Léky, pomoc disidentům i výuka demokracie. Češi poslali Venezuele přes dva miliony korun

Více než dva miliony korun věnovali od roku 2014 Češi neziskovým organizacím ve Venezuele prostřednictvím Klubu přátel Člověka v tísni. Pomáhají třeba politickým vězňům, novinářům nebo lidem bez přístupu k lékům. Další venezuelské organizace svoje projekty do programu podpory přihlašují právě teď. První peníze tam Člověk v tísni pošle koncem února. Zemi zmítané v politické i ekonomické krizi je připravena humanitárně pomoci i česká vláda. Venezuela ale o pomoc dosud nepožádala.

Jako první získala podporu skupina právníků, kteří hájí politické vězně. V zemi, kde se většina médií nachází pod vládní kontrolou, šla část prostředků také na venezuelské rádio Humano Derecho, které zpočátku vysílalo jen několikrát týdně a v průběhu čtyř let vyrostlo v plnohodnotné nezávislé médium.

Organizace podpořila mimo jiné také umění mladých lidí v chudých městských čtvrtích, kteří přemalovávali propagandistické nápisy na zdech města. Školí i nevládní organizace v metodice a efektivitě práce.

Venezuela se dlouhodobě potýká s nedostatkem základních potravin, produktů jako toaletní papír nebo třeba i léků.

„V roce 2018 jsme se zapojili také do projektu ‚Za hudbu léky‘ (Música por Medicinas), který už se začátkem krize vyzýval ke vzájemné solidaritě a motivoval lidi, aby na společná setkání přinesli léky a staré hudební kazety a CD. Ti, kteří je nejvíce potřebovali, si je díky tomu mohli odnést výměnou za přinesenou hudbu,“ shrnuje mluvčí z Centra pro lidská práva a demokracii Člověka v tísni Zuzana Gruberová.

Z celkové roční sumy příspěvků Klubu přátel Člověka v tísni, která putuje do různých zemí světa, jde polovina na humanitární pomoc, čtvrtina na zajištění zázemí a další čtvrtina na obranu lidských práv. Právě na ni doputovalo do Venezuely loni víc než 390 tisíc korun. Nejvíc pak v roce 2015 – téměř 500 tisíc korun.

  • 2014: 296 621 korun
  • 2015: 495 204 korun
  • 2016: 431 026 korun
  • 2017: 490 683 korun
  • 2018: 390 600 korun
  • celkem: 2 104 134 korun

„Peníze z Klubu přátel poskytujeme organizacím přímo ve Venezuele, které samy nejlépe znají lokální potřeby a mají možnost nás o finanční příspěvky požádat. Vybíráme je na základě toho, jak udržitelné a účinné jejich projekty jsou. Podporujeme předně ty, které mohou i za málo peněz mít v zemi opravdu velký dopad,“ popisuje Gruberová.

To je i případ projektu „Jsou to političtí vězni, my také“ nevládní organizace La Vida De Nos. „Člověk v tísni je první mezinárodní organizací, která v nás vložila důvěru, a to v době, kdy byl projekt ještě ve svých počátcích,“ říká Albor Rodríguezová, jedna z koordinátorek tohoto projektu.

„Jde o spolupráci opakovanou – Člověk v tísni nám podpořil už tři projekty. Prvním z nich byl on-line cyklus zachycující osudy 8 politických vězňů ve Venezuele. Sklidil velký úspěch – dostal se dokonce mezi finalisty prestižní novinářské mezinárodní ceny Gabriela Garcíi Márqueze 2018. To by bez podpory Člověka v tísni nebylo nikdy možné,“ dodává Rodríguezová.

Člověk v tísni působí ve Venezuele od roku 2014, kdy se situace v jihoamerické zemi začala výrazně zhoršovat. Tehdy se na organizaci obrátila místní sdružení i jednotlivci s prosbou o pomoc.

„Řada významných mezinárodních hráčů se v té době začala ze země stahovat a my jsme měli v regionu dlouholetou zkušenost především z práce na Kubě. Ve Venezuele se čím dál tím výrazněji zužoval prostor pro fungování občanské společnosti, pro svobodná média, pro nezávislé projekty,“ vysvětluje Gruberová.

Vedle dárců přispívá EU i česká vláda

Od loňska Člověk v tísni podporuje i venezuelské univerzity, a to prostřednictvím grantu EU na podporu míru a stability. Jeho zatím vůbec největší projekt ve Venezuele, na který Evropská unie vyčlenila 740 tisíc eur (přes 19 milionů korun), poběží do konce roku 2020.

Organizace ale projekt dofinancuje i z jiných zdrojů. Loni ho téměř milionem podpořila česká vláda. Cílem projektu je podpora vzdělávání v oblasti lidských práv a jejich zapojování do komunitních aktivit.

„Pořádáme spolu s partnerskými organizacemi ve Venezuele několik akademických kurzů zaměřených na mírové řešení konfliktů a zároveň umožňujeme studentům a studentkám řadu setkání a společných debat se zástupci občanské společnosti a aktivisty,“ shrnuje Gruberová.

Praha nabízí přímou humanitární pomoc

Česko je kromě toho ochotné poskytnout také přímou humanitární pomoc v případě, že by o to Venezuela nebo další země v regionu oficiálně požádaly. K tomu ale dosud nedošlo.

„Pokud jde o humanitární pomoc poskytovanou z humanitárního rozpočtu ministerstva zahraničních věcí, jsme schopni i připraveni poskytnout pomoc Venezuele či na podporu venezuelských uprchlíků v regionu, pokud některá z postižených zemí o ni požádá a pokud najdeme hodnověrný způsob, jak pomoc dostat k těm, kdo ji potřebují,“ uvedla Hana Volná z Odboru rozvojové spolupráce ministerstva zahraničních věcí (MZV).

„Zatím nejen Venezuela, ale ani žádná ze sousedních zemí, jež čelí přílivu uprchlíků z Venezuely, o humanitární pomoc nepožádaly. Česká vláda, z podnětu MZV, se tak prozatím soustředí zejména na podporu postižených krajanů, včetně možnosti jejich přesídlení,“ dodala Volná.

Na další projekty pošle Člověk v tísni peníze koncem února. „Máme teď vypsanou další výzvu na takzvané mikrogranty na rok 2019 a podle toho, jaké projekty se nám přihlásí a jaké bude smysluplné podpořit, budeme alokovat další peníze na tento rok,“ říká Gruberová.

Dárce vyzývá i dokumentární film

Problematiku kolapsu zdravotnictví a nedostatku léků ve Venezuele zachytí na letošním festivalu dokumentárních filmů Jeden svět snímek Vše v pořádku (Está Todo Bien). „Pokud se nám podaří sehnat partnery, dokument následně uvedeme také na festivalu Jeden svět v Bruselu (23.–30. 4.),“ říká Gruberová.

„Promítání dokumentů o lidských právech v Bruselu nám umožňuje oslovit publikum z řad zaměstnanců a poslanců Evropského parlamentu a zástupců důležitých mezinárodních organizací, kteří poté mohou v konkrétní zemi dále pomáhat. Do Bruselu s námi jezdí také obránci lidských práv ze zemí, v nichž pracujeme – jako je například Venezuela –, kterým dáváme prostor sdílet s tvůrci evropských zahraničních politik svůj příběh,“ uzavřela. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kanadskému pasažérovi výletní lodi vyšel pozitivní test na hantavirus

Jednomu kanadskému pasažérovi výletní lodi MV Hondius vyšel pozitivní test na hantavirus, uvedly úřady. Podle serveru BBC bylo na plavidle spojovaném s několika případy nákazy tímto virem celkem šest Kanaďanů. Agentura Reuters uvedla, že nakažená osoba během převozu do izolace nepřišla do kontaktu s veřejností.
před 1 hhodinou

V italské Modeně najel řidič do skupiny lidí, několik jich zranil

V italském městě Modena v sobotu odpoledne najel řidič autem do skupinky lidí a pak se snažil utéct. Osm lidí zranil, z toho čtyři vážně. Řidič, který byl po činu zatčen, je Ital marockého původu a trpí psychickými problémy, kvůli nimž se léčil na psychiatrii, informovala média.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Desítky tisíc lidí se sešly na dvou protichůdných protestech v Londýně

Desítky tisíc lidí se v sobotu v Londýně zúčastnily dvou demonstrací, při nichž se policie obávala střetů dvou protichůdných táborů. Policie ale obě manifestace oddělila, akce se tedy obešly bez větších incidentů. Na bezpečnost dohlíželo více než čtyři tisíce policistů. Podle londýnské policie šlo o jednu z jejích nejvýznamnějších operací za poslední roky, napsal server BBC.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoHistorik Snyder se v Lucerně zamýšlel nad demokracií a autoritářstvím

Americký historik Timothy Snyder v rámci festivalu Svět knihy hovořil v pražské Lucerně. Zamýšlel se nad vztahem mezi Evropou, Amerikou a Ukrajinou a reflektoval současné dění z perspektivy křehké rovnováhy mezi demokracií a autoritářstvím.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Uhynulá velryba u dánského ostrova je Timmy, potvrdily úřady

Uhynulá velryba, kterou vyplavilo moře u dánského ostrova Anholt, je keporkak přezdívaný Timmy. Předtím několikrát uvázl na mělčině Baltského moře u německého pobřeží. Na těle kytovce se našlo sledovací zařízení, které na něj bylo předtím připevněno. Podle agentury DPA o tom informovaly ministerstvo životního prostředí severoněmecké spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko a dánský úřad pro životní prostředí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
před 12 hhodinami

Šéf ozbrojeného křídla Hamásu je mrtev, uvádí představitel hnutí i izraelská armáda

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle představitelů židovského státu posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí. Podle palestinských zdravotníků při tomto útoku zahynulo nejméně sedm lidí včetně ženy a dítěte, a nejméně padesát dalších osob bylo zraněno.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Izrael navzdory prodlouženému příměří udeřil na jihu Libanonu

Izrael nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory příměří prodlouženému jen o den dříve provedl v oblasti údery. Armáda židovského státu podle agentury AFP prohlásila, že cílila na infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Reuters v noci informoval o útoku na centrum civilní obrany, který zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky, dalších 22 osob utrpělo zranění. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o dalších 45 dní.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...