Rusko chce zachovat raketovou smlouvu s USA. Připouští jednání o vzájemných inspekcích

Rusko je ochotné jednat se Spojenými státy o vzájemných inspekcích, aby zachránilo smlouvu o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF). Uvedlo to ruské ministerstvo zahraničí. Moskva ovšem kategoricky vylučuje, že by se inspekce týkaly pouze Ruska.

Sovětská raketa SS-4 vystavená v kubánské Havaně

Spojené státy Moskvu obviňují z toho, že pravidla INF závažným způsobem porušuje, když od poloviny minulého desetiletí vyvíjela, testovala a i rozmístila systém označovaný jako Novator 9M729 nebo SSC-8.

Washington proto opakovaně varoval, že od smlouvy INF uzavřené v roce 1987 odstoupí.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo začátkem prosince známil, že Moskva má 60 dní na to, aby začala smlouvu INF plnit, jinak začně běžet půlroční „výpovědní lhůta“, která je ve smlouvě zakotvena.

Spojené státy mají ve svém postupu podporu všech členských států NATO.

Fakta

Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF)

Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty, INF) podepsali sovětský vůdce Michail Gorbačov a americký prezident Ronald Reagan 8. prosince 1987 ve Washingtonu. Dokument vstoupil v platnost 1. června 1988.
Ve smlouvě se obě země zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500–5500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat, což byl do té doby bezprecedentní krok. Lhůta na demontáž raket krátkého doletu byla stanovena na 18 měsíců, u raket středního doletu pak na tři roky, smlouva též povolovala vzájemné inspekce. SSSR zahájil likvidaci raket 22. července 1988, Spojené státy zlikvidovaly první raketu 8. září téhož roku. Celkem bylo zlikvidováno 2692 raket krátkého a středního doletu, z toho bylo 1846 sovětských a 846 amerických.
Sovětské rakety středního doletu zahrnovaly rakety RSD-10, R-12 a R-14, které jsou na Západě označovány SS-20, SS-4 a SS-5, zatímco americké střely této kategorie zahrnovaly rakety Pershing 2 a BGM 109 (rakety s plochou dráhou letu). Za rakety krátkého doletu se považují u Sovětského svazu rakety OTR-22 a OTR-23, které jsou na Západě známy jako SS-12 a SS-23, u Spojených států rakety Pershing 1.
Umístění 108 raket Pershing 2 a 464 střel s plochou dráhou letu v Evropě schválili ministři zahraničí a obrany NATO v prosinci 1979. Zároveň komuniké vyjádřilo ochotu jednat se SSSR a se zeměmi Varšavské smlouvy o omezování strategických zbraní v Evropě, proto se dokumentu říká dvojí usnesení. Aliance tak reagovala na jednání Moskvy, která začala od poloviny 70. let nahrazovat své starší rakety SS-4 a SS-5 novými raketami SS-20, schopnými zasáhnout jakýkoli cíl v západní Evropě. Již od 60. let ale měly USA v Německu několik raket Pershing 1.
Když v listopadu 1983 neuspěla odzbrojovací jednání se SSSR, byly o rok později v západním Německu a poté i na území Belgie, Itálie, Nizozemska a Británie instalovány první rakety Pershing 2. Rozmisťování v Evropě bylo dokončeno v roce 1985. Moskva následně zahájila proti raketám kampaň, do které se zapojila i řada západoevropských pacifistických organizací.
Na základě INF mohlo již koncem února 1988 začít stahování sovětských raket z bývalých socialistických zemí. Rakety byly rozmístěny v 80. letech v NDR, Bulharsku a Československu (zde v prostoru Hranic na Moravě s odpalovacími základnami v Přáslavicích, Staré Vodě a Zeleném Kříži).
Odsun amerických zbraní byl oficiálně zahájen v září 1988 odvozem prvních raket z německé základny Waldheide u Heilbronnu. Na podzim byly odvezeny první rakety a střely také z Itálie, Belgie a Británie. Poslední opustila Evropu 26. září 1990 – z Wüschheimu v Porýní-Falci byla převezena na základnu Davis Monthan v Arizoně.
Moskva už v roce 2007 pohrozila jednostranným odstoupením od INF. Důvodem byl americký plán na umístění základen protiraketového štítu v ČR a Polsku, USA ale v roce 2009 od protiraketového štítu upustily. V roce 2012 naopak Spojené státy neoficiálně obvinily Rusko z porušování smlouvy. Důvodem byly údajně testy nové rakety s plochou dráhou letu R-500 pro mobilní komplex Iskander-M. V červenci 2014 USA znovu obvinily Rusko z porušení dohody, Moskva tehdy údajně testovala řízenou střelu a v únoru 2017 přinesl list The New York Times zprávu, že Rusko tajně rozmístilo novou střelu SSC-8 (též označovanou 9M729), v oblasti Volgogradu a na dalším neidentifikovaném místě.
Americký prezident Donald Trump v říjnu 2018 oznámil, že USA od smlouvy odstoupí. Krok zdůvodnil tím, že Rusko smlouvu porušuje a že se nevztahuje na Čínu. Rusko výhrady Západu odmítá a z porušování INF naopak viní Washington. Ruský prezident Vladimir Putin také pohrozil Evropě možnou jadernou odvetou, bude-li souhlasit s rozmístěním nových amerických raket po odstoupení Washingtonu od INF.
V únoru 2019 začala běžet půlroční výpovědní lhůta, 2. srpna USA od smlouvy definitivně odstoupily. Týž den Moskva potvrdila formální zánik dohody.
Zdroj: ČTK

Živě

Rusko chce zachovat raketovou smlouvu s USA. Připouští jednání o vzájemných inspekcích

Hlavní zprávy

Živě

Další z rubriky: Svět

Putin mobilizací oddaluje svůj konec. A politicky už mrtvý je, říká ruská novinářka

Hlavní zprávy