Léky, pomoc disidentům i výuka demokracie. Češi poslali Venezuele přes dva miliony korun

Více než dva miliony korun věnovali od roku 2014 Češi neziskovým organizacím ve Venezuele prostřednictvím Klubu přátel Člověka v tísni. Pomáhají třeba politickým vězňům, novinářům nebo lidem bez přístupu k lékům. Další venezuelské organizace svoje projekty do programu podpory přihlašují právě teď. První peníze tam Člověk v tísni pošle koncem února. Zemi zmítané v politické i ekonomické krizi je připravena humanitárně pomoci i česká vláda. Venezuela ale o pomoc dosud nepožádala.

Jako první získala podporu skupina právníků, kteří hájí politické vězně. V zemi, kde se většina médií nachází pod vládní kontrolou, šla část prostředků také na venezuelské rádio Humano Derecho, které zpočátku vysílalo jen několikrát týdně a v průběhu čtyř let vyrostlo v plnohodnotné nezávislé médium.

Organizace podpořila mimo jiné také umění mladých lidí v chudých městských čtvrtích, kteří přemalovávali propagandistické nápisy na zdech města. Školí i nevládní organizace v metodice a efektivitě práce.

Venezuela se dlouhodobě potýká s nedostatkem základních potravin, produktů jako toaletní papír nebo třeba i léků.

„V roce 2018 jsme se zapojili také do projektu ‚Za hudbu léky‘ (Música por Medicinas), který už se začátkem krize vyzýval ke vzájemné solidaritě a motivoval lidi, aby na společná setkání přinesli léky a staré hudební kazety a CD. Ti, kteří je nejvíce potřebovali, si je díky tomu mohli odnést výměnou za přinesenou hudbu,“ shrnuje mluvčí z Centra pro lidská práva a demokracii Člověka v tísni Zuzana Gruberová.

Z celkové roční sumy příspěvků Klubu přátel Člověka v tísni, která putuje do různých zemí světa, jde polovina na humanitární pomoc, čtvrtina na zajištění zázemí a další čtvrtina na obranu lidských práv. Právě na ni doputovalo do Venezuely loni víc než 390 tisíc korun. Nejvíc pak v roce 2015 – téměř 500 tisíc korun.

  • 2014: 296 621 korun
  • 2015: 495 204 korun
  • 2016: 431 026 korun
  • 2017: 490 683 korun
  • 2018: 390 600 korun
  • celkem: 2 104 134 korun

„Peníze z Klubu přátel poskytujeme organizacím přímo ve Venezuele, které samy nejlépe znají lokální potřeby a mají možnost nás o finanční příspěvky požádat. Vybíráme je na základě toho, jak udržitelné a účinné jejich projekty jsou. Podporujeme předně ty, které mohou i za málo peněz mít v zemi opravdu velký dopad,“ popisuje Gruberová.

To je i případ projektu „Jsou to političtí vězni, my také“ nevládní organizace La Vida De Nos. „Člověk v tísni je první mezinárodní organizací, která v nás vložila důvěru, a to v době, kdy byl projekt ještě ve svých počátcích,“ říká Albor Rodríguezová, jedna z koordinátorek tohoto projektu.

„Jde o spolupráci opakovanou – Člověk v tísni nám podpořil už tři projekty. Prvním z nich byl on-line cyklus zachycující osudy 8 politických vězňů ve Venezuele. Sklidil velký úspěch – dostal se dokonce mezi finalisty prestižní novinářské mezinárodní ceny Gabriela Garcíi Márqueze 2018. To by bez podpory Člověka v tísni nebylo nikdy možné,“ dodává Rodríguezová.

Člověk v tísni působí ve Venezuele od roku 2014, kdy se situace v jihoamerické zemi začala výrazně zhoršovat. Tehdy se na organizaci obrátila místní sdružení i jednotlivci s prosbou o pomoc.

„Řada významných mezinárodních hráčů se v té době začala ze země stahovat a my jsme měli v regionu dlouholetou zkušenost především z práce na Kubě. Ve Venezuele se čím dál tím výrazněji zužoval prostor pro fungování občanské společnosti, pro svobodná média, pro nezávislé projekty,“ vysvětluje Gruberová.

Vedle dárců přispívá EU i česká vláda

Od loňska Člověk v tísni podporuje i venezuelské univerzity, a to prostřednictvím grantu EU na podporu míru a stability. Jeho zatím vůbec největší projekt ve Venezuele, na který Evropská unie vyčlenila 740 tisíc eur (přes 19 milionů korun), poběží do konce roku 2020.

Organizace ale projekt dofinancuje i z jiných zdrojů. Loni ho téměř milionem podpořila česká vláda. Cílem projektu je podpora vzdělávání v oblasti lidských práv a jejich zapojování do komunitních aktivit.

„Pořádáme spolu s partnerskými organizacemi ve Venezuele několik akademických kurzů zaměřených na mírové řešení konfliktů a zároveň umožňujeme studentům a studentkám řadu setkání a společných debat se zástupci občanské společnosti a aktivisty,“ shrnuje Gruberová.

Praha nabízí přímou humanitární pomoc

Česko je kromě toho ochotné poskytnout také přímou humanitární pomoc v případě, že by o to Venezuela nebo další země v regionu oficiálně požádaly. K tomu ale dosud nedošlo.

„Pokud jde o humanitární pomoc poskytovanou z humanitárního rozpočtu ministerstva zahraničních věcí, jsme schopni i připraveni poskytnout pomoc Venezuele či na podporu venezuelských uprchlíků v regionu, pokud některá z postižených zemí o ni požádá a pokud najdeme hodnověrný způsob, jak pomoc dostat k těm, kdo ji potřebují,“ uvedla Hana Volná z Odboru rozvojové spolupráce ministerstva zahraničních věcí (MZV).

„Zatím nejen Venezuela, ale ani žádná ze sousedních zemí, jež čelí přílivu uprchlíků z Venezuely, o humanitární pomoc nepožádaly. Česká vláda, z podnětu MZV, se tak prozatím soustředí zejména na podporu postižených krajanů, včetně možnosti jejich přesídlení,“ dodala Volná.

Na další projekty pošle Člověk v tísni peníze koncem února. „Máme teď vypsanou další výzvu na takzvané mikrogranty na rok 2019 a podle toho, jaké projekty se nám přihlásí a jaké bude smysluplné podpořit, budeme alokovat další peníze na tento rok,“ říká Gruberová.

Dárce vyzývá i dokumentární film

Problematiku kolapsu zdravotnictví a nedostatku léků ve Venezuele zachytí na letošním festivalu dokumentárních filmů Jeden svět snímek Vše v pořádku (Está Todo Bien). „Pokud se nám podaří sehnat partnery, dokument následně uvedeme také na festivalu Jeden svět v Bruselu (23.–30. 4.),“ říká Gruberová.

„Promítání dokumentů o lidských právech v Bruselu nám umožňuje oslovit publikum z řad zaměstnanců a poslanců Evropského parlamentu a zástupců důležitých mezinárodních organizací, kteří poté mohou v konkrétní zemi dále pomáhat. Do Bruselu s námi jezdí také obránci lidských práv ze zemí, v nichž pracujeme – jako je například Venezuela –, kterým dáváme prostor sdílet s tvůrci evropských zahraničních politik svůj příběh,“ uzavřela. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela hlásí šest stovek mrtvých po zemětřesení, pohřešovaných může být na 50 tisíc

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 589, oznámila podle Reuters prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala také o 2980 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Stránka zřízená po tragédii eviduje na padesát tisíc nezvěstných. Americká armáda oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
04:25Aktualizovánopřed 7 mminutami

Ukrajina má během několika týdnů začít vyvážet zbraně

Ukrajinský ministr hospodářství Oleksij Sobolev uvedl, že Ukrajina dokončuje model pro otevření vývozu obranných produktů a že spuštění exportu je otázkou několika týdnů. Sobolev to řekl v pořadu Suspilne Studio.
před 47 mminutami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrost na padesát pět. Na Brněnsku se utopil chlapec. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 53 mminutami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Rusko tvrdí, že zneškodnilo 660 ukrajinských dronů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku války.
08:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 2 hhodinami

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 3 hhodinami

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika.
10:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 4 hhodinami
Načítání...