Šéf krymského parlamentu: Cílem je připojení Ukrajiny k Rusku

• ČT24

7. 3. 20147. 3. 2014|Zdroj: ČT24

obrázek

Zdroj: ČT24

Sevastopol - Horní komora ruského parlamentu dala na vědomí, že podpoří připojení Krymu k Ruské federaci, pokud se pro to v ohlášeném referendu vysloví většina hlasujících. Kyjev ale výsledky referenda neuzná, stejně jako „nikdo v civilizovaném světě“, řekl prozatímní ukrajinský premiér. Předseda krymského parlamentu už oznámil, že cílem je připojit k Rusku celou Ukrajinu. Všechny obyvatele země je prý nutné ochránit před „fašismem“. V Moskvě mezitím dorazilo na akci na podporu Krymu 65 tisíc lidí.

Jaceňuk chce jednat s Moskvou. Ukrajina ale filiálkou Ruska nebude

Prozatímní ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk dnes opět vyzval Moskvu, aby stáhla své jednotky z Krymu, dodržela závazky plynoucí z mezinárodních dohod a přestala s podporou krymských separatistů. Nové ukrajinské vedení je podle něj připraveno jednat s Ruskem, nejdřív ale musí stáhnout stáhnout svá vojska.

Sám Jaceňuk prý o telefonický rozhovor už podruhé požádal předsedu ruské vlády Dmitrije Medvěděva. „Vláda Ukrajiny jasně deklaruje: Jsme připraveni budovat nové vztahy s Ruskou federací, nikdy ale nebudeme podřízení Ruska ani jeho filiálkou,“ konstatoval Jaceňuk.

Krymský autonomní parlament odhlasoval připojení k Ruské federaci včera. Rozhodnutí má podle tamních politiků okamžitou platnost, nutný je ovšem souhlas Moskvy. Zákon umožňující připojit poloostrov k Rusku budou poslanci projednávat 21. března.

Arsenij Jaceňuk na brífinku v Bruselu

Zdroj: ČTK/AP/Michel Euler

Referendum bude už 16. března

Krymské referendum o budoucnosti poloostrova má 16. března rozhodnutí autonomního parlamentu pouze potvrdit. „Na Krymu žije 60 procent Rusů, lidí, kteří se hlásí k Rusku. Už se hovoří o přijetí ruské měny nebo zestátnění ukrajinského majetku,“ poznamenal zpravodaj ČT Miroslav Karas. Podle krymských předáků se v referendu kladně vysloví nejméně 70 procent obyvatel Krymu.

Krymský separatismus podpořily všechny strany zastoupené v ruském parlamentu. „Krymská vláda chce své kroky podřídit názoru všech obyvatel a to tím nejdemokratičtějším prostředkem – referendem,“ chválil představitele Krymu předseda ruské Státní dumy Sergej Naryškin.

Ani horní komorou hrozby amerických a evropských sankcí nepohnuly, o výsledku referenda nepochybuje. „V případě, že lidé na Krymu v referendu rozhodnou o přičlenění k Rusku, my jako horní komora takové rozhodnutí určitě podpoříme,“ prohlásila předsedkyně Rady federace Valentina Matvijenková po setkání s předsedou krymského parlamentu Konstantinovem.

Ten podle zpravodajského serveru BBC News přislíbil, že referendum bude „poctivé“, na což budou dohlížet pozorovatelé z Ruska. „Důvěřujeme vašim lidem, jsou kompetentní, a ať pozvou i své kolegy. Ale není třeba zvát ty, komu nedůvěřují: ať bychom udělali cokoliv, vše stejně bude špatné,“ prohlásil Konstantinov.

Přípravy na hlasování jsou už v plném proudu. V Simferopolu se na příští neděli chystají volební urny, komise a seznamy voličů. Krymští Tataři, kterých na poloostrově žije asi 12 procent, hlasování o sjednocení s Ruskem odmítají a k bojkotu vyzvali celý Krym. Referendum nechtějí ani někteří Ukrajinci hlásící se ke křesťanství. „Toto referendum je proti mezinárodnímu právu. Myslím, že mezinárodní společenství ho neuzná,“ tvrdí arcibiskup ukrajinské ortodoxní církve Klement.

Konstantinov dnes novinářům sdělil, že jeho cílem není jen ruský Krym, ale připojení celé Ukrajiny k Ruské federaci. Kdysi ruský poloostrov Krym svěřil pod správu Kyjeva v roce 1954 tehdejší sovětský vládce ukrajinského původu Nikita Chruščov.

Předseda krymského parlamentu apeluje na Rusy, aby napomohli sjednocení Ruska a Ukrajiny:

„Doufám, že se nám přece jen podaří vychovat na Ukrajině nového vůdce, jenž sjednotí naše dva velké státy, které odděleně existovat nemohou. Míč je teď na vaší straně. My uspořádáme referendum, v němž lid rozhodne. Pak bude řada na vás, musíme rozhodnout historický osud Krymu na věky. Ukrajina je součástí jednoho velkého ruského světa. Poté, co vyřešíme otázku Krymu, jsme prostě povinni maximálně usilovat o to, abychom ochránili nejen Rusy na Ukrajině. Je třeba ochránit všechny obyvatele Ukrajiny před fašismem a nacismem, před tím nehorázným tlakem západních států, které nám vnucují svou ideologii a hovoří o jakýchsi velkých evropských hodnotách.“

Kyjev ale výsledky referenda neuzná. „Chtěl bych varovat separatisty a zrádce Ukrajiny: 'Jakékoli rozhodnutí, které přijmete, bude nezákonným, neústavním a nikdo neuzná referendum takzvané krymské vlády – nikdo v Evropské unii a nikdo v civilizovaném světě,'“ prohlásil prozatímní ukrajinský premiér Jaceňuk.

Je to nelegální, shoduje se Západ. Kanada vyhostila ruské vojáky

Jasné „ne“ krymskému parlamentu i chystanému referendu říká Západ. Na tom, že jde o nelegální kroky, se včera shodli lídři Evropské unie a večer se k nim připojil i americký prezident Barack Obama. Podle něj Moskva porušila svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny.

Za vojenskou intervenci na Ukrajině i plánované referendum dnes Moskvu na schůzce v Estonsku odsoudili ministři států visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) a severských a pobaltských států. Česko v estonské Narvě zastupoval první náměstek ministra Petr Drulák. Podle něj mezi evropskými státníky nyní panuje značné znepokojení, kroky Ruska totiž vidí jako špatně čitelné. Jednotu Ukrajiny hodlají státy V4, pobaltských a severských zemí zajistit vysláním pozorovatelské mise na východ země.

Náměstek ministra zahraničí Drulák: Otázka hospodářských sankcí je předčasná (zdroj: ČT24)

Na situaci na Krymu zareagovala také Kanada - poslala zpátky do vlasti skupinu ruských důstojníků, kteří na kanadských vojenských odborných školách studovali angličtinu a francouzštinu, a zakázala lidem, kteří jsou zodpovědni za současnou krizi na Ukrajině, vydávání víz.

Podle premiéra Stephena Harpera jde o „množství jedinců zodpovědných za ohrožování územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny“. Kanadská vláda také odvolala společné vojenské cvičení Vigilant Eagle, které pořádají ozbrojené síly Ruska a Kanady každoročně od roku 2009. Harper označil přítomnost ruských vojáků na Krymu za nezákonnou a na protest odvolal kanadského velvyslance z Moskvy.

Spojené státy už v souvislosti s krizí na Krymu rozhodly o vyhlášení vízových sankcí vůči některým hodnostářům a rozhovory o zjednodušení víz pozastavila také Unie. Současně zmrazila jednání o nové vzájemné obchodní a partnerské dohodě. A jednají i vojáci - Spojené státy poslaly na cvičení do Polska a Pobaltí stíhačky a zamíří tam také 300 jejich vojáků.

Proti ruským silám na Krymu se demonstrovalo i před Bílým domem

Ve Washingtonu se včera před Bílým domem sešlo několik stovek Ukrajinců, kteří chtěli administrativu přimět k rychlejšímu řešení krize. „Snažíme se o to, aby USA zavedly hospodářské a diplomatické sankce proti Rusku, protože si musí uvědomit, že si neděláme legraci a že musejí stáhnout své síly z Ukrajiny,“ podotkl jeden z účastníků protestu.