnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 6 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 1 hhodinou

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami

Ruští pohraničníci krátce vnikli do Estonska

Tři ruští pohraničníci ve středu nelegálně překročili hranici do sousedního Estonska, kde pobývali asi dvacet minut, než se vrátili do Ruské federace. Serveru Delfi to řekl estonský ministr vnitra Igor Taro. Estonsko je členem Evropské unie i NATO.
před 4 hhodinami
Načítání...