Ankara pohrozila Řecku odvetou v případě, že rozšíří své výsostné vody bez dohody s Tureckem. Turecký parlament nevylučuje ani vojenské řešení. Šéf turecké diplomacie označil plán Atén za populismus. Řekové ale zdůrazňují, že mají na podobné rozhodnutí svrchované právo.
Spor o rozšíření řeckých pobřežních vod se stupňuje. Ankara nevyloučila vojenskou akci
Spolupracovník ČT Kulidakis: Ve sporu mezi Tureckem a Řeckem jde zřejmě o peníze (zdroj: ČT24)
Řecký ministr zahraničí Nikos Kotzias, který minulý týden podal demisi, v sobotu oznámil, že Atény plánují rozšířit své pobřežní vody v Jónském moři na západě země.
Atény z pozice signatáře Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu tvrdí, že mohou rozšířit své výsostné vody na 12 námořních mil z nynějších šesti (z 11 na 22 kilometrů). Na místech, kde se na druhém břehu nachází Turecko, se o to Řekové dosud nepokusili.
Turecko k dohodě OSN o námořním právu z roku 1982 nepřistoupilo, proto zůstávají vody v Egejském moři šestimílové, ovšem Řecko nezvažovalo jejich rozšíření v Egejském moři. Odhaduje se tedy, že se spor týká probíhajícího konfliktu ohledně těžby zemního plynu v okolí Kypru. Turecko si totiž stěžuje na něco, co se ho vůbec netýká.
„Rozšíření pobřežních vod je legitimní a nezcizitelné právo Řecka, které je ve shodě s mezinárodním právem,“ zdůraznil mluvčí řeckého ministerstva zahraničí. „Dané rozhodnutí závisí pouze na Řecku, které má právo rozšířit své výsostné vody, kdy to uzná za vhodné,“ dodal.
Turci se ale bouří. „Bez oboustranného souhlasu nemůžeme tolerovat žádný krok v Egejském moři, kde mají naše země protilehlé břehy,“ uvedlo ve vyjádření turecké ministerstvo zahraničí. Pokud Atény pobřežní vody v Egejském moři rozšíří, turecký parlament bude zájmy Ankary hájit „všemi prostředky“, včetně těch vojenských, stojí dále ve vyjádření.
Řecký velvyslanec v Ankaře Petros Mavroidis musel celou záležitost v úterý vysvětlovat tureckému ministerstvu zahraničí. Minulý týden turecká diplomacie oznámila, že turecké námořnictvo muselo ve Středozemním moři zastavit řeckou fregatu, která ohrožovala turecké průzkumné plavidlo. Atény ale nařčení odmítly.
„Turecko vyslalo do oblasti válečnou loď, aby těžební loď chránila a bránila proti údajným řeckým napadáním a provokacím,“ připomněl spolupracovník ČT pro Balkán Thomas Kulidakis.
Napětí roste i kvůli otázce kyperské těžby plynu
Spor o pobřežní vody jak Řecka, tak Turecka státům už desítky let komplikuje průzkum Egejského moře za účelem těžby uhlovodíků, upozornila v souvislosti s kauzou agentura Reuters.
„Situace eskaluje, protože francouzský prezident už na začátku roku prohlásil, že vyzývá Turecko, aby ponechalo Kypru veškeré jeho právo k tomu, aby vykonávalo těžbu a suverénní správu svých teritoriálních vod. Odhaduje se, že je v nich až 75 bilionů kubíků zemního plynu. Ve prospěch Kypru se vyjádřily i Spojené státy,“ podotkl spolupracovník ČT.
Napětí mezi Řeckem a Tureckem se tradičně čas od času zvýší. „Obě země se dostaly na pokraj války v roce 1996 kvůli sporům o několik neobydlených ostrůvků a také rozsah pobřežních vod,“ konstatoval Kulidakis.