V Madridu začal „proces století“. Katalánským politikům hrozí za vzpouru až 25 let vězení

Nahrávám video

V Madridu začal proces s dvanácti bývalými členy vedení Katalánska. Jsou obžalováni kvůli schválení zákonů regionálním parlamentem, které měly odporovat španělské ústavě, i za uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska 1. října 2017. Před soudem stojí i kvůli rezoluci o vyhlášení nezávislosti, kterou téhož roku koncem října přijal katalánský parlament. Proces doprovázejí přisná bezpečností opatření, před soudní budovou se shromáždili příznivci i odpůrci katalánské nezávislosti. V Katalánsku se konaly demonstrace separatistů.

Soud začal jednat v 10:00 našeho času a neočekává se, že před ním v úterý obžalovaní promluví; zahájení procesu je vyhrazeno procedurálním záležitostem. Na místo před devátou hodinou dorazil katalánský premiér Quim Torra, který už dříve vyzval k osvobození obžalovaných. Na bezpečnost v okolí soudní budovy v centru Madridu dohlíží na 200 policistů.

Vstupu do budovy se domáhá stovka studentů práv a příznivců krajně pravicové strany Vox. Do soudní síně se vejde jen asi sto lidí, z toho 24 míst je rezervováno pro rodiny obžalovaných. Novinářů se do sálu dostane 20 a budou se po dni střídat. Asi padesát míst je vyhrazeno veřejnosti, dovnitř se dostanou ti, kteří se každý den co nejdříve postaví do fronty. 

Nahrávám video

Dva policejní vozy převážející sedm obžalovaných mužů vyrazily z věznice Soto del Real, která se nachází 40 kilometrů severně od hlavního města, za úsvitu. Před soudní budovou je vítali jejich příznivci, ale i odpůrci katalánské nezávislosti. Ti na ně křičeli „pučisté“ nebo „Ať žije Španělsko!“.

Dvojici žen – Carme Forcadellovou a Dolors Bassaovou – převezli z ženské věznice Alcalá-Meco na východ od Madridu, napsal list El Mundo. Další tři obvinění jsou souzeni na svobodě.

„Nastal čas pravdy“

Po návratu do věznice budou mít obžalovaní přístup k počítači bez připojení k internetu, aby mohli prostudovat dokumenty spojené s procesem, napsal deník El Mundo.

Bývalý šéf separatistické organizace Jordi Sánchez, jemuž hrozí za vzpouru 17 let, označil na
Twitteru proces za politický. „Nastal čas pravdy. Jsme připraveni a přišli jsme sem s hlavou vztyčenou a pevní a odhodlaní,“ komentovala začátek procesu bývalá šéfka katalánského parlamentu Forcadellová, jíž hrozí také 17 let vězení.

Proces se netýká Puigdemonta

Původně mělo před nejvyšším soudem v Madridu stanout 18 obžalovaných. Na sklonku minulého roku ale nejvyšší soud kauzu rozdělil na dvě části a šest katalánských politiků, kteří jsou obžalováni jen z ignorování zákonů, bude souzeno katalánským nejvyšším soudem v Barceloně.

Devět z obžalovaných je už řadu měsíců ve vazbě, tři jsou souzeni na svobodě. Devíti hrozí za vzpouru 16 až 25 let vězení, některým pak pokuta za zpronevěru. Proces se netýká katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta, který od svého útěku v říjnu 2017 žije v Belgii a má být souzen v odděleném procesu.

Kritici: Jde o politický proces a hrozí porušení lidských práv

Zastánci souzených označují katalánské politiky za politické vězně a stejně tak mají za politický i vlastní proces. „Svět se dívá na Madrid. Nechtějí vést proces, ale odsoudit na základě politických důvodů,“ prohlásil jeden z právních zástupců Olivier Peter. 

„Svoboda projevu a shromažďování, právo na protest a manifestace jsou jen některá z práv, která byla v této kauze porušena,“ uvedl obhájce Andreu Van den Eynde. Vláda toto nařčení odmítá. Tvrdí, že obžalovaní porušili zákon a soudci postupují v mezích právního řádu.

Katalánští separatisté vyzvali Katalánce, aby na protest v poledne přerušili práci a večer přišli na demonstraci v Barceloně. Další velký protest se má konat v sobotu a na příští středu je naplánována generální stávka. Za spravedlivý verdikt budeme považovat pouze zproštění obžaloby, řekl Puigdemont v Berlíně, kam přijel představit dokument společnosti Netflix nazvaný Dvě Katalánska.

Podle nevládní organizace Mezinárodní výbor právníků (ICJ) se sídlem v Ženevě hrozí v procesu omezení lidských práv a kauza by se mohla stát precedentem. „U obecně definovaných trestných činů podněcování ke vzpouře a vzpoura hrozí porušení zásady legality a svévolné zasahování do lidských práv,“ uvedla ICJ.

Na „proces století“ se akreditovalo přes šest set novinářů

Proces s katalánskými politiky je mediálně nejsledovanější kauzou v zemi za 12 let, od soudu kvůli atentátům z 11. března 2004 na madridské vlaky. Na nynější jednání soudu, které místní média nazývají „procesem století“, se akreditovalo více než 600 novinářů, včetně padesátky zahraničních. Většina jich přijela z Evropy, jsou ale mezi nimi i reportéři z Číny nebo USA.

Katalánští politici jsou obžalováni v souvislosti s událostmi z roku 2017 – kvůli schválení zákonů regionálním parlamentem, které měly odporovat španělské ústavě, kvůli uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska i přes verdikty ústavního soudu a kvůli rezoluci o vyhlášení nezávislosti, kterou přijal předloni katalánský parlament.

Po přijetí této rezoluce v říjnu 2017 rozpustila bývalá španělská vláda pravicového premiéra Mariana Rajoye se souhlasem horní komory španělského parlamentu katalánský parlament a sesadila tamní regionální vládu. Její odvolané členy, bývalé vedení katalánského parlamentu a dva aktivisty pak španělská prokuratura obžalovala.

Proces začíná den předtím, než bude dolní komora španělského parlamentu hlasovat o rozpočtu na rok 2019. Menšinový kabinet socialistického premiéra Pedra Sáncheze se potýká s problémy, aby pro podporu rozpočtu získal většinu. Je odkázán na hlasy menších stran, včetně katalánských separatistů, kteří uvedli, že budou proti. Spekuluje se o tom, že pokud návrh rozpočtu parlamentem neprojde, Sánchez vypíše předčasné volby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Memorandum s Íránem se z velké části podařilo dojednat, tvrdí Trump

Memorandum o porozumění týkající se mírové dohody s Íránem se z velké části podařilo dojednat, uvedl v sobotu pozdě večer na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Nyní se podle něj vyjednává o detailech, které mají být brzy oznámeny. Hormuzský průliv bude otevřen, slíbil. Íránská agentura Fars však Trumpovo prohlášení o téměř dokončené dohodě zahrnující znovuotevření průlivu označila za „neúplné a neodpovídající realitě“. Podle ní má průliv zůstat pod správou Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 5 hhodinami

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu. Zasáhl i dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s teroristickým hnutím Hizballáh. V sobotu Izrael bombardoval obytnou budovu v jiholibanonském okrese Nabatíja a zabil sedmiletého chlapce a několik členů rodiny zranil, uvedl deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Ve stejnojmenném městě zasáhl vojenskou základnu a zranil libanonského vojáka, sdělila libanonská armáda.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ben Gvir po aféře s ponižováním aktivistů nesmí do Francie

Francie zakázala na své území vstup izraelskému ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi kvůli videu, kde se vysmívá zadrženým aktivistům z humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Počínání izraelských sil i chování samotného Ben Gvira označilo několik evropských zemí za nepřijatelné, ohavné či nelidské. Rostoucí počet členských států EU požaduje sankce.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Při explozi v čínském dole zemřelo přes osmdesát lidí

Přes osmdesát lidí přišlo o život při pátečním výbuchu plynu v uhelném dole na severovýchodě Číny, informovaly v sobotu tiskové agentury. Dvě osoby se stále pohřešují. Jde o nejhorší důlní neštěstí v Číně za sedmnáct let, napsala agentura AFP, podle které Peking přislíbil přísně potrestat viníky.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajina hlásí mrtvé, počet obětí roste i v okupovaném Starobilsku

Nejméně tři lidé zemřeli a pět utrpělo zranění při ruských útocích na Charkovskou oblast během uplynulého dne, informoval v sobotu náčelník správy tohoto regionu na východě Ukrajiny Oleh Syněhubov. V Chersonu ruské drony zabily 64letou ženu a zranily 62letého muže, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Počet obětí pátečního útoku na internát v okupovaném Starobilsku stoupl na osmnáct, tvrdí ruské úřady. Nejméně jeden člověk zahynul a dalších osm utrpělo zranění při útoku ruského dronu na pohřební průvod v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, informoval náčelník regionální správy Oleh Hryhorov.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 12 hhodinami
Načítání...