Rusko-ukrajinské jednání začalo, Kyjev žádá vydání Janukovyče

Kyjev - Ukrajinští a ruští ministři začali jednat o krizi na Ukrajině. Oznámil to ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. Podle něj by Rusko mělo stáhnout své síly zpět na základny na jihoukrajinském Krymu. Do Kyjeva mezitím dorazil americký ministr zahraničí John Kerry, který vyjádřil podporu přechodné vládě. Slíbil finanční pomoc a vyslání týmů expertů, které pomohou zemi překonat finanční krizi. Kyjev mezitím oficiálně požádal ruskou stranu o vydání svrženého prezidenta Viktora Janukovyče.

Ukrajina žádá Moskvu, aby exprezidenta vydala bezodkladně. Janukovyč je stíhán za podíl na „masových vraždách“. Podle médií se nachází v Rostově na Donu, kde v pátek hovořil s novináři. Ukrajinská justice podezřívá Janukovyče ze zodpovědnosti za smrt téměř stovky demonstrantů na Majdanu.

Kromě Janukovyče prokuratura stíhá pro stejné podezření i exministra vnitra Vitalije Zacharčenka, bývalého prezidentova kancléře Andrije Kljujeva a bývalého generálního prokurátora Viktora Pšonku, jakož i bývalé velitele tajné služby a vojsk ministerstva vnitra. V případě odsouzení by Janukovyčovi a jeho lidem mohlo hrozit až doživotí.

Šéf ukrajinské kontrarozvědky SBU Valentyn Nalyvajčenko novinářům sdělil, že SBU musí s ruskými orgány nejprve navázat kontakty přerušené převratnými událostmi v ukrajinské metropoli.

Kontrarozvědka se prý pokusila prchající hlavu státu zadržet už v noci z 23. na 24. února, ale Janukovyč s ochrankou agentům SBU unikl a skryl se na Krymu. Jak se odtud dostal za hranice do ruského Rostova, není podle šéfa SBU jasné.

O aktuálním stavu Janukovyčova zdraví Nalyvajčenko nemá žádné informace. Šéf kontrarozvědky odmítl komentovat spekulace ruských médií, že bývalý prezident v noci na dnešek podlehl infarktu.

Janukovyč se dál považuje za ukrajinského prezidenta
Zdroj: ČTK/AP/Pavel Golovkin

Janukovyč zůstává pro Moskvu jediným partnerem

Pověsti o Janukovyčově smrti dnes na tiskové konferenci popřel sám ruský prezident Vladimir Putin. Janukovyč je podle něj živ a zdráv. Na Ukrajině došlo podle šéfa Kremlu k ústavnímu převratu a ozbrojenému uchopení moci. Jediným partnerem ale pro Moskvu zůstává právě Janukovyč, přestože nemá žádnou moc.

Ukrajinský prezident ve své funkci skončí pouze v případě smrti, vlastního rozhodnutí o odstoupení, nebo impeachmentu, připomněl Putin možnosti, které vyjmenovává ukrajinská ústava (o Putinově brífinku více zde). Ruský prezident zároveň před novináři prohlásil, že Moskva necítí potřebu použít ozbrojené síly, i když taková krajní možnost existuje. Putinův čínský protějšek Si Ťin-pching prý vidí situaci na Ukrajině stejně. Prezidenti velmocí s právem veta v Radě bezpečnosti OSN vyjádřili podle Moskvy naději, že „kroky učiněné ruským vedení umožní snížení napětí a zajistí bezpečnost ruskojazyčných občanů žijících v Krymu a ve východních regionech Ukrajiny“.

Nahrávám video
Události: Napětí na východě Ukrajiny stoupá
Zdroj: ČT24

Sám Janukovyč se i nadále považuje za legitimní hlavu Ukrajiny. Ukrajincům se už omluvil za to, že nedokázal udržet pořádek v zemi, otázku svého souzení před mezinárodním tribunálem v Haagu však považuje za předčasnou. Podle Janukovyčových představ by se měla v zemi realizovat ústavní reforma a v prosinci 2014 by se pak měly konat předčasné prezidentské volby. Ty, které vyhlásil ukrajinský parlament na 25. května, považuje Janukovyč za nelegitimní a kandidovat v nich nehodlá. Moci na Ukrajině se podle něj chopily „fašistické síly“ (více zde).

ČT24.cz o dění na Ukrajině

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oficiálně založil svou Radu pro mír

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
10:15Aktualizovánopřed 2 mminutami

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
10:45Aktualizovánopřed 16 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 47 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 1 hhodinou

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 2 hhodinami

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 3 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 3 hhodinami
Načítání...