Zemřela legenda sovětského disentu a ruská obhájkyně lidských práv Alexejevová

3 minuty
Zprávy: Zemřela Ljudmila Alexejevová
Zdroj: ČT24

Ve věku 91 let zemřela v moskevské nemocnici ruská obhájkyně lidských práv Ljudmila Alexejevová, informovala agentura AFP. Zakladatelka Moskevské helsinské skupiny v minulosti obdržela za obhajobu lidských práv řadu cen, mimo jiné Andreje Sacharova, Olofa Palmeho a Václava Havla.

„Nebyla v té nemocnici poprvé. Tamní lékaři už ji několikrát zachránili v nejtěžších okamžicích. V některých situacích už ale lékaři pomoci nemohou,“ uvedl Michail Fedotov, který předsedá radě pro lidská práva při úřadu ruského prezidenta Vladimira Putina. „Je to nezměrná ztráta pro celé hnutí pro ochranu lidských práv v Rusku,“ dodal.

Prezident Putin „si velmi cení přínosu Ljudmily Alexejevové pro rozvoj občanské společnosti v Rusku,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že ruský prezident poslal blízkým Alexejevové kondolenční dopis.

„Skláním hlavu před nejznámější ruskou obránkyní lidských práv Ljudmilou Alexejevovou, která dnes odešla. Celý život statečně bojovala proti zvůli mocných. V sovětských dobách podporovala pronásledované z politických důvodů, šířila zakázané publikace a pracovala pro Rádio Svoboda,“ napsal na Twitteru český ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Alexejevová se v době Sovětského svazu zapojila do disidentského hnutí. V únoru 1977 musela pod hrozbou zatčení vlast opustit a uchýlila se do Spojených států. V USA se věnovala dějinám sovětského disentu a působila v rozhlasových stanicích Rádio Svoboda a Hlas Ameriky.

Kritička poměrů působila v prezidentské radě

Do Ruska se vrátila v roce 1993 a po nástupu Putina k moci se opět připojila k opozici. Aktivně se postavila rovněž proti ruskému postupu vůči Ukrajině. Navzdory kritice vnitropolitických poměrů ji ale Kreml respektoval, do roku 2012 působila v prezidentské Radě pro rozvoj občanské společnosti a lidská práva. V červenci 2017 Putin Alexejevovou v jejím moskevském bytě navštívil, aby jí osobně poblahopřál k devadesátým narozeninám.

Na konci téhož roku jí ruský prezident předal státní cenu za významné úspěchy při ochraně lidských práv.

V roce 2015 převzala Alexejevová ve Štrasburku Cenu Václava Havla, kterou uděluje Parlamentní shromáždění Rady Evropy. Ve svém projevu tehdy vyjádřila politování nad tím, že se Kreml „čím dál více vrací k sovětské praxi“. Režim Vladimira Putina kritizovala také za zákony a překážky, kterými se snaží bránit v činnosti nevládním organizacím.

Téhož roku navštívila Alexejevová Prahu, kde se v Pražské křižovatce zúčastnila konference Příběh uprchlíka: Evropa snů a skutečností, kterou pořádala Knihovna Václava Havla. Během svého vystoupení vyzvala – v době, kdy vrcholila migrační krize – k solidaritě s uprchlíky, kteří utíkají před válkou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...