Na mnoha místech Francie pokračují blokády silnic na protest proti vládě prezidenta Emmanuela Macrona. Demonstrace neutichly ani po pondělním proslovu šéfa Elysejského paláce, v němž slíbil hospodářská a sociální opatření, která by měla zmírnit dopad vládních hospodářských reforem na obyvatele a zamezit dalším protestům takzvaných žlutých vest. Levicoví poslanci oznámili, že v úterý předloží návrh na hlasování o nedůvěře vládě. Nemají ale potřebnou většinu. Evropská komise sdělila, že „dopad oznámení prezidenta Macrona pečlivě sleduje“.
Macronův projev neměl kýžený efekt. Francouzi se bouří dál, část poslanců navrhne nedůvěru vládě
Macronův projev Francouze neuklidnil (zdroj: ČT24)
Jeden ze zástupců žlutých vest podle deníku Le Figaro apeloval na demonstrující, aby v sobotu už popáté vyrazili do ulic. Hnutí ale není jednotné a další jeho představitelé naopak vyzvali k příměří. „Nyní musíme tuto krizi ukončit, protože nemůžeme strávit zbytek života na kruhových objezdech,“ řekla umírněná zástupkyně žlutých vest Jacline Mouraudová.
K dalším protestům proti reformě maturit, středních škol a mechanismu nástupu na vysoké školy vyzval také studentský svaz. Ráno podle francouzského tisku demonstrovali studenti asi 170 lyceí po celé zemi. Zatím ale nejsou zprávy o násilnostech podobných těm z minulého týdne.
Macron po několikatýdenním mlčení v pondělí večer ohlásil mimo jiné daňové úlevy i zvýšení minimální mzdy. Jeho proslov sledovalo na několika televizních stanicích 21 milionů Francouzů, údaje z jiných médií zatím nejsou k dispozici. To je podle serveru 20minutes.fr o dva miliony více než v červenci během finále mistrovství světa ve fotbale, v němž Francie hrála proti Chorvatsku a které jen na kanále TF1 sledovalo 19,3 milionu Francouzů.
Tisk: Macron svým projevem nikoho nepřesvědčil
Francouzský tisk se ale shoduje, že hlavě Francie se nepodařilo přesvědčit levici ani pravici. Také protestující mají podle médií pocit, že je Macron nevyslyšel. „Ani jednou se nezmínil o nějaké zásadní změně a nezpochybnil filozofii své politiky, naopak trval na tom, že je potřeba pokračovat v transformaci země prostřednictvím reformy státu,“ uvedl Le Monde. Pouze mírnými ústupky podle něj Macron riskuje, že protesty potrvají.
„(Macron) se spokojil s tím, že rozzlobeným Francouzům rozhodil pár drobků,“ citoval list poslance Republikánů Erica Ciottiho.
Také list Le Figaro se v úvodníku ptá, jestli už dříve oznámené upuštění od zvýšení daně z pohonných hmot a Macronův pondělní projev budou k zastavení revolty stačit. „Nejde už o politickou budoucnost Emmanuela Macrona ani o jeho schopnost zavést reformy… V našich ulicích a městech a na silnicích ve Francii se hraje o naši demokratickou budoucnost,“ píše. Pochybuje také, zda Macronovy reformy lze „za současného stavu“ považovat za trvalé.
Poslanci Socialistické strany, komunisté a zástupci levicového hnutí Nepodrobená Francie přišli s návrhem na vyslovení nedůvěry vládě. Protestují tak podle oznámení na Twitteru proti způsobu, jakým se vláda vypořádává s krizí, a chtějí, aby byl slyšet i jejich hlas. Macron má ale v Národním shromáždění většinu. Jeho strana má 309 poslanců, v 577členné sněmovně by pro přijetí návrhu muselo hlasovat 289 zákonodárců. Parlament o návrhu může podle ústavy hlasovat nejdříve ve čtvrtek.
Premiér Macrona hájil
Před poslance odpoledne předstoupil premiér Édouard Philippe, který Macronova opatření hájil. Podle něj jsou to významné změny, kterými dal prezident najevo, že vyslyšel hněv občanů. Vládní mluvčí Benjamin Griveaux dříve uvedl, že ohlášená opatření vyjdou na osm až deset miliard eur (207 miliard až 258 miliard korun). Ministr pro rozpočet Gérald Darmanin později před poslanci mluvil o deseti miliardách eur.
Šéf poslanců Macronovy strany Republika v pohybu (REM) Richard Ferrand připustil, že Francie bude muset „bezpochyby zvýšit rozpočtový deficit“, ale stane se tak podle něj pouze dočasně. Agentura Reuters odhadla, že místo předpokládaného deficitu ve výši 2,8 procenta hrubého domácího produktu se schodek zvýší na 3,4 procenta, čímž Francie překročí tříprocentní limit vyžadovaný Evropskou unií.
Francouzská vláda zatím neoznámila, zda rozpočtový schodek po oznámení prezidenta vzroste a jak. „Ještě uvidíme, jak budeme tato opatření financovat,“ uvedla šéfka resortu dopravy Élisabeth Borneová. Evropská komise v reakci na Macronovy kroky uvedla, že francouzský rozpočet včetně všech úprav znovu posoudí ve druhém čtvrtletí 2019.
Žluté vesty podle průzkumů pomalu ztrácejí podporu
Dva nově zveřejněné průzkumy veřejného mínění naznačují, že prezidentovy ústupky na voliče vliv měly - hnutí žlutých vest podle nich ztrácí podporu. Podle průzkumu společnosti Opinionway si nyní 54 procent respondentů přeje ukončení protestů, 45 procent hájí jejich pokračování.
Podle společnosti Odoxa je sice poměr mezi příznivci a odpůrci dalších protestů přesně opačný, přesto se ale podle agentury AFP ukazuje, že žluté vesty ztrácejí podporu. Ještě nedávno jim totiž fandily dva ze tří Francouzů.
Ředitel německého výzkumného ekonomického ústavu Ifo Clemens Fuest je k Macronovým opatřením skeptický. Zvýšení minimální mzdy je podle něj sice populárním, ale nesystematickým krokem. „Macron musel pro uklidnění situace a zamezení násilnostem reagovat politicky, ale myslím si, že zvolené kroky jsou problematické,“ uvedl Fuest.
Zvýšení minimální mzdy podle něj ke zmírnění napětí ve společnosti nepomůže, protože ve Francii je minimální mzda vysoká už teď, což je překážkou v zaměstnávání sociálně slabších skupin, především mladých a osob s nižším vzděláním. Šance těchto nezaměstnaných tak budou ještě nižší, soudí Fuest. Macron kromě toho podle něj vyslal špatný signál, že násilím lze promlouvat do politiky.