Volby v Afghánistánu provázejí bombové útoky na voliče. K urnám se přesto tvořily fronty

Nahrávám video

Volby v Afghánistánu provázejí útoky na hlasovací místnosti. Zatím největší sebevražedný útok se odehrál v Kábulu a zemřelo při něm nejméně patnáct lidí. Několikrát odložené parlamentní volby i přes problémy začaly na řadě míst v zemi v sobotu ráno. Radikální hnutí Taliban opakovaně vyzvalo občany k bojkotu hlasování a varovalo, že se bude snažit útočit na volební místnosti.

Při většině útoků byly použity improvizované výbušniny a rakety. Nejzávažnější byl sebevražedný atentát ve volební místnosti v Kábulu. Útočník se odpálil přímo v místnosti a zabil přitom pět policistů a deset civilistů. Zraněno bylo více než 25 lidí.

Podle agentury Reuters afghánské úřady zaznamenaly asi tři desítky incidentů. V severoafghánském městě Kunduz bylo zraněno 53 lidí a tři lidé přišli při různých incidentech o život. Na východě v provincii Nangarhár bylo při výbuchu zraněno sedm lidí a na západě v provincii Ghór si exploze vyžádala životy nejméně 11 policistů. 

Volby v Afghánistánu
Zdroj: Reuters/Mohammad Ismail

Afghánský prezident Ašraf Ghaní chtěl voličům jít příkladem a šel volit do školy v Kábulu brzy ráno poté, co se otevřely volební místnosti. Zároveň přitom Afghánce vyzval, aby šli k volbám. Uposlechlo ho mnoho spoluobčanů, kteří u volebních místností po celé zemi tvořili dlouhé fronty.

Hlasování se neobešlo bez problémů

Na mnoha místech byli ale lidé nuceni čekat kvůli organizačním problémům. Několik volebních místností nemohlo být otevřeno kvůli nedostatku pozorovatelů, jinam včas nedorazily volební materiály a na řadě míst nefungovaly přístroje ověřující totožnost hlasujících podle biometrických údajů. Vzápětí volební komise oznámila, že v některých volebních okrscích bude hlasování, které mělo podle plánu skončit v 16:00 místního času (13:30 našeho času), prodlouženo do neděle.

Volební místnosti se otevřely v 7:00 místního času (4:30 našeho času). Hlasování, v němž se na 2500 kandidátů uchází o 250 křesel v afghánském parlamentu, se původně mělo konat již v roce 2015, bylo ale opakovaně odkládáno kvůli špatné bezpečnostní situaci a sporům kolem volební reformy.

Ženy i kočovníci mají samostatné místnosti

Úřady se snaží dokázat, že organizaci zvládnou. K zajištění klidného průběhu voleb afghánská vláda nasadila 54 tisíc příslušníků bezpečnostních sil. Hraniční přechody s Pákistánem byly uzavřeny a doprava ve velkých městech byla omezena, či přímo zastavena. 

Separátní místnosti mají voličky, náboženské menšiny i kočovníci. Pro negramotné, kterých je v zemi kvůli dekádám válek většina, má každý kandidát na plakátech i volebních lístcích obrázkový symbol.

Zhruba třetina ze 7000 volebních center ale zůstala podle zpravodajského serveru BBC News kvůli bezpečnostním hrozbám uzavřena. V centrální provincii Ghazní se kvůli politickému a etnickému napětí hlasování vůbec neuskuteční a v jižní provincii Kandahár bylo o týden odloženo po čtvrtečním zabití mocného šéfa provinční policie.

Podezření vyvolávaly už registrace voličů

K volbám se zaregistrovalo 8,9 milionu lidí, existuje ale silné podezření, že značná část registrací byla provedena na základě falešných dokladů tak, aby podvodníci mohli vhazovat do uren více lístků pro své favority.

Neregulérnostem měly letos zamezit přístroje ověřující totožnost hlasujících podle biometrických údajů. Na využití přístrojů se ale afghánští političtí vůdci dohodli teprve před několika týdny, pracovníci volebních středisek nebyli k jejich obsluze vyškoleni a podle pozorovatelů nejsou přístroje propojeny s datovým centrem, takže nemohou spolehlivě zabránit opakovanému hlasování. 

Od svržení Talibanu v roce 2001 se v Afghánistánu jedná o třetí parlamentní volby, předchozí se konaly v letech 2005 a 2010. Hlasování je považováno za test před ještě sledovanějšími prezidentskými volbami, chystanými na 20. dubna 2019, a obecně za klíčovou událost na cestě země k demokracii.

Předběžné výsledky by měly být zveřejněny 10. listopadu, konečné mají být známy po období vyhrazeném pro stížnosti nejpozději 20. prosince, uvedl zpravodajský server BBC News.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
před 6 mminutami

Lidé slyší dron, schovají se a pokračují dál, popsala život v Kramatorsku Stomatová

Obyvatelé ukrajinského Kramatorsku se naučili žít pod neustálou hrozbou ruských útoků, popsala v Interview ČT24 zahraniční zpravodajka ČT Darja Stomatová. Kvůli dronům se lidé po městě často pohybují pěšky, aby se v případě nebezpečí mohli rychle ukrýt. Navzdory pokračujícímu ostřelování zde stále fungují obchody, tržiště i kavárny. Podle Stomatové by ztráta strategicky významného města představovala pro Ukrajinu obrovskou ránu. Rozhovor vedl Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Demokratičtí lídři v Senátu kritizují Trumpovu dohodu s Putinem o naftě

Demokratičtí lídři v Senátu USA kritizují jako naprostou zradu Ukrajiny, evropských spojenců a americké bezpečnosti dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem o naftě. Ve společném prohlášení v čele s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem hovoří o zoufalém ujednání s „vrahounským diktátorem“. Trump v pátek oznámil dohodu s Moskvou o dodávkách nejméně 300 tisíc tun nafty na americký a světový trh.
07:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hurikán Isaias způsobil záplavy v částech Floridy a Alabamy

Hurikán Isaias, první bouře letošní atlantické sezony, v pátek večer místního času (v noci na sobotu SELČ) dosáhl pobřeží amerického státu Florida. V částech Floridy a Alabamy živel způsobil záplavy a rozsáhlé výpadky elektřiny, informovalo americké Národní středisko pro hurikány (NHC). Úřady vydaly pro pobřežní oblasti varování a už dříve vyzvaly obyvatele k evakuaci.
04:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský útok na Záporoží si vyžádal dvanáct obětí, včetně tří dětí

Ruský útok na Záporoží si vyžádal dvanáct obětí, včetně tří dětí a dalších čtrnáct zraněných osob, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Spolupředseda Rady pro obranu Záporožské oblasti Ivan Fedorov předtím informoval o šestnácti zraněných. V americkém Miami jednali zástupci Spojených států, Ukrajiny, evropských zemí a členských států NATO o ukončení ruské války na Ukrajině, podle serveru Ukrajinska pravda ale rozhovory skončily předčasně.
před 3 hhodinami

Kněží, webináře, sliby dovolené. Novináři popsali ruské vměšování do moldavských voleb

Moldavští investigativní novináři přiblížili rozmanitý systém, jakým se Rusko snažilo ovlivnit výsledky voleb v roce 2025. Podařilo se jim proniknout přímo do skupin řízených lidmi napojenými na státní správu v Moskvě. Podle zjištění žurnalistů Rusové využívali ke své kampani moldavskou mládež, sociální sítě, ale i pravoslavnou církev a „staré dobré“ uplácení alkoholem.
před 6 hhodinami

Trump chce obnovit žalobu proti Clintonové. Obrátil se na Nejvyšší soud USA

Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na nákladech řízení kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.