Na východě Ukrajiny skončily volby pořádané proruskými separatisty, kteří oblast ovládají s podporou Moskvy. Hlasování o nových vůdcích samozvaných „lidových“ republik v Doněcké a Luhanské oblasti nepovažují za legitimní Kyjev, Spojené státy ani Evropská unie. Důrazně kritické stanovisko zaujala i Česká republika. Volby vyhráli dosavadní vůdci separatistů Denis Pušilin (Doněcká oblast) a Leonid Pasečnik (Luhanská oblast).
Pod dohledem kalašnikovů, za účast lístek na koncert. V Donbasu skončily neuznané volby
Podle agentury AFP obyvatelé hlasovali o nových „prezidentech“ a „poslancích“ pod dohledem vojáků ozbrojených kalašnikovy a za odměnu dostávali losy. V loterii vyhrával každý účastník – buď lístek na koncert, nebo do divadla. V provizorních stáncích před volebními místnostmi si voliči měli možnost nakoupit potraviny za nižší ceny než obvykle.
Doněcká volební komise nebyla agentuře AFP na opakovaný dotaz schopna sdělit přesný počet voličů ve své „republice“. Podle oficiálních údajů nicméně v Doněcku k volebním urnám přišlo přes 80 procent oprávněných voličů, což místní volební komise označila za bezprecedentní. Volební účast v Luhansku činila 77 procent.
Volby vzbouřenci vypsali po smrti doněckého šéfa Alexandra Zacharčenka, který přišel o život 31. srpna při výbuchu v restauraci v centru Doněcka. Separatisté i Moskva z odpovědnosti za útok obvinili Kyjev. Ukrajinské vedení na druhé straně považuje atentát za výsledek boje o moc, který mezi sebou vedou frakce povstalců. Hovoří se také o snaze Moskvy zbavit se na Donbasu nepohodlných politiků.
Vůdcem separatistů v Doněcku se s 60,85 procenta hlasů stal Denis Pušilin, který v úřadu působil dočasně od zabití Zacharčenka. V Luhansku vyhrál Leonid Pasečnik, který podle komise získal 68,3 procenta hlasů. V čele Luhansku stojí od loňského listopadu. Na postu vystřídal Igora Plotnického, který po sporech se sesazeným „ministrem vnitra“ republiky údajně ze zdravotních důvodů odstoupil. V souvislosti s jeho odchodem se objevily zprávy o útěku Plotnického do Ruska.
EU označila hlasování za nelegální
Volby téměř nikdo neuznává, například ruská státní agentura TASS je ale sleduje se stejnou pozorností, jako by šlo o volby v Rusku.
Evropská komise v sobotním prohlášení označila volby za nelegální a uvedla, že je nemá v úmyslu uznat. Podle šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové je to zjevné porušení minských dohod z roku 2015.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová volby odsoudili jako „nelegální a nelegitimní“. „Tyto takzvavé volby podkopávají územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny,“ uvedli ve společném komuniké oba státníci.
V neděli v Paříži se na okraj oslav stého výročí ukončení první světové války setkali s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Ten uvedl, že volby u separatistů představují „hrubé porušení závazků, které Rusko přijalo v rámci minských dohod“.
Černínský palác volby neuznává
Zásadně odmítavý postoj zaujala k volbám i Praha. Ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že organizaci takzvaných voleb na území Ukrajiny „ovládaném nestátními entitami“ považuje za hrubé vměšování do vnitřních záležitostí Ukrajiny a za zásadní narušení ukrajinské svrchovanosti.
„Pouze ukrajinské úřady jsou dle mezinárodního práva oprávněné organizovat jakékoliv volby na území Ukrajiny. Žádné legitimní volby se nemohou konat na území, které fakticky kontrolují ozbrojené síly Ruské federace. Jejich konání navíc brání naplnění minských dohod, jejichž je Rusko stranou,“ zdůrazňuje se v prohlášení.
Naproti tomu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva se k hlasování v separatistických regionech staví s pochopením. „Mluvíme o dvou republikách, které se odtrhly od Ukrajiny a jsou ve stavu absolutního embarga,“ prohlásil Peskov.
Podle něj těmto „republikám“ v těžkých bezpečnostních podmínkách nezbývá než „jednat samostatně, aby zajistily vlastní existenci a naplňovaly sociální závazky vůči lidem, které jejich vlastní země opustila“.
V Donbasu stále propukají přestřelky
Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva dlouhodobě popírá. Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 10 tisíc mrtvých. Mírové dohody uzavřené v roce 2015 v Minsku s cílem zastavit ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny intenzitu bojů snížily.
Přestřelky ale pravidelně propukají, bez ohledu na stále znovu uzavíraná a porušovaná příměří. Obě strany se z toho viní navzájem. Mluvčí ukrajinských vládních sil Oleksandr Motuzjanyk v sobotu informoval o dalších čtyřech mrtvých v Donbasu. O život podle něj během pátku přišli dva ukrajinští vojáci a také dva „ruští okupanti“.
