Rusko-ukrajinské jednání začalo, Kyjev žádá vydání Janukovyče

Kyjev - Ukrajinští a ruští ministři začali jednat o krizi na Ukrajině. Oznámil to ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. Podle něj by Rusko mělo stáhnout své síly zpět na základny na jihoukrajinském Krymu. Do Kyjeva mezitím dorazil americký ministr zahraničí John Kerry, který vyjádřil podporu přechodné vládě. Slíbil finanční pomoc a vyslání týmů expertů, které pomohou zemi překonat finanční krizi. Kyjev mezitím oficiálně požádal ruskou stranu o vydání svrženého prezidenta Viktora Janukovyče.

Ukrajina žádá Moskvu, aby exprezidenta vydala bezodkladně. Janukovyč je stíhán za podíl na „masových vraždách“. Podle médií se nachází v Rostově na Donu, kde v pátek hovořil s novináři. Ukrajinská justice podezřívá Janukovyče ze zodpovědnosti za smrt téměř stovky demonstrantů na Majdanu.

Kromě Janukovyče prokuratura stíhá pro stejné podezření i exministra vnitra Vitalije Zacharčenka, bývalého prezidentova kancléře Andrije Kljujeva a bývalého generálního prokurátora Viktora Pšonku, jakož i bývalé velitele tajné služby a vojsk ministerstva vnitra. V případě odsouzení by Janukovyčovi a jeho lidem mohlo hrozit až doživotí.

Šéf ukrajinské kontrarozvědky SBU Valentyn Nalyvajčenko novinářům sdělil, že SBU musí s ruskými orgány nejprve navázat kontakty přerušené převratnými událostmi v ukrajinské metropoli.

Kontrarozvědka se prý pokusila prchající hlavu státu zadržet už v noci z 23. na 24. února, ale Janukovyč s ochrankou agentům SBU unikl a skryl se na Krymu. Jak se odtud dostal za hranice do ruského Rostova, není podle šéfa SBU jasné.

O aktuálním stavu Janukovyčova zdraví Nalyvajčenko nemá žádné informace. Šéf kontrarozvědky odmítl komentovat spekulace ruských médií, že bývalý prezident v noci na dnešek podlehl infarktu.

Janukovyč se dál považuje za ukrajinského prezidenta
Zdroj: ČTK/AP/Pavel Golovkin

Janukovyč zůstává pro Moskvu jediným partnerem

Pověsti o Janukovyčově smrti dnes na tiskové konferenci popřel sám ruský prezident Vladimir Putin. Janukovyč je podle něj živ a zdráv. Na Ukrajině došlo podle šéfa Kremlu k ústavnímu převratu a ozbrojenému uchopení moci. Jediným partnerem ale pro Moskvu zůstává právě Janukovyč, přestože nemá žádnou moc.

Ukrajinský prezident ve své funkci skončí pouze v případě smrti, vlastního rozhodnutí o odstoupení, nebo impeachmentu, připomněl Putin možnosti, které vyjmenovává ukrajinská ústava (o Putinově brífinku více zde). Ruský prezident zároveň před novináři prohlásil, že Moskva necítí potřebu použít ozbrojené síly, i když taková krajní možnost existuje. Putinův čínský protějšek Si Ťin-pching prý vidí situaci na Ukrajině stejně. Prezidenti velmocí s právem veta v Radě bezpečnosti OSN vyjádřili podle Moskvy naději, že „kroky učiněné ruským vedení umožní snížení napětí a zajistí bezpečnost ruskojazyčných občanů žijících v Krymu a ve východních regionech Ukrajiny“.

Nahrávám video
Události: Napětí na východě Ukrajiny stoupá
Zdroj: ČT24

Sám Janukovyč se i nadále považuje za legitimní hlavu Ukrajiny. Ukrajincům se už omluvil za to, že nedokázal udržet pořádek v zemi, otázku svého souzení před mezinárodním tribunálem v Haagu však považuje za předčasnou. Podle Janukovyčových představ by se měla v zemi realizovat ústavní reforma a v prosinci 2014 by se pak měly konat předčasné prezidentské volby. Ty, které vyhlásil ukrajinský parlament na 25. května, považuje Janukovyč za nelegitimní a kandidovat v nich nehodlá. Moci na Ukrajině se podle něj chopily „fašistické síly“ (více zde).

ČT24.cz o dění na Ukrajině

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Vstupenka do života“. Kreml verbuje už i mezi univerzitními studenty

Rusko kvůli nedostatku vojáků pro svou válku proti Ukrajině verbuje už i studenty vysokých škol a univerzit. Armádní náboráři si vybírají období zkoušek, přičemž míří na studenty se špatným prospěchem. Ti mají pracovat jako operátoři dronů mimo frontu, což se však podle právníků nakonec stát nemusí. Podle expertů celá záležitost ukazuje, že Kreml stále nechce v rusko-ukrajinském konfliktu ustoupit ze svých cílů a preferuje vojenské vítězství před diplomatickým řešením.
před 23 mminutami

Orbánova vláda v datech: v HDP na hlavu Maďarsko předskočilo Slováky, svobody ubývá

Maďarský premiér Viktor Orbán usiluje o další čtyři roky v čele vlády. Ve funkci je nepřetržitě od roku 2010, tedy posledních šestnáct let. Vybrané ekonomické a společenské ukazatele z tohoto období naznačují, že zatímco v hospodářské oblasti Maďarsko v rámci regionu výrazně nevybočuje, míra svobody médií a svobody v zemi obecně se v porovnání se sousedy téměř neustále zhoršuje.
před 1 hhodinou

Energetická krize kvůli Íránu dopadá na Asii

Válka v Íránu dostává asijské státy do první linie energetické krize. Až devadesát procent ropy z Perského zálivu míří právě do Asie, přičemž největším odběratelem je Čína, která přijímá skoro čtyřicet procent. I tam rostou maloobchodní ceny, přestože země si v posledních letech vytvářela rozsáhlé strategické rezervy.
před 1 hhodinou

Na řeckém ostrově Kalymnos zahynul šedesátiletý český horolezec

Na řeckém ostrově Kalymnos zahynul šedesátiletý český horolezec. Portál Kairn.com, který o tom v noci na pondělí informoval, napsal, že neštěstí se stalo v pátek 27. března. Uvedl také, že pád nebyl Čechova chyba, ale že se zlomily šrouby pevného jisticího bodu na skále.
před 3 hhodinami

Pákistán oznámil, že bude brzy hostit rozhovory mezi USA a Íránem

Pákistán bude brzy hostit jednání mezi Spojenými státy a Íránem. V neděli to oznámil pákistánský ministr zahraničí Išak Dar, napsala v noci na pondělí agentura AP. Ta poznamenala, že Teherán s Washingtonem to zatím nekomentovaly a že není jasné, zda rozhovory budou přímé, nebo nepřímé. Válka v blízkovýchodním regionu začala na konci února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán.
01:26Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA by se mohly zmocnit íránského ostrova Charg, řekl Trump

Spojené státy by se mohly zmocnit íránského ostrova Charg. V rozhovoru s listem Financial Times zveřejněném v noci na pondělí to prohlásil americký prezident Donald Trump. Ostrov, který leží asi 25 kilometrů od íránské pevniny, slouží jako exportní terminál pro devadesát procent vývozu ropy z islámské republiky.
02:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Netanjahu nařídil rozšířit „ochrannou zónu“ na jihu Libanonu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil rozšířit bezpečnostní ochrannou zónu na jihu Libanonu, informují v neděli tiskové agentury. Izrael zahájil invazi do sousední země v polovině tohoto měsíce. Předcházely tomu útoky libanonského hnutí Hizballáh, které na Izrael začalo útočit na znamení solidarity s Íránem. Izraelské útoky na Libanon si od 2. března vyžádaly přes dvanáct set obětí, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Teherán po nových útocích postihly výpadky proudu

Íránskou metropoli Teherán, její přilehlé okolí a provincii Alborz v neděli postihly výpadky elektřiny, které nastaly po úderech na íránskou energetickou infrastrukturu. Uvedlo to íránské ministerstvo energetiky. Izraelská armáda vzápětí oznámila další vlnu útoků na metropoli. Stanice BBC s odkazem na íránskou agenturu Fars informovala, že dodávky elektřiny byly již ve většině Teheránu obnoveny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...