Zbytek Morandiho mostu stále ční nad Janovem. O termínu jeho demolice rozhodne soud

Expert: Zbytky Morandiho mostu v Janově musí k zemi, využít se nedají (zdroj: ČT24)

Čtyři měsíce po zřícení Morandiho mostu v Janově se demolice zbytku stavby odkládá. Snaha urychlit bourání zbylé konstrukce koliduje s předběžným vyšetřováním neštěstí, při kterém zemřelo 43 lidí. O termínu, kdy demolice začne, rozhodne v pondělí soud.

Poté, co se závěsný most v Janově 14. srpna zřítil, sliboval starosta Janova Marco Bucci, že se do 15. prosince začne s demolicí zbytku konstrukce. Nový most má ten původní od architekta Riccarda Morandiho nahradit podle plánů radnice už v první polovině roku 2020.

To by se ale podle Jana Vítka z Katedry betonových a zděných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT nejspíš nestihlo, i kdyby demolice začala v původním termínu, tedy v polovině prosince. O tom, kdy se skutečně začne bourat, se ale teprve bude rozhodovat. Experti totiž k určení toho, co vedlo ke zřícení mostu, potřebují prozkoumat nejen sutiny, ale také dosud stojící konstrukci.

Bude demolice postupná, nebo půjde o explozi?

Italský deník La Stampa přinesl ve čtvrtek nákresy a popis demoličních prací. Podle tohoto plánu bude torzo dálničního mostu během demolice podepřeno ocelovými konstrukcemi. V osmi až deseti fázích budou zbylé segmenty vozovky „rozřezány“ a na zem je přemístí jeřáby. Bourání mostu potrvá pět měsíců.

Tento plán podle deníku předložil janovský starosta Bucci prokuratuře a zároveň požádal o zrušení obstavení zbytku mostu, aby se mohlo s demolicí začít.

Zřícený úsek dálnice v Janově
Zdroj: ČT24

Podle Vítka z ČVUT by mohla mít demolice teoreticky rovněž formu řízené exploze. „Technologie odstřelu je dnes poměrně přesná, třeba komíny padají tam, kam mají. Zkušenosti s demolicí mostu máme třeba ze Spojených států, kde se rozebírají ocelové konstrukce. Známe způsoby, jak rozřezat beton a jak ho po částech snášet k zemi,“ přiblížil Vítek.

Demolici mostu podle něj komplikuje to, že je dlouhý víc než kilometr a prochází částečně zastavěným územím: „Kromě obytných domů překračuje ještě kolejiště železnice, druhou kolejovou trať a průmyslovou zónu.“

Z jedné strany bourat, z druhé stavět

Celá konstrukce Morandiho mostu musí jít k zemi – její torzo se totiž nedá využít pro stavbu nového mostu. „I kdyby byly zbytky konstrukce v pořádku, tak by nevyhovovaly současným předpisům. Například zatížení se od doby návrhu Morandiho mostu značně zvětšilo,“ upozornil Vítek.

Že by se most postupně boural a rovnou stavěl, je podle Vítka možné. „Asi se to dá naplánovat vzhledem k délce mostu. Ale bude potřeba zkontrolovat zakládání, pořádně odstranit zbytky konstrukce… Časový rámec, ve kterém by most stál už v polovině roku 2020, mi připadá poněkud ambiciózní,“ dodal.

Konec závěsných mostů se nečeká

Morandiho most v Janově byl podle Vítka první generací závěsných mostů. „Tento typ závěsů je citlivý na údržbu, těch závěsů je totiž poměrně málo a když selže jeden prvek, zřítí se celá kostrukce. Takových mostů je na světě docela málo a pád toho v Janově rozhodně neznamená soumrak závěsných mostů obecně. Dnes už se postupuje jinak, mosty jsou častěji kontrolované. A kdyby selhal jeden prvek, most by to ustál,“ vysvětlil expert z ČVUT.

Kontrolovat se u závěsných mostů musí zejména to, zda lana nekorodují. Právě to mohlo být příčinou pádu Morandiho stavby v Janově. „Je pravděpodobné, že došlo k porušení jednoho závěsu, který tvoří více lan. Že příčinou byla koroze, to je bez diskusí,“ dodal Vítek. Sutiny mostu zkoumali v uplynulých měsících odborníci ze Švýcarska, experti teď ale žádají o více času na studium stojícího torza mostu.

Vydáno pod