Kyjev - Proruské vedení autonomního Krymu nevylučuje odtržení od Ukrajiny, pokud se situace v zemi bude dále zostřovat. V rozhovoru pro ruskou agenturu Interfax to prohlásil šéf krymského autonomního parlamentu Vladimir Konstantinov. „Je to možné, pokud se země rozpadne. Všechno k tomu směřuje,“ řekl krymský politik. Zatímco ve Lvově pevně ovládaném opozicí je dnes klid, ve městech Vinnycja, Sumy a Chmelnyckyj se demonstranti pokusili ovládnout správní budovy a narazili na tvrdý odpor bezpečnostních složek.
Poločas rozpadu? Krym nevylučuje odtržení od Ukrajiny
GALERIE
videogallery_420823
Krym patřil Rusku od konce 18. století až do roku 1954, kdy ho tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov věnoval Ukrajině. Krymští poslanci od prosince naléhavě žádají ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, aby v zemi vyhlásil výjimečný stav a opoziční protesty potlačil silou.
Konstantinov dnes přicestoval v čele delegace krymských poslanců do Moskvy a požádal ruského prezidenta Vladimira Putina, aby hájil zájmy tamních obyvatel. Rusko se - navzdory strategické důležitosti Krymu - k této záležitosti zatím nevyjádřilo.
Jednotná Ukrajina byla vždy rozdělená
Ukrajina vyhlásila nezávislost 24. srpna 1991. Měla se stát jednotným a samostatným státem. Už její historie ale naznačovala, že opravdu jednotná nikdy nebude. Veřejnost se od začátku nemohla shodnout na tom, jak to bude dál s jejím největším sousedem – Ruskem.
Průmyslové oblasti na východ od Dněpru s ním mají společnou historii už od poloviny 17. století a ještě silnější je vazba Krymského poloostrova. Ten byl součástí Ruska až do roku 1954, kdy ho Nikita Chruščov Ukrajincům věnoval. „V okamžiku, kdy se z Ukrajiny stal samostatný stát, najednou se zjistilo, že Krym nezapadá do většinové ukrajinské společnosti,“ říká analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek.
Pravobřežní Ukrajina přemýšlí od začátku jinak a Rusko poslouchat nehodlá. Její části patřily v minulosti k Polsku, Rumunsku, ale i k bývalému Československu. A kulturně ji to táhne mnohem víc ke střední Evropě. "Země je rozdělená podle mnoha příznaků. Podle jazyka, náboženství, kultury, podle ekonomiky a také podle historie," potvrzuje Votápek.
Rozdíly mezi oběma stranami se prohloubily před deseti lety, během takzvané Oranžové revoluce. Tu vyvolalo zfalšované druhé kolo prezidentských voleb a k moci dostalo prozápadního prezidenta Viktora Juščenka a premiérku Julii Tymošenkovou. Kvůli vnitřním sporům koalice se ale nakonec chopila moci proruská opozice v čele se současným prezidentem Viktorem Janukovyčem.
Jak to bude s Ukrajinou dál a jestli je udržitelná v současné podobě, je teď otevřenou otázkou.
GALERIE
Podíl ruského obyvatelstva na Ukrajině zdroj: ČT24
Střelba a mrtví na západě Ukrajiny
Nepokoje a střety s mrtvými a zraněnými dnes hlásí řada ukrajinských regionů, zejména v centrální, severovýchodní a západní části země. V Chmelnyckém policie začala střílet po skupině mladíků, kteří se pokusili přelézt plot u místní úřadovny tajné policie SBU. Třiadvacetiletý aktivista po zásahu do hlavy na místě zemřel, jeho sedmnáctiletý kolega je v kritickém stavu. Rozhořčený dav pak vzal služebnu SBU útokem, objekt obsadil a vypálil. Čtyřicet pracovníků tajné služby se podařilo včas evakuovat.
Ve Vinnycji, která leží asi 250 kilometrů jihozápadně od Kyjeva, se dnes asi tisícihlavý dav pokusil proniknout do sídla místní oblastní správy. Útok odvrátila policie, která nyní s demonstranty vyjednává. V Sumách na severovýchodě Ukrajiny vzali demonstranti útokem oblastní štáb ukrajinské policie. Záchranná služba odvezla k ošetření šest lidí, z toho dva policisty. Demonstranti podle agentury Unian zničili i městské kanceláře vládní Strany regionů.
Ukrajinská města zasažená nepokoji
Ve Lvově je po nočních potyčkách klid, starosta hrozí prohibicí
Ve Lvově, který ve středu vyhlásil politickou autonomii a vzepřel se centrální vládě v Kyjevě, je dnes klid. „Pár set kilometrů odtud na Majdanu je situace děsivá, ale tady v centru Lvova je normální den. Pouze na jednom náměstí se scházejí lidé a na velkoplošné obrazovce sledují situaci na Majdanu. Modlí se, zpívají a vybírají peníze pro opoziční síly. Jsou tu i organizace, které vypravují auta do Kyjeva, nabírají zraněné a vozí je do polských nemocnic,“ informoval zpravodaj ČT David Miřejovský. Lidé se ale stále bojí, že do města přijdou vládní jednotky. Pro tento případ se snaží zásobovat, vybírají peníze a mění je na dolary nebo eura.
Podle starosty Lvova Andrije Sadového likvidovala v noci policie útok na lvovskou televizní věž, pokus o ovládnutí administrativní budovy na jihu města a rovněž útok na ruský konzulát. Kdo je za tyto akce odpovědný, starosta neuvedl. Pořádek ve městě střeží dobrovolné oddíly, veteráni afghánské války, členové lvovských sportovních klubů a duchovní.
GALERIE
Nepokoje v centru Lvova autor: Pavlo Palamarchuk, zdroj: ČTK/AP
„Ve Lvově se realizuje cizí scénář namířený na destabilizaci situace,“ upozornil starosta a pohrozil zavedením totální prohibice. Děti by se podle Sadového v ulicích neměly vůbec pohybovat, aktivisté podporující vzbouřenou radnici by měli sejmout z tváří masky.
Na polsko-ukrajinských hranicích skupiny opozičních aktivistů zablokovaly už tři hraniční přechody, napsal list Fokus. Neprůchodný je přechod u ukrajinské obce Šehyni směrem na polský Przemyśl, blokáda komplikuje i přechod u ukrajinské obce Smilnycja v jižním sektoru hranic. Od středy je zablokován přechod Korczowa-Krakivec. Všechny tři zablokované přechody leží ve Lvovské oblasti, kterou kontroluje opozice.
Podle slovenského ministra vnitra Roberta Kaliňáka (SMER-SD) je na hranicích státu s Ukrajinou relativní klid. Slovensko ale posílilo opatření na hraničních přechodech a je připraveno poskytnout pomoc případným utečencům a zraněným osobám.
Slovenský ministr vnitra Kaliňák: Posílili jsme opatření na hranicích s Ukrajinou (zdroj: ČT24)