Získat dánské občanství je dlouhý proces. Člověk musí v zemi alespoň devět let legálně žít, složit test z dánštiny, mít čistý trestní rejstřík a práci. Nově parlament schválil, že tento proces završí povinné oficiální podání ruky. Symbolické gesto ale budí u některých azylantů i úředníků rozpaky – pro některé kultury je totiž tento druh kontaktu prekérní.
Dánským občanem až po stisknutí ruky. Nový zákon pobouřil některé azylanty i starosty
Kdo chce být občanem Dánska, čeká ho nově podání ruky se starostou (zdroj: ČT24)
Dánsko už loni v létě rozhodlo, že noví občané se musí zúčastnit ceremoniálu, kde podepíšou prohlášení potvrzující, že vyznávají dánské hodnoty. V prosinci parlament po ostrých debatách zakotvil do zákona jako nutnou podmínku pro získání občanství symbolické potřesení rukou se starostou nebo starostkou obce, ve které dotyčný žije.
Dánská ministryně pro cizince a integraci Inger Støjbergová nové nařízení chválí. „Pokud rukou nepotřesou, nemůžeme jim občanství udělit. Jedině tak se teď stanete dánským občanem,“ vzkázala.
Dánský parlament
Zcela nový ceremoniál už má za sebou prvních devět imigrantů z různých koutů světa. „Není jednoduché občanství získat. Usiloval jsem o něj mnoho let a často jsem narazil. Zamítnutí následovalo další zamítnutí. Ale vytrval jsem,“ uvedl nový dánský občan původem z Afghánistánu Sakandar Khan.
Podle dánské ministryně představuje podání ruky způsob, jakým si Dánové tradičně projevují vzájemný respekt. „Dnešek je velmi významný den, kdy pořádáme první ústavní ceremonii. Jste tedy součástí dánské historie,“ prohlásila Støjbergová.
V muslimském světě není potřásání rukou běžné
Pro mnoho lidí z jiných kultur ale těsný kontakt s opačným pohlavím představuje velmi nepříjemnou situaci. Potřásání rukou není třeba v islámské kultuře zcela obvyklé. Tělesný kontakt mezi cizími muži a ženami je tabu zejména u ortodoxních muslimů. U neutrálních osob, jako jsou lékaři či lékařky, někteří muslimové rovněž nepodávají ruku.
„U mnoha orientálních kultur jsou zdrojem pravidel etikety posvátné knihy, třeba korán. Proto pravidla chování mají sílu božího přikázání a není z nich úniku. Muslim nesmí podat ruku ženě, na to Alláh nepřetržitě dohlíží,“ uvedl expert Ladislav Špaček v rozhovoru, který přinesl web efektivnepodnikat.cz.
Zákon o podání ruky tak v Dánsku naráží na kritiku za porušování svobody vyznání. Návrh vyvolal kritiky ze strany organizací pro lidská práva i řady místních činitelů, kteří si stěžují, že nařízení je staví do konfliktu s občany. Podle nich jde o „čistě symbolický krok“, který povyšuje společenský zvyk mezi dánské národní hodnoty.
Starostové poukazují na to, že požadavek potřesení rukou odradí jen málo žadatelů o občanství, ale vysílá nepříjemné poselství muslimům. „Je to proti mému přesvědčení nutit lidi do tělesného kontaktu,“ řekl deníku The New York Times Thomas Andresen, starosta města Aabenraa. Dodal, že dohlédne na to, aby při všech naturalizačních obřadech byli mezi úředníky vždy přítomni zástupci obou pohlaví.
Mogens Jespersen, starosta města Mariagerfjord, uvedl, že se zákonem nebude řídit a spokojí se namísto toho i s úklonou či pokývnutím hlavy. „Domnívám se však, že jde o čistě hypotetickou situaci, se kterou se pravděpodobně nikdy nesetkám,“ podotkl.
List The Guardian připomněl, že loni v létě úředníci ve švýcarském Lausanne neudělili občanství manželské dvojici poté, co si cizinci odmítli potřást rukou s příslušníky opačného pohlaví. Starosta Lausanne Gregoire Junod tehdy rozhodnutí neudělit občanství zdůvodnil nerespektováním rovnosti pohlaví ze strany žadatelů.
„Rozumím tomu, že pro někoho tento akt může být nepříjemný. Ale mně samotné to nevadí. Myslím, že celá ceremonie proběhla v pořádku,“ podotkla nová dánská občanka Sheryll Dufkeová.
Dánsko přitvrzuje, zločince chce poslat na pustý ostrov
Pětimilionová země přijala mezi roky 2014 až 2017 zhruba 45 tisíc žadatelů o azyl. Výzvy spojené s kulturními odlišnostmi se přitom v Dánsku neřeší poprvé. Minulý rok vyšly do ulic Kodaně stovky lidí, aby protestovaly proti zavedení zákazu zahalování obličeje na veřejnosti.
Dánský parlament v prosinci schválil plán umístit na pustý ostrov cizince, kteří si v zemi po spáchání zločinu odpykali trest, ale nemohou být z různých důvodů vyhoštěni do své domovské země.
Dánsko koncem minulého roku také přijalo zákon, který nařizuje rodičům z problémových čtvrtí, obývaných převážně přistěhovalci, posílat všechny své potomky starší jednoho roku do zařízení poskytujících péči o děti, aby se lépe asimilovaly.