Jan Zahradil bude kandidovat na šéfa Evropské komise

Jan Zahradil kandiduje na šéfa EK (zdroj: ČT24)

Evropští konzervativci a reformisté (ECR) potvrdili Jana Zahradila jako lídra své kandidátky neboli takzvaného Spitzenkandidata - bude se tak ucházet o post šéfa Evropské komise (EK). O jeho možné kandidatuře se už dříve spekulovalo a i on sám se v minulosti vyjádřil, že by se o funkci předsedy EK chtěl ucházet. Ve hře jsou zatím dvě jména, socialistický kandidát Frans Timmermans z Nizozemska nebo německý lidovec Manfred Weber.

„Je to pozitivní krok, jak pro Českou republiku, tak pro ODS,“ řekl po svém zvolení Jan Zahradil. Zároveň uvedl, že chce být tím, kdo bude spojnicí mezi euroskeptiky a federalisty.

Podle Jana Zahradila je v tuto chvíli ECR třetí nejsilnější skupinou v Evropském parlamentu a doufá, že si pozici udrží. Kandidát by měl být kompromisní, připomněl zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský. Jak si bude Zahradil stát, se podle něj uvidí.  

Zahradil chce navýšení rozpočtu na ochranu hranic nebo revizi komunitárního práva

S kampaní se Jan Zahradil chystá začít po 28. listopadu. Volební program zatím nezveřejnil, nicméně zmínil tři hlavní témata. Tím prvním bude podle Zahradilových slov „velký právní úklid“. Revizi komunitárního evropského práva, navrhoval už José Barroso, nicméně ho nedokončil.

Za další se frakce ECR bude snažit dostat EU do pozice lídra globálního obchodu, EU má podle Zahradila šanci být tím, kdo bude otevírat trhy. „Čelíme protekcionismu na všech možných stranách, ustupuje se od mezinárodních obchodních dohod. EU má podle nás velkou šanci prázdný prostor vyplnit a stát se tím, kdo bude v čele tažení otevírání trhů,“ uvedl pro ČT Zahradil. Jako příklad uvedl úspěch obchodní smlouvy EU-Japonsko, která vytvoří největší zónu volného obchodu na světě.

„Za třetí, pokud EU myslí vážně boj s nelegální migrací a ochranu vnějších hranic, musí přestrukturovat rozpočet tak, aby byla schopna pomoci hraničním státům – Bulharsku, Řecku, Itálii, Španělsku – a ne jen dále nafukovat agentury typu Frontex, jak to chce pan Juncker,“ řekl Zahradil.

Výběr budoucího šéfa Evropské komise vychází z takzvaných vedoucích kandidátů, které před volbami do EP nominují jednotlivé evropské politické strany. Tento postup byl poprvé použit při eurovolbách v roce 2014 a vedl ke zvolení Jeana-Claudea Junckera předsedou Evropské komise. Předtím předsedu komise vybíraly členské státy.

Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, konkrétně se věnoval oboru technologie vody a životního prostředí, poté pracoval v Ústavu technologie vody a prostředí.

Politicky aktivní byl od roku 1990, kdy vstoupil do Občanského fóra, po jeho rozpadu se přidal k Občanské demokratické straně.

V letech 1990–1992 byl poslancem Federálního shromáždění, působil mimo jiné jako vedoucí zahraničního oddělení ODS (1993–1996), zahraniční poradce premiéra Václava Klause (1995–1997) nebo vedoucí oddělení evropské integrace Úřadu vlády (1997), byl stínovým ministrem zahraničí ODS.

V letech 2002 až 2004 zastával post prvního místopředsedy ODS, ve funkci byl i od roku 2014 do 2016.

V červnu 1998 byl zvolen do sněmovny, byl místopředsedou zahraničního výboru nebo výboru pro evropskou integraci. Od května 2004 je poslancem EP.

V roce 2011 se stal předsedou skupiny Evropských konzervativců a reformistů (ECR) v Evropském parlamentu. Nyní je ve vedení skupiny.

V současném volebním období pokračuje Jan Zahradil ve výboru pro mezinárodní obchod jako jeho místopředseda. Je také nadále členem ve výboru pro rozvojovou politiku.

Mezi jeho další politické aktivity patří dlouhodobá práce ve společném parlamentním výboru EU–Turecko a angažuje se i v podpoře exilové íránské opozice.

Jan Zahradil
Zdroj: ČT24

Narodil se 14. července 1972 v bavorském Ladshutu, vystudoval Univerzitu aplikovaných věd v Mnichově, kde získal inženýrský titul. Poté si založil konzultační firmu.

V letech 2002 až 2004 zasedal v bavorském zemském sněmu. Weber je místopředsedou bavorské Křesťanskosociální unie (CSU), která je součástí EPP. Europoslancem je od června 2004.

Největší frakci v Evropském parlamentu vede od června 2014. Je nejmladším předsedou skupiny v současném europarlamentu a zároveň nejmladším předsedou EPP v její historii.

V roce 2016 v dopise německému ministrovi hospodářství a energetiky a komisaři pro klimatické změny a energie kritizoval plánovanou výstavbu druhé větve plynovodu Nord Stream s tím, že by zvyšující se závislost na ruském plynárenském gigantu Gazprom mohla ohrozit zahraniční a bezpečnostní politiku EU.

Letos v červenci Weber komentoval vyslovení důvěry české menšinové vládě podporované KSČM slovy, že je smutné, že se komunisté dostávají zpátky k politickým pozicím.

Manfred Weber
Zdroj: Reuters/Darrin Zammit Lupi

Franciscus Cornelis Gerardus Maria Timmermans se narodil 6. května 1961 v Maastrichtu.

Na univerzitě v Nizozemsku vystudoval francouzskou literaturu, ve Francii získal magisterské tituly v oborech evropské právo, francouzská literatura a historie.

Po dokončení studia navázal na svého otce, který byl diplomatem, a pracoval pro nizozemské ministerstvo zahraničí a nizozemské velvyslanectví v Moskvě.

V 90. letech byl poradcem eurokomisaře Hanse van den Broeka a v letech 1995 až 1998 radil komisaři OBSE Maxi van der Stoelovi.

Politickou kariéru Timmermans nastartoval koncem 90. let, kdy za sociálnědemokratickou Stranu práce zasedal v nizozemském parlamentu. V letech 2012 až 2014 vykonával funkci nizozemského ministra zahraničí.

Následně se stal prvním místopředsedou Evropské komise vedené Jeanem-Claudem Junckerem. Zastává post eurokomisaře pro lepší regulaci, institucionální vztahy, vládu práva a chartu základních práv. Jako takový má na starost řízení Komise s Polskem a Maďarskem ohledně stavu justice, respektive vlády práva.

Nizozemský politik hovoří také německy, anglicky, francouzsky, italsky a rusky. Je podruhé ženatý, má čtyři děti.

Frans Timmermans
Zdroj: Francois Lenoir/Reuters
Vydáno pod