Volby v Afghánistánu provázejí bombové útoky na voliče. K urnám se přesto tvořily fronty

Nahrávám video
Události: Volby v Afghánistánu provázejí násilnosti
Zdroj: ČT24

Volby v Afghánistánu provázejí útoky na hlasovací místnosti. Zatím největší sebevražedný útok se odehrál v Kábulu a zemřelo při něm nejméně patnáct lidí. Několikrát odložené parlamentní volby i přes problémy začaly na řadě míst v zemi v sobotu ráno. Radikální hnutí Taliban opakovaně vyzvalo občany k bojkotu hlasování a varovalo, že se bude snažit útočit na volební místnosti.

Při většině útoků byly použity improvizované výbušniny a rakety. Nejzávažnější byl sebevražedný atentát ve volební místnosti v Kábulu. Útočník se odpálil přímo v místnosti a zabil přitom pět policistů a deset civilistů. Zraněno bylo více než 25 lidí.

Podle agentury Reuters afghánské úřady zaznamenaly asi tři desítky incidentů. V severoafghánském městě Kunduz bylo zraněno 53 lidí a tři lidé přišli při různých incidentech o život. Na východě v provincii Nangarhár bylo při výbuchu zraněno sedm lidí a na západě v provincii Ghór si exploze vyžádala životy nejméně 11 policistů. 

Volby v Afghánistánu
Zdroj: Reuters/Mohammad Ismail

Afghánský prezident Ašraf Ghaní chtěl voličům jít příkladem a šel volit do školy v Kábulu brzy ráno poté, co se otevřely volební místnosti. Zároveň přitom Afghánce vyzval, aby šli k volbám. Uposlechlo ho mnoho spoluobčanů, kteří u volebních místností po celé zemi tvořili dlouhé fronty.

Hlasování se neobešlo bez problémů

Na mnoha místech byli ale lidé nuceni čekat kvůli organizačním problémům. Několik volebních místností nemohlo být otevřeno kvůli nedostatku pozorovatelů, jinam včas nedorazily volební materiály a na řadě míst nefungovaly přístroje ověřující totožnost hlasujících podle biometrických údajů. Vzápětí volební komise oznámila, že v některých volebních okrscích bude hlasování, které mělo podle plánu skončit v 16:00 místního času (13:30 našeho času), prodlouženo do neděle.

Volební místnosti se otevřely v 7:00 místního času (4:30 našeho času). Hlasování, v němž se na 2500 kandidátů uchází o 250 křesel v afghánském parlamentu, se původně mělo konat již v roce 2015, bylo ale opakovaně odkládáno kvůli špatné bezpečnostní situaci a sporům kolem volební reformy.

Ženy i kočovníci mají samostatné místnosti

Úřady se snaží dokázat, že organizaci zvládnou. K zajištění klidného průběhu voleb afghánská vláda nasadila 54 tisíc příslušníků bezpečnostních sil. Hraniční přechody s Pákistánem byly uzavřeny a doprava ve velkých městech byla omezena, či přímo zastavena. 

Separátní místnosti mají voličky, náboženské menšiny i kočovníci. Pro negramotné, kterých je v zemi kvůli dekádám válek většina, má každý kandidát na plakátech i volebních lístcích obrázkový symbol.

Zhruba třetina ze 7000 volebních center ale zůstala podle zpravodajského serveru BBC News kvůli bezpečnostním hrozbám uzavřena. V centrální provincii Ghazní se kvůli politickému a etnickému napětí hlasování vůbec neuskuteční a v jižní provincii Kandahár bylo o týden odloženo po čtvrtečním zabití mocného šéfa provinční policie.

Podezření vyvolávaly už registrace voličů

K volbám se zaregistrovalo 8,9 milionu lidí, existuje ale silné podezření, že značná část registrací byla provedena na základě falešných dokladů tak, aby podvodníci mohli vhazovat do uren více lístků pro své favority.

Neregulérnostem měly letos zamezit přístroje ověřující totožnost hlasujících podle biometrických údajů. Na využití přístrojů se ale afghánští političtí vůdci dohodli teprve před několika týdny, pracovníci volebních středisek nebyli k jejich obsluze vyškoleni a podle pozorovatelů nejsou přístroje propojeny s datovým centrem, takže nemohou spolehlivě zabránit opakovanému hlasování. 

Od svržení Talibanu v roce 2001 se v Afghánistánu jedná o třetí parlamentní volby, předchozí se konaly v letech 2005 a 2010. Hlasování je považováno za test před ještě sledovanějšími prezidentskými volbami, chystanými na 20. dubna 2019, a obecně za klíčovou událost na cestě země k demokracii.

Předběžné výsledky by měly být zveřejněny 10. listopadu, konečné mají být známy po období vyhrazeném pro stížnosti nejpozději 20. prosince, uvedl zpravodajský server BBC News.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 3 mminutami

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 33 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen.
před 35 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 4 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 5 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...