Léky, pomoc disidentům i výuka demokracie. Češi poslali Venezuele přes dva miliony korun

Více než dva miliony korun věnovali od roku 2014 Češi neziskovým organizacím ve Venezuele prostřednictvím Klubu přátel Člověka v tísni. Pomáhají třeba politickým vězňům, novinářům nebo lidem bez přístupu k lékům. Další venezuelské organizace svoje projekty do programu podpory přihlašují právě teď. První peníze tam Člověk v tísni pošle koncem února. Zemi zmítané v politické i ekonomické krizi je připravena humanitárně pomoci i česká vláda. Venezuela ale o pomoc dosud nepožádala.

Jako první získala podporu skupina právníků, kteří hájí politické vězně. V zemi, kde se většina médií nachází pod vládní kontrolou, šla část prostředků také na venezuelské rádio Humano Derecho, které zpočátku vysílalo jen několikrát týdně a v průběhu čtyř let vyrostlo v plnohodnotné nezávislé médium.

Organizace podpořila mimo jiné také umění mladých lidí v chudých městských čtvrtích, kteří přemalovávali propagandistické nápisy na zdech města. Školí i nevládní organizace v metodice a efektivitě práce.

Venezuela se dlouhodobě potýká s nedostatkem základních potravin, produktů jako toaletní papír nebo třeba i léků.

„V roce 2018 jsme se zapojili také do projektu ‚Za hudbu léky‘ (Música por Medicinas), který už se začátkem krize vyzýval ke vzájemné solidaritě a motivoval lidi, aby na společná setkání přinesli léky a staré hudební kazety a CD. Ti, kteří je nejvíce potřebovali, si je díky tomu mohli odnést výměnou za přinesenou hudbu,“ shrnuje mluvčí z Centra pro lidská práva a demokracii Člověka v tísni Zuzana Gruberová.

Z celkové roční sumy příspěvků Klubu přátel Člověka v tísni, která putuje do různých zemí světa, jde polovina na humanitární pomoc, čtvrtina na zajištění zázemí a další čtvrtina na obranu lidských práv. Právě na ni doputovalo do Venezuely loni víc než 390 tisíc korun. Nejvíc pak v roce 2015 – téměř 500 tisíc korun.

  • 2014: 296 621 korun
  • 2015: 495 204 korun
  • 2016: 431 026 korun
  • 2017: 490 683 korun
  • 2018: 390 600 korun
  • celkem: 2 104 134 korun

„Peníze z Klubu přátel poskytujeme organizacím přímo ve Venezuele, které samy nejlépe znají lokální potřeby a mají možnost nás o finanční příspěvky požádat. Vybíráme je na základě toho, jak udržitelné a účinné jejich projekty jsou. Podporujeme předně ty, které mohou i za málo peněz mít v zemi opravdu velký dopad,“ popisuje Gruberová.

To je i případ projektu „Jsou to političtí vězni, my také“ nevládní organizace La Vida De Nos. „Člověk v tísni je první mezinárodní organizací, která v nás vložila důvěru, a to v době, kdy byl projekt ještě ve svých počátcích,“ říká Albor Rodríguezová, jedna z koordinátorek tohoto projektu.

„Jde o spolupráci opakovanou – Člověk v tísni nám podpořil už tři projekty. Prvním z nich byl on-line cyklus zachycující osudy 8 politických vězňů ve Venezuele. Sklidil velký úspěch – dostal se dokonce mezi finalisty prestižní novinářské mezinárodní ceny Gabriela Garcíi Márqueze 2018. To by bez podpory Člověka v tísni nebylo nikdy možné,“ dodává Rodríguezová.

Člověk v tísni působí ve Venezuele od roku 2014, kdy se situace v jihoamerické zemi začala výrazně zhoršovat. Tehdy se na organizaci obrátila místní sdružení i jednotlivci s prosbou o pomoc.

„Řada významných mezinárodních hráčů se v té době začala ze země stahovat a my jsme měli v regionu dlouholetou zkušenost především z práce na Kubě. Ve Venezuele se čím dál tím výrazněji zužoval prostor pro fungování občanské společnosti, pro svobodná média, pro nezávislé projekty,“ vysvětluje Gruberová.

Vedle dárců přispívá EU i česká vláda

Od loňska Člověk v tísni podporuje i venezuelské univerzity, a to prostřednictvím grantu EU na podporu míru a stability. Jeho zatím vůbec největší projekt ve Venezuele, na který Evropská unie vyčlenila 740 tisíc eur (přes 19 milionů korun), poběží do konce roku 2020.

Organizace ale projekt dofinancuje i z jiných zdrojů. Loni ho téměř milionem podpořila česká vláda. Cílem projektu je podpora vzdělávání v oblasti lidských práv a jejich zapojování do komunitních aktivit.

„Pořádáme spolu s partnerskými organizacemi ve Venezuele několik akademických kurzů zaměřených na mírové řešení konfliktů a zároveň umožňujeme studentům a studentkám řadu setkání a společných debat se zástupci občanské společnosti a aktivisty,“ shrnuje Gruberová.

Praha nabízí přímou humanitární pomoc

Česko je kromě toho ochotné poskytnout také přímou humanitární pomoc v případě, že by o to Venezuela nebo další země v regionu oficiálně požádaly. K tomu ale dosud nedošlo.

„Pokud jde o humanitární pomoc poskytovanou z humanitárního rozpočtu ministerstva zahraničních věcí, jsme schopni i připraveni poskytnout pomoc Venezuele či na podporu venezuelských uprchlíků v regionu, pokud některá z postižených zemí o ni požádá a pokud najdeme hodnověrný způsob, jak pomoc dostat k těm, kdo ji potřebují,“ uvedla Hana Volná z Odboru rozvojové spolupráce ministerstva zahraničních věcí (MZV).

„Zatím nejen Venezuela, ale ani žádná ze sousedních zemí, jež čelí přílivu uprchlíků z Venezuely, o humanitární pomoc nepožádaly. Česká vláda, z podnětu MZV, se tak prozatím soustředí zejména na podporu postižených krajanů, včetně možnosti jejich přesídlení,“ dodala Volná.

Na další projekty pošle Člověk v tísni peníze koncem února. „Máme teď vypsanou další výzvu na takzvané mikrogranty na rok 2019 a podle toho, jaké projekty se nám přihlásí a jaké bude smysluplné podpořit, budeme alokovat další peníze na tento rok,“ říká Gruberová.

Dárce vyzývá i dokumentární film

Problematiku kolapsu zdravotnictví a nedostatku léků ve Venezuele zachytí na letošním festivalu dokumentárních filmů Jeden svět snímek Vše v pořádku (Está Todo Bien). „Pokud se nám podaří sehnat partnery, dokument následně uvedeme také na festivalu Jeden svět v Bruselu (23.–30. 4.),“ říká Gruberová.

„Promítání dokumentů o lidských právech v Bruselu nám umožňuje oslovit publikum z řad zaměstnanců a poslanců Evropského parlamentu a zástupců důležitých mezinárodních organizací, kteří poté mohou v konkrétní zemi dále pomáhat. Do Bruselu s námi jezdí také obránci lidských práv ze zemí, v nichž pracujeme – jako je například Venezuela –, kterým dáváme prostor sdílet s tvůrci evropských zahraničních politik svůj příběh,“ uzavřela. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 11 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...