Poprava v USA skončila mučivou smrtí odsouzence

Oklahoma City - Dvojitá poprava v americké Oklahomě skončila fiaskem. První exekuci zastavil ředitel věznice v jejím průběhu. Objevil se totiž problém se zaváděním smrtelné látky do těla odsouzeného. Po 45 minutách křečí a lapání po dechu zemřel vězeň na infarkt. Bílý dům v prohlášení uvedl, že poprava nesplnila požadované humanitární normy. Druhou popravu, naplánovanou na stejný den, úřady raději odložily. Již přípravu poprav provázely pochyby kolem nových nevyzkoušených látek, které se úřady rozhodly použít.

Americké úřady při popravách používají kombinaci tří chemických látek, z nichž první působí jako sedativum, druhá má vyvolat svalovou paralýzu a ochromit dýchání a třetí má zastavit činnost srdce. Clayton Lockett, odsouzený za vraždu 19leté dívky, po aplikaci sedativa upadl do bezvědomí a po deseti minutách měly do jeho těla začít proudit další smrtící látky.

Pak se ale průběh popravy zdramatizoval: odsouzenec začal těžce dýchat, měl křeče, zatínal zuby a dokonce se pokoušel zvedat hlavu z lehátka. Vězeňská správa nechala v popravčí místnosti zatáhnout závěsy, aby další dění už nemohl sledovat nikdo z přihlížejících. Po dvaceti minutách od aplikace první látky, konzultacích s lékařem a několika telefonátech pak ředitel věznice Robert Patton nechal popravu zastavit. Lockett však po zhruba dalších 20 minutách zemřel na infarkt.

Není zcela jasné, jaké množství smrtících látek se dostalo do Lockettova těla předtím, než byla poprava zastavena. Vězeňská správa tvrdí, že v průběhu popravy se ukázalo, že odsouzený měl problém se žilami, který způsobil, že chemikálie neúčinkovaly tak, jak měly.

„Bylo příšerné se na to dívat. Úplně to zpackali“ řekl Lockettův advokát David Autry. „Měli přepokládat možné potíže s nevyzkoušeným způsobem popravy. Evidentně to celé nezvládli a zkazili, co se dá. Zastavení popravy zjevně Lockettovi nijak nepomohlo,“ dodal. Autry také zpochybnil, že by nestandardní průběh popravy způsobily problémy se žilami u jeho klienta. „Nejsem lékařský odborník, ale pan Lockett není typ, který by měl problém s žilní nedostatečností. Byl v dobré kondici. Měl obrovské ruce a silné žíly,“ řekl.

Nahrávám video
Rozhořčení v USA kvůli zpackané popravě
Zdroj: ČT24

Druhá poprava Charlese Warnera, která se měla uskutečnit dvě hodiny po té Lockettově, byla odložena nejméně o 14 dní. 

Dvě popravy v jeden den se měly ve státě Oklahoma konat poprvé od roku 1937. Cestu k oběma exekucím nedávno otevřel verdikt nejvyššího soudu. Ten odmítl žalobu dvojice usvědčených vrahů, kteří žádali informace o složení látek pro smrtící injekce. Soud v rozsudku uvedl, že dvojice odsouzenců nemá právo vědět, jaké uspávací a smrtelné látky budou při popravě použity.

Americké státy vyžívají k popravám smrtící látky. V současné době nahrazují doposud užívané směsi novými přípravky. Důvodem je postoj velkých výrobců léčiv, kteří se zavázali neposkytovat americkým věznicím látky. Zmíněné léky utlumí dýchací systém a zastaví činnost srdce.

Kritici ale tvrdí, že nevyzkoušená farmaka mohou popravovaným způsobit značné utrpení. Argumentují případem z letošního ledna, kdy poprava v Ohiu trvala 25 minut. Odsouzený po injekční aplikaci směsi údajně lapal po dechu a dusil se.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
Právě teď

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice Al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 12 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 45 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 6 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 8 hhodinami
Načítání...