Ukrajinská armáda by proti Rusům neměla šanci


5. 3. 2014Aktualizováno5. 3. 2014|Zdroj: ČT24

Praha – Ubránit Krym vlastními silami je pro Ukrajince skoro nemožné. Jejich posádky na poloostrově jsou obklíčené, nebo je obsadili cizí vojáci. Rozložení sil navíc hovoří v neprospěch Kyjeva. Moskva má 6,5krát víc vojáků, 6krát víc bojových letadel a dokonce 10krát víc bojových plavidel.

GALERIE
videogallery_424437

Ukrajinská armáda je mnohem menší než ta ruská. Tento nepoměr ještě posiluje fakt, že obranné síly Ukrajiny jsou hůře připravené – veškerá jejich technika totiž zůstává ve skladech. Pokud by se tedy Moskva rozhodla obsadit jih a východ Ukrajiny, stěží ji někdo zastaví. Kyjev je sice partnerem NATO, ale nikoliv členem. Na záruku vojenské pomoci tak nemůže spoléhat.

„Ruská i ukrajinská armáda jsou v procesu transformace, který má několik fází. To znamená, že obě armády jsou poloprofesionální. Žádná z nich ještě nemá plně profesionální stav. Dochází taky k početní redukci. Ještě před dvěma roky byl cílový stav ruské armády milion vojáků, dnes je to 850 tisíc. Ukrajinská armáda před dvěma lety uváděla počet 300 tisíc vojáků, dnes má nějakých 130 tisíc,“ popsal aktuální stav vojenský analytik Martin Koller.

Srovnání výzbroje ukrajinské a ruské armády
Zdroj: ČT24/International Institute for Strategic Studies

Rusko na rozdíl od Ukrajiny v době vlády prezidenta Vladimira Putina investovalo do modernizace svých ozbrojených sil miliardy dolarů. „Ruská armáda je velmi mobilní, má několik výsadkových divizí. Musí totiž chránit velký prostor – na rozdíl od Ukrajinců. Díky ministru obrany Sergeji Šojgu je ruská armáda patrně v lepší kondici než ukrajinská, která doplatila na ekonomické problémy,“ podotkl Koller.

Také bývalý náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý je přesvědčen, že případný vojenský střet s ruskou armádou by byl pro Ukrajinu katastrofální. „Ukrajinci mají zbraně a techniku z doby Sovětského svazu, zbavili se de facto všech strategických zbraní,“ tvrdí penzionovaný generál. Na Krymu by podle něj významnou roli hrála i černomořská flotila, proti které je „ukrajinské loďstvo skutečně jenom hračkou“ (čtěte víc).

Ukrajina je mimo jiné signatářem mezinárodní smlouvy o nešíření jaderných zbraní z roku 1968, čímž se formálně zřekla statutu jaderného státu. Někdejší ukrajinský prezident Leonid Kučma ji podepsal na podzim roku 1994. Svůj podpis Ukrajina podmiňovala bezpečnostními zárukami. K těm se zavázali prezidenti Ruska a USA Boris Jelcin a Bill Clinton a britský premiér John Major mezinárodní smlouvou nazývanou Budapešťské memorandum, které zaručuje zákaz použití síly proti ukrajinské celistvosti. 

ČT24.cz o ukrajinsko-ruské roztržce