Pro Česko je konflikt v Afghánistánu vůbec nejdelší vojenské angažmá v historii. Od začátku roku tam při plnění aliančních misí zahynuli čtyři čeští vojáci. Taliban, ale i jeho nepřátelé z Islámského státu, se v posledních dnech pokusili utopit v krvi klíčové parlamentní volby. Podle bezpečnostního analytika Františka Šulce zemi uškodilo předčasné stažení vojáků za prezidenta Baracka Obamy.
Proč v Afghánistánu přibylo násilí? Taliban chtěl ochromit volby, zemi navíc uškodil odchod vojáků
Bezpečnostní analytik Šulc: V Afghánistánu musíme být konzistentní, ne po pár letech zmizet (zdroj: ČT24)
Radikální hnutí Taliban v posledních letech téměř dennodenně podniká útoky zejména proti příslušníkům afghánských bezpečnostních složek. Minulý týden při atentátu na šéfa kandahárské policie ozbrojenci málem zabili i nového velitele mise ISAF, amerického generála Scotta Millera.
Podle OSN dosáhl počet civilistů zabitých v konfliktu v prvních devíti měsících letošního roku nejvyšší úrovně od roku 2014. Zemřelo kolem 2800 civilistů a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění.
Volby poznamenaly kromě útoků i možné podvody
V posledních týdnech zabíjely bomby hlavně na předvolebních mítincích. Deset kandidátů zahynulo, minimálně dva byli uneseni a další pak utrpěli zranění. Na samotné volby dohlíželo o víkendu na sedmdesát tisíc příslušníků bezpečnostních složek, přesto znovu umírali lidé. Jen v sobotu jich při dvou stech útocích zahynuly čtyři desítky.
Několik tisíc volebních místností se kvůli hrozbám ani neotevřelo. Kvůli politickému a etnickému napětí se hlasování vůbec neuskutečnilo v centrální provincii Ghazní. Experti navíc uvedli, že existuje silné podezření, že až polovina množství z 8,8 milionu registrací je falešných.
Třetí parlamentní volby od pádu vlády Talibanu v roce 2001 jsou považovány za klíčovou událost v cestě Afghánistánu k demokracii. Mají pomoci stabilizovat zemi, kde místy dál vládnou radikálové. Povstalci sice letos jednali s vládou o příměří, na dlouhodobém klidu zbraní se ale nikdy nedohodli.
Kábul nemá zemi pod kontrolou
Po sporných prezidentských volbách v roce 2014 se Afghánistán ocitl na prahu občanské války. Po zásahu USA sice vznikla vláda národní jednoty, kde si rozdělili funkce prezident Ašraf Ghaní a premiér Abdulláh Abdulláh, vláda v Kábulu ale stále nemá řadu oblastí zcela pod kontrolou.
Situace se začala znovu zhoršovat po ukončení bojové mise NATO a odchodu velkého množství vojáků ze země. V době vrcholného nasazení v roce 2011 působilo v Afghánistánu přes 110 tisíc vojáků NATO, nyní jich je tam asi 16 tisíc. Zahraniční vojáci se soustřeďují hlavně na podporu a výcvik afghánské armády v boji proti terorismu.
Poslední útoky se přitom nevyhnuly ani českým vojákům, kteří se účastní mise Rozhodná podpora. Ozbrojenci Talibanu napadají koaliční jednotky hlavně během jejich přesunů a patrol. Češi jsou v posledních měsících mezi jejich častými oběťmi především proto, že jako jedni z mála hlídkují i v okolí základen jako Bagrám.
Útoky insiderů nejsou novinka, říká bezpečnostní analytik
Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v této souvislosti zmínil, že by zvážil odchod vojáků z blízkovýchodní země, což následně odmítli šéf tuzemské diplomacie i ministr obrany.
„Myslím, že to je nesmysl. V první řadě jsou nějaké strategické důvody, proč jsme v Afghánistánu, jedním z nich je společný postup s Aliancí. Máme tam i další zájmy, kupříkladu, aby se znovu nestal rodištěm teroristů, neexportoval nestabilitu do okolních zemí. Vzpomeňme si na to, když došlo k trochu nešťastnému stažení za administrativy Baracka Obamy, jak se zvýšil počet afghánských uprchlíků do Evropy,“ upozornil bezpečnostní analytik František Šulc.
To, že dochází i k atentátům, které páchají strážci či přímo afghánští vojáci, je podle něj běžné. „Teroristé vždy hledají slabá místa, útoky insiderů nejsou nic nového,“ konstatoval Šulc v rozhovoru pro ČT24.
„Když se podíváme na čísla od roku 2001, tak je Afghánistán v mnohem lepším stavu, než byl tehdy – z hlediska ekonomického, do měst se vrací život. Jde to pomalu, ale jde to. Jiná věc je neschopnost mít silné bezpečnostní složky. To (výcvik) se začalo řešit až někdy po roce 2005 a po dalších pár letech došlo ke stažení. Náš přístup k Afghánistánu je poměrně nekonzistentní posledních 17 let,“ myslí si analytik.
Konflikt, na který se zapomíná
K odezvě na zhoršující se bezpečnostní situaci podle něj už dochází. „O Afghánistánu se vždy bavíme, když se tam něco stane, v mezidobí v zásadě nikoho moc nezajímá. Na základě strategie NATO přitom dochází k posílení kontingentů, výcviku, to znamená, že teď není třeba hledat nová radikální řešení,“ míní Šulc.
„Ale když už se angažujeme, tak nemůžeme po pár letech zmizet, oslabujeme tím jak afghánskou vládu, tak důvěru Afghánců, která je klíčová,“ zdůraznil analytik s tím, že klíčový je trpělivý výcvik afghánské policie a armády, protože pro ukončení konfliktu je důležité politické řešení.
Horizont ČT24: Síla Talibanu roste, během klíčových voleb došlo ke dvěma stům útoků (zdroj: ČT24)